"Vem oko soví, pak dvě slzy vdovy, to svař a dej psovi, co vyl a byl sám, opodál," prozpěvovala si čarodějnice Saxana nad kotlem. Ještě podivnější by byly písně, které by si mohli zpívat tvůrci přípravků na zdůraznění ženské krásy. Co by v nich všechno bylo?
Vorvaní... řekněme odpad
Ve střevech vorvaně obrovského se při snaze strávit tvrdý zobák krakatice nebo kost sépie vytvoří pevná voskovitá substance jménem ambra, která zbytky jídla hladce obalí. Asi to i pak dost tlačí, protože vorvani ji vyvrhují (kudy se dá) a ambra pak plave na hladině jako velký šedočerný chomáč a usazuje se na pobřežních skaliscích. Těžko říct, koho to napadlo první, ale výrobci parfémů zjistili, že skvěle váže vůně, a proto ji najdete jako ustalovač v kvalitních parfémech.
Ambra také léčí. Díky své vlastní příjemné zemitě sladké vůni působí konejšivě na nervový systém.
Vaření brouci
Nopálovec karmínový je malý brouk, který si v klidu žije na kaktusech ve Střední a Jižní Americe. Samička tohoto brouka má ke své škodě v lásce červené plody kaktusu a tím si podepsala ortel smrti ve jménu rudých rtů lidských krasavic.
Samičky nacpané červenou barvou se seškrabují do hrnce s vařící vodou, a když je po nich, suší se na slunci. Vyschlá tělíčka se umelou na prášek a výrobci je přidávají do rtěnek, zdravíček, stínů a také s ním dobarvují marmelády, zmrzliny a jogurty. Máte chuť?
Olej po smažení
Když jste naposledy vylévali z fritovacího hrnce starý olej, asi vás nenapadlo, že by bylo fajn udělat si z něj pleťovou masku. Přepálená páchnoucí břečka není na pohled lákavá, ale prý jde o dosud nevyužitý zdroj látek, které regenerují poškozenou pleť. Vědecky řečeno obsahuje použitý kuchyňský olej povrchově aktivní činidla, která se běžně získávají z petroleje. Ta ale nejsou bilogicky odbouratelná a škodí vodním živočichům všude tam, kam se po použití dostanou. Naopak stejná činidla vyrobená z kuchyňského oleje odvedou v kosmetickém průmyslu dobrou práci a pak je z nich ekologický odpad.
Vědci z Dowling College v New Yorku dokonce přišli na to, že když se olej fermentuje kvasinkou Candida bombicola, stává se z něj "biočinidlo". Ve jménu zdravější planety budeme mírně vonět po hranolkách!
Kolibří štěstí
Vycházejme z pověry, že když vás pokálí pták, budete mít kliku. Pak se dá říct, že kosmetická procedura jménem Geisha obsahuje spoustu štěstí z kolibříka. Dopřát si ji můžete v Shizuka New York Day Spa, u její vynálezkyně. Kosmetička Shizuka Bernstein nabízí proceduru, která vám ozdraví a osvěží pleť za 180 dolarů na hodinu.
Vyšla z toho, že japonské gejši, které se denně natíraly jedovatým bílým líčidlem, léčily svou pleť práškem z kolibřího trusu. Vrátil obličeji zdraví, rozjasnil a změkčil pleť a díky guaninu jí dodal porcelánový lesk. Maska z tak "šťastného" materiálu kupodivu nesmrdí, ale přípravek je jen jemně cítit po rýži, která je druhou hlavní surovinou.
Býčí sperma
V roce 2007 lákal jeden londýnský kadeřnický salon neobvyklou nabídkou. Uvedl vlasové produkty s obsahem býčího semene. Kdyby vás to náhodou lákalo, tak salon se jmenuje Hari's a na tento zvláštní biologický zdroj přešli proto, že "výživné proteiny, které sperma obsahuje, dodají vlasům lesk, který žádný jiný produkt nedokáže".
Kdybyste tenhle zázrak vyzkoušeli, neprocházejte pastvinami. Třeba by vaše lesklé vlasy měly na dárce spermatu horší účinek než příslovečný rudý hadr.
Hadí jed
Už i dobrovolné vpichování klobásového jedu do vrásek je dost střelené, přesto mají botoxové injekce své věrné zákaznice. Možná získá stejný obdiv i jed z hadích zubů. Ten se alespoň "jen" přidává do krémů a nevpichuje se přímo do kůže. Jsou to krémy proti vráskám, a ty, které neobsahují originální jed, zkoušejí alespoň jeho syntetickou kopii.
Hadí jed se asi nejvíce blíží čarodějnické ingredienci, ale i ten uvedli do kosmetického průmyslu vědci - konkrétně ze Švýcarska. Tamní společnost jménem Pentapharm za jeho výzkum získala v roce 2006 cenu Swiss Technology Award. Z výsledků vyplývá, že hadí produkt překonává ostatní prostředky proti vráskám v účinnosti i bezpečnosti.
Šnečí sliz
Stříbrná cestička, kterou po sobě šneci a slimáci nechávají na cestách a listech, se sice hezky leskne, ale lákavá moc není. Všichni víme, že si tímto způsobem plži sliní povrch, aby si neodřeli břicho (správněji nohu). Tipnete si, na co se tento klouzavý materiál používá v kosmetice? Na krémy proti akné.
V roce 1980 si totiž chilský biolog Bascunan založil farmu na chov šneků. Při denní manipulaci se zvířaty si pracovníci farmy všimli, že jejich ruce jsou jemnější a drobná poranění se hojí rychleji. Klinické analýzy pak prokázaly, že sekret šneka Helix aspersa Muller obsahuje přírodní látky, které mají prokazatelně hojivé účinky na lidskou kůži.
Kuřecí morek
Fajnšmekři ho vycucávají z kostí pečeného kuřátka, chemici z něj míchají krémy. Morek umí regenerovat pleť - nahradit staré kožní buňky novými a dodat jí mladší vzhled. Děkovat za to může látce glukosamin. Kromě omlazujícícho efektu má houbovitá hmota i účinek protizánětlivý.
Rybí šupiny
To, co se tak pěkně leskne na šupinách ryb, se pěkně leskne i v lacích na nehty, rtěnkách a pudrech. Získávat perleťovou látku z rybích šupin je dost drahé, proto se už často nahrazuje šupinkami chlorid-oxidu bismutitého. Rybám spadl kámen ze srdce.
Kapky proti větrům
Lék, který ulevuje lidem od nadměrné plynatosti, obsahuje látku, jež snižuje povrchové napětí bublin. V kosmetice se používá všude tam, kde je nežádoucí jakékoliv pěnění.
