Syndrom první lahvičky poznají děti krmené umělým i mateřským mlékem

Odmítání prvního mléka z lahve doprovází občas zoufalost. Nepropadejte ale panice. Dříve či později se s manýry malých strávníků potýká každá matka. Přinášíme vám 6 rad laktační poradkyně, jak se s odmítáním lahvičky u kojenců vypořádat.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Důvodů, proč se matky rozhodnou přejít z kojení k lahvičce, může být hned několik: jsou nemocné nebo ztratily mléko, pediatr jim doporučil dokrmovat kojeneckým mlékem nebo by chtěly pro dítě nechat zásobu mateřského mléka a vzdálit se. Jenže nemluvně lahvičku bojkotuje. 

Potřeby pro maminky

Ušetřete čas a nakupujte online z pohodlí domova. Lekarna.iDNES.cz nabízí široký sortiment, lahvičky, dětská výživa i pomůcky při kojení.

Střídání mlék různých značek ve snaze najít to správné, které dítě přijme, však není řešením. Člověk se zkrátka musí novým chutím učit a zvykat si na ně, a to v průběhu celého života. Nejvíce změn ve stravování přichází právě v kojeneckém a batolecím věku.

Dejte mu alespoň týden, nejlépe dva a více

V situaci, kdy dítě odmítá pít mléko z lahvičky, musí být matka dítěte velmi trpělivá a vynalézavá. Nejdůležitější je vytrvat a kojence na mléko z lahvičky pomalu naučit. I když ho zpočátku odmítá, dítěti by se především nemělo nutit. Po několika opakováních a vyzkoušení různých přístupů k podávání stravy by se ale měl výsledek brzy dostavit.

"Aby si dítě zvyklo a přijalo zpočátku odmítnutou potravinu, je nutné nabídnout mu ji minimálně 6 až 8krát. Nové mléko podáváme minimálně týden, což je doba, po které můžeme hodnotit, jak miminko mléko přijalo a jak mu vyhovuje. Platí to u každé změny jídelníčku," říká laktační poradkyně Andrea Řepová.

Nebojte se poradit

Některým dětem může přivykání na novou potravinu trvat i déle. Okamžitá změna kojeneckého mléka však není správným řešením. "Změnu kojeneckého mléka by maminka měla probrat s pediatrem. Maminky se občas před lékařem obávají přiznat, že mají s přechodem na kojenecké mléko potíže. Obavy však nejsou na místě. Pediatr dokáže lépe než laik odhadnout, jestli miminko potřebuje více času, nebo jestli odmítání kojeneckého mléka způsobují jiné individuální potíže. V případě, že se při přechodu na kojenecké mléko či příkrmy vyskytnou zdravotní potíže jako průjem, krev či hlen ve stolici, zvracení nebo vyrážka je velmi vhodné další postup konzultovat s odborníkem," vysvětluje Andrea Řepová.

Je tedy nutné dát dítěti dostatek času, protože si musí zvyknout nejenom na novou chuť, ale v podstatě na nový rituál krmení. Matky se často domnívají, že jejich potomek nepřijímá a vyplivuje podávané mléko, protože mu nechutná. Doufají, že jiný výrobek by mu mohl zachutnat více. Problém však ve většině případů není v chuti kojeneckého mléka, ale právě v návyku na mateřské mléko a prs. Proto se s podobnými problémy setkávají i některé matky, když se snaží podat dítěti lahvičkou mateřské mléko.

Nejde o chuť, ale o způsob

"Přestože jsou umělá mléka tomu mateřskému velmi podobná, nikdy jej absolutně nenahradí. Stejně jako lahev nenahradí mateřský prs. Pro dítě je přechod velkou změnou. Nejen že se liší strava samotná, liší se i způsob jejího podávání. S tím vším se musí miminko sžít a potřebuje na to dostatek času," říká Andrea Řepová.

Dle průzkumu společnosti Nutricia nepokračuje s podáváním mléka dostatečně dlouhou dobu, tedy déle než dva týdny až 36 % matek. Dítě tak nedostane šanci, aby si na některé z mlék zvyklo. Dříve či později však rezignuje a některé mléko přijímat začne.

"Přestože miminko nakonec přijme jedno z mnoha nabízených kojeneckých mlék, zřejmě to nebylo tím, že by si jej dobrovolně vybralo. Dítěti prostě nezbylo nic jiného, než některé mléko začít dříve či později přijímat," upozorňuje laktační poradkyně a dodává: "Časté střídání kojeneckých mlék může dítěti způsobit i zažívací potíže – nadýmání, zácpu či naopak průjem. Přechod na kojenecké mléko je totiž změnou i pro trávicí trakt, který v kojeneckém věku není ještě úplně zralý. Dítěti se změní frekvence vyprazdňování i forma stolice. Když má miminko šanci zvykat si na mléko alespoň týden, všechny tyto změny probíhají postupně a bez rizika."

6 tipů, jak předcházet syndromu první lahvičky

1. Než začnete s podáváním stravy z lahvičky, seznamte dítě s novým předmětem (lahvičkou), aby si zvyklo.
2. Zvolte správnou savičku – savičky se vyrábějí z různých materiálů s odlišnou tvrdostí, je tedy potřeba zjistit, která dítěti vyhovuje nejvíce.
3. Dbejte na správnou velikost lahve – měla by být úměrná věku a hmotnosti dítěte:

• menší, objem cca 125 ml je ideální pro novorozence a malá miminka
• střední, objem cca 250 ml je vhodnější pro starší děti
• velké, objem cca 330 ml je nevhodnější pro batolata

4. Vyzkoušejte, zda je velikost dírky v savičce optimální - dítě se musí při pití trochu namáhat, aby byl uspokojen jeho sací reflex. Tekutina by měla z lahve držené dnem vzhůru jen pomalu odkapávat, ne rychle kapat nebo dokonce vytékat pramínkem.
5. Zkoušejte při krmení různé polohy, zatímco některé děti preferují stejnou polohu jako při kojení, jiné budou spokojené na klíně nebo opřené o polštář. Musíte zjistit, co vyhovuje právě vašemu dítěti
6. Zvolte klidný moment, když nikam nespěcháte. Také se vyplatí se dopředu představou odmítnutí lahvičky příliš nestresovat, dítě vycítí napětí a může vše bojkotovat. "Mnohým maminkám pomohlo zapojit do přechodu na lahvičku tatínka. Když není maminka v dohledu dítěte, snáze lahvičku přijme," radí laktační poradkyně Andrea Řepová.