Dětský organismus v období velkého vývoje potřebuje úplně jiné stravovací potřeby než dospělí. My se dokážeme přes den odbýt jednou obloženou bagetou, litrem kávy a zákuskem navrch. To ale dětskému tělu rozhodně nestačí pro správný a zdravý růst.
Jídelníček pro malé děti bez masa?
Podle Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je správně rozvržená bezmasá strava zdravá, nutričně vyvážená a dokáže sloužit k prevenci i léčbě různých onemocnění. Což nahrává do karet zatvrzelým vegetariánům. Může ale toto tvrzení platit i v případě výživy malých dětí, které potřebují železo či důležité bílkoviny?
„Maso určitě není zázračnou potravinou, nezbytnou pro život,“ tvrdí Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu. „K našim hlavním zdravotním problémům patří přejídání, nadbytek cukrů a některých tuků ve stravě. Rozsáhlé počty obyvatelstva ani děti netrápí nedostatek energie, jakékoliv aminokyseliny nebo třeba železa. Umíráme na onemocnění srdce, ne na anémii,“ vysvětluje. Podobného názoru je i pediatr Martin Gregora: „Vegetariánská strava je přínosná nejen pro dospělého, ale i pro dítě. Ovšem až po období bouřlivého vývoje v prvním roce, kde převažuje mléčná strava, orgánové struktury dozrávají a zásoby železa jsou nepatrné.“
Velkým důvodem k zamyšlení se nad tím, zda dětem často podávat běžné masové výrobky, je také fakt, že se v současnosti při produkci masa užívá nadbytek antibiotik a hormonů, které se pak dostávají do těla i těch nejmenších dětí a hromadí se tam.
Maso hlavně do jednoho roku
„Dítě není malý dospělý,“ upozorňuje odbornice na zdravou výživu Radka Burdychová z Nutriacademy. „Potřebuje cukry, tuky, bílkoviny ve své nejryzejší kvalitě a cholesterol. Proto můj odborný názor je, že dítě maso obecně potřebuje,“ dodává rezolutně.
S tím do jisté míry souhlasí pediatr Martin Gregora, autor nedávno vydané knihy Kuchařka pro rodiče malých dětí. Maso má, podle Gregory, ve výživě děti své místo, ale u dítěte staršího jednoho roku věku mohou maso zastoupit jiné potraviny.
„Kojenec má velkou potřebu železa pro krevní oběh a rostoucí organismus. Náhrada železa není jednoduchá a pro dítě do roku věku je opravdu těžko řešitelná. Ovšem po roce, kdy již sní více pevné rozmanité stravy na úkor mléka, to není takový problém,“ říká Gregora. Prakticky to znamená, že by měl kojenec dostávat každý den malou porci masa, zhruba 40 gramů. Batole a malé dítě méně často, třeba párkrát týdně a ve větším množství.
Maso dnes ano. Zítra už ne
Velkým problémem v jídelníčku batolat a malých dětí je nesprávná nutriční vyrovnanost. Mnoho dětí může odmítat zeleninu a sladkosti vyžadovat každý den. V takových případech je nutné sebrat veškerou trpělivost a ostentativně dbát na to, aby dítě mělo během dne dostatek vápníku (z mléčných výrobků), sacharidů (třeba z obilovin či brambor) a zeleniny, která se dá naservírovat dítěti v jiné podobě, než je zvyklé, nebo ji zjemnit jogurtem, pomerančovou šťávou či nastrouhaným jablkem.
Železo, které by dítě jinak získalo z masa, se nachází hlavně v obilovinách jako žito, jáhly či oves, v luštěninách či zelenině, konkrétně v brokolici, zelí, černém kořenu či fenyklu. „Je možné, že některé vegetariánské děti mohou mít nižší hladinu železa, než mají průměrné nevegetariánské děti. Přesto nevím o studii, která by prokazovala, že vegetariánské děti jsou kvůli nedostatku železa více nemocné či mají dokonce vyšší úmrtnost,“ říká Margit Slimáková.
Správně vše poskládat
Kromě skladby potravy, kterou dáváme svým dětem na talíř, je potřeba dbát i na jejich kombinaci, aby organismus skutečně využil důležité látky obsažené v potravinách. „Mléčná jídla by měla být podávána odděleně, protože vápník brání vstřebávání železa,“ upozorňuje pediatr Martin Gregora. Železo z rostlinných zdrojů je sice o něco méně využitelné, ale jeho vstřebávání je významně zvýšeno při současném příjmu vitaminu C.
„Zde mají vegetariáni výhodu. Vegetariánská strava díky vysokému obsahu zeleniny a ovoce totiž zpravidla obsahuje mnohem více vitaminu C a flavonoidu, podporující vstřebávání železa ze stravy,“ dodává Slimáková.
Jeden z velkých problémů je, že si rodiče neuvědomují, že by dítěti měli jít příkladem i ve stravovacích návycích. A nemusí se jednat jen o konzumaci zdravých potravin. Těžko můžeme hubovat dítě za obezitu, když celá rodina si dopřává pochutiny s velkým energetickým příjmem, například sladké nápoje, čokolády či jiné sladkosti.
Nezpochybnitelným faktem v souvislosti s vegetariánstvím je, že rodiče, preferující stravu bez masa, dbají mnohem více na pestrost skladby potravy a přemýšlí nad skutečným složením.
„Obrovskou výhodou tzv. zastánců alternativních diet je jejich zájem o zdraví obecně. Naprostá většina z nich má velmi slušné výživové znalosti, upřednostňuje kvalitní, lokální a sezónní potraviny s maximem živin. Starost o své tělo je pro ně důležitá,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.
Malý vegetarián v sociální izolaci
V Česku bylo oproti třeba Německu vegetariánství dlouho záležitostí jen pár alternativců, kterým restaurace nedokázaly nabídnout vůbec nic, nebo jen smažený sýr či rozvařené rizoto. Dnes je situace jiná: lidé o vegetariánství vědí víc, a ačkoliv k tomuto způsobu holdovat nemusí, dokážou ho respektovat.
Otevírají se vegetariánské restaurace a ty „normální“ už do svého jídelního lístku zařazují rozmanitější nabídky. Jenže dětský svět, zvlášť v období rivality, porovnávání, je často neúprosný a tvrdý. A to, že dítě nejí maso, může v dětském kolektivu znamenat zařazení mezi outsidery.
„Děti vždy doporučuji vychovávat vlastním příkladem a ideálně bez zákazů,“ radí Margit Slimáková. „Například u nás se nikdy žádné maso nejedlo a děti s tím nikdy neměly potíže. Venku totiž měly dovoleno maso ochutnat, kdyby chtěly,“ nabízí jedno z řešení specialistka na výživu.
