Mýtus první Kojení funguje jako antikoncepce
Ano, ale je to antikoncepce poněkud nespolehlivá, a navíc omezená na dobu výhradně plného kojení. Jakmile začnete dítě přikrmovat, efekt padá. Dejte pozor také na to, že jako antikoncepce může kojení fungovat pouze do doby, než se po porodu znovu objeví menstruace.
Jakmile se cyklus vrátí, obnoví se s ním ovulace, a tedy i možnost otěhotnění. A samozřejmě prvnímu krvácení v tomto případě předchází ovulace, o které kojící a jinak nechráněná žena nemusí ani vědět.
Mýtus druhý Kojením se skvěle zhubne
Jak kdo, dá se říci. Některé ženy skutečně díky kojení hubnou a mohou jíst prakticky cokoli, aniž by přibíraly, jiné naopak nezačnou shazovat přebytečná kila dříve, než s kojením úplně skončí. Jejich tělo si drží tukové zásoby, aby mělo z čeho tvořit mateřské mléko v případných horších časech.
Vše se samozřejmě dá podpořit dietou během kojení, ale ta se nedoporučuje ze dvou důvodů – kojení je samo o sobě pro organismus celkem vyčerpávající, dieta by to mohla ještě zhoršit, a navíc by se během diety do mléka vyplavovaly škodliviny z uvolňovaných tělesných tuků.
Mýtus třetí Kojené děti hůře spí
To je pravda, ačkoliv přesnější by bylo říci, že se dříve vzbudí, protože mateřské mléko stráví dříve a snáz než umělou kojeneckou výživu. Antropologické studie dokázaly, že se děti po celou dobu historie kojily poměrně často, a to i v noci.
Některé kojené děti nicméně spí celou noc, ale pokud mají například novorozeneckou žloutenku či se narodily dříve, měla by je matka na kojení budit. Pokud navíc spí kojenec v posteli s rodiči, může se také při nočním buzení dožadovat mléka, které cítí od své matky, zatímco například ve své postýlce by ještě mohl znovu usnout.
Mýtus čtvrtý Po pivu se tvoří více mléka
Jsou ženy, které vám tohle odpřisáhnou, zvláště jde-li o pivo černé, ale je to složitější. Ve skutečnosti hraje roli především dostatečný přísun tekutin, bez nich to jde mnohem hůř.
Ale je nakonec jedno, zda si dáte pivo, vodu nebo čaj podporující tvorbu mléka, jehož hlavní složkou bývají jeřabiny. A že je v pivu alkohol? Jedno pivo či sklenka vína nemají na hladinu alkoholu v mléce prakticky žádný vliv.
Mýtus pátý Každá matka může kojit
Možná ano, ale zatímco pro některé je to snadné, pro jiné kojení představuje bolestivou dřinu, zvláště pokud jejich děti nespolupracují a nechtějí sát, což se také stává. Vzhledem ke složení mateřského mléka i k tomu, že kojení bývá snazší než příprava umělého mléka, stojí sice za to, se o kojení snažit, ale ne za každou cenu.
Pokud by to matku i dítě mělo stresovat a všude popisované souznění při přiložení dítěte k prsu by se nekonalo, není nutné se trápit a lze bez výčitek přejít na výživu umělou.
Mýtus šestý Časté kojení může spustit poporodní deprese
Tady je souvislost hodně nepřímá. Poporodní deprese se sice jmenují laktační psychóza, ale ve skutečnosti za ně nemůže kojení, ale kolísavé hladiny hormonů rozhozené v důsledku těhotenství a porodu jako takového.
Většinou se vyskytují u žen, které už měly nějaké psychické potíže v anamnéze a po porodu je skolí únava a nedostatek sociální podpory.
Mýtus šestý Je nutné dodržovat čas kojení, jinak dítě rozmazlíte
Něco takového nehrozí. Bylo by samozřejmě chybou dítě kojit každých dvacet minut, protože by ho z přemíry mléka mohlo bolet břicho, ale zejména nejmenší kojenci a děti v období růstových spurtů kolem třetího a šestého týdne a třetího a šestého měsíce mohou mít skutečně hlad častěji.
Časté přikládání dítěte k prsu navíc zvyšuje tvorbu mléka. Pro novorozence krom toho sání představuje důležité uklidnění.
Mýtus osmý Mléko se tvoří dvojí, přední na žízeň a zadní na hlad
Tohle se tvrdilo dlouhé roky, a proto se například mělo za to, že příliš krátké kojení nemůže dítě nasytit, protože jen zažene žízeň. Ukázalo se však, že žádné přední a zadní mléko neexistuje. Je nicméně pravda, že mateřské mléko má ideální složení co do obsahu výživově hodnotných látek.
Mýtus devátý Když se prsa po porodu zase zmenší, mléka je málo
To není pravda. Prsa se krátce po porodu hodně až bolestivě nalijí mlékem, ale během týdne dvou se mohou vrátit na svou obvyklou velikost a mléka se v nich může tvořit stejně nebo i více než v prvních dnech. To totiž souvisí například s četností přikládání dítěte. Podobně proto neplatí, že ženy s většími prsy mají více mléka či se jim bude snadno kojit.
Mýtus desátý Po roce věku už dítě mateřské mléko nepotřebuje
Složení mléka se mění s tím, jak dítě roste. I když už jí i jiné potraviny, je v prvním roce mléko, ať už mateřské nebo umělé, hlavní složkou jeho výživy. Během druhého roku života už je skutečně jen doplňkem, nicméně stále má vliv na formování imunitního systému dítěte, který zraje až do šesti let.
