Roli hraje hned několik věcí: děti rychle rostou a jsou více unavené. Mají potřebu si odpočinout, ale rodiče to nezřídka považují za projev lenosti. Unavený organismus je přitom zároveň náchylnější k infekcím.
Hormony a diskotéka
Vliv má i typická hormonální nerovnováha, která s sebou nese i nerovnováhu psychickou.
V neposlední řadě se na častější nemocnosti podepisuje i fakt, že děti najednou rozšiřují okruhy svých známých, a setkávají se tak i s bacily, které jejich tělo neznalo. Jejich imunitní systém se s nimi proto neumí vypořádat.
Teenageři nejsou zvyklí ani na hektický životní styl, který s sebou puberta nezřídka nese. Tančí na diskotékách, chodí do restaurací, ochutnávají alkohol a cigarety, čímž se kruh vyšší náchylnosti k chorobám uzavírá.
Nemusí to vždy být jen banální rýma, ale i mononukleóza, žloutenky nebo meningitida - ty se mezi dětmi více přenášejí i díky prvním kontaktům s opačným pohlavím.
Jak nejlépe posílit imunitu?
Klára bývala naposledy často nemocná ještě jako předškolačka. "Tehdy přinesla ze školky každou rýmu, kašel stíhal kašel a občas to ještě proložila angínou. Ale s nástupem do školy se to během několika měsíců uklidnilo," líčí Simona Matějková, matka čtrnáctileté Kláry.
Jenže tohle už neplatí. Dívka, toho času frekventantka tercie osmiletého gymnázia, má zase spoustu zameškaných hodin. Nechodí přitom za školu, ale polehává doma právě s výše zmíněnými chorobami.
"Už jsme se obávali, že má něco s imunitou, ale lékařka nás uklidnila - je to prý v pubertě úplně přirozené a souvisí to přímo s tělesnými pochody, které se v organismu dospívajících v této době dějí," dodává studentčina matka.
Častější angíny
Lékaři potvrzují, že Klářin případ není ničím výjimečný, byť nelze říci, že všichni dospívající budou každý měsíc doma s nějakou banální infekcí.
"Spíše by se dalo říci, že se to týká části z nich, která je citlivější a jakoby křehčí," říká ze zkušeností se svými pacienty pražský dětský praktik Tomáš Karhan.
V tom je trochu rozdíl oproti předškolákům, kteří bývají zejména po nástupu do školky nemocní houfně.
"Ve srovnání s předškolními lety se také trochu mění spektrum nemocí. Zatímco u tří- čtyřletých dětí jsou to zejména nemoci dýchacích cest, u dospívajících jsou velmi časté třeba angíny a také mononukleóza," vyjmenovává pražský dětský praktik Milan Kudyn.
Nebezpečná móda
Novinkou zejména posledních dvou let jsou velmi časté záněty močových cest u dívek, které podle Kudyna jednoznačně souvisí s nošením krátkých triček a kalhot s nízkým pasem, takže dívky kvůli odhaleným zádům snadněji nastydnou.
Není však pravda, že kvůli tomu dívkám hrozí záněty vaječníků, protože tyto orgány jsou uložené poměrně hluboko v břišní dutině a problémy s nimi jsou většinou infekčního původu.
Lékař Kudyn vysvětluje většinu nemocí teenagerů jejich životním stylem - bacily chorob, jako jsou mononukleóza nebo angína, se přenášejí těsným tělesným kontaktem, který začíná být mezi dětmi právě v tomto věku běžný.
Dětem se v období dospívání navíc často začne zhoršovat kondice, protože přestávají se sportem, kterému se do té doby věnovaly, nebo prostě ztratí zájem i o přirozený pohyb venku a ježdění na kole vystřídá chození po čajovnách.
I to k dospívání patří, ale pokud se k tomu přidá nezdravé stravování, může být zaděláno na slabou fyzičku i pozdější zdravotní problémy.
Proti čemu lze očkovat
Naštěstí je možné organismu teenagerů trochu pomoci, aby se mu nemoci alespoň zčásti vyhýbaly.
Roli hraje kromě dodržování zásad zdravého životního stylu - řeč je třeba o dostatku spánku a kvalitní stravě - také dodržování hygieny a v neposlední řadě očkování. To připadá v úvahu u nebezpečné meningitidy a u žloutenky.
Zatímco proti žloutence typu B, která se přenáší zejména pohlavním stykem, ale také injekčními stříkačkami nebo nedodržováním zásad hygieny jsou všichni dospívající očkováni ve dvanácti letech povinně, vakcínu proti žloutence typu A a také proti meningokokovi typu C musí rodiče, pokud mají zájem, zaplatit svým dětem sami.
Injekce proti meningokokovi stojí 700 až 800 korun a rodiče by se na tomto očkování měli domluvit s lékařem svého dítěte, stejně jako v případě žloutenky typu A. Té se přezdívá nemoc špinavých rukou a očkování stojí 800 až 900 korun.
Lze také koupit i pro mladší děti vakcínu kombinující A i B, která stojí tři tisíce korun, ale výrobce nebo pojišťovny na ni někdy poskytují slevy. Je třeba také připočítat 50 až 100 korun za aplikaci injekce u lékaře. Většina těchto vakcín se skládá z několika dávek. - o kombinované vakcíně čtěte zde
Očkovací látka proti meningokovi typu A je potřeba před cestováním do některých zemí, kde se více vyskytuje, očkování proti typu B k mání není, stejně jako očkování proti nejméně časté chronické žloutence typu C.
Aby byli teenageři zdraví
• Dostatek spánku
Potřeba spánku pubertálních dětí se obvykle pohybuje mezi 8 až 10 hodinami a nemělo by se z něj ukrajovat. Nechte dítě o víkendu spát, jak potřebuje.
• Hlídejte, co potomek jí
Jelikož dospívající v tomto období hodně rostou, měla by být jejich strava obzvláště kvalitní. Důležitý je dostatek bílkovin, ovoce a zeleniny. Ideální je naučit dítě jíst kvalitní, doma dělané svačiny a nabízet mu vydatné snídaně i lehké, výživově hodnotné večeře.
• Infekce je třeba vyležet
I když se vám nelíbí představa, že by dítě mělo zůstávat doma častěji než dříve a zameškávat tak školu, pokud nejde skutečně jenom o banální rýmu, nechte ho doma i s nachlazeními a virózami.
• Odpočinek i pohyb
Kvůli rychlému růstu a hormonálním změnám v organismu jsou děti unavenější než dříve, což může vypadat jako lenost. Není tomu ale tak, proto je nechte odpočívat, jak potřebují. Na druhou stranu dbejte na to, aby synové a dcery měli dostatek pohybu, pokud možno na čerstvém vzduchu.
• Mluvte o rizicích
Poučte své děti o rizicích, která jim hrozí, například o závažných infekcích, které se přenášejí líbáním nebo používáním společných věcí - meningitida, mononukleóza, žloutenka.
