Katolická univerzita v Louvain, která dané průzkumy prováděla, zjistila, že děti, které chodí pravidelně plavat do uzavřených bazénů, v sobě hromadí bílkoviny. Ty pak ve vysokém množství ničí buňky chránící plíce (respirační výstelku).
Plíce se poté stávají propustnější, a tím pádem zranitelnější vůči případnému alergenu. Studie vydaná před třemi lety stejným výzkumným týmem také dokazuje, že chlór na koupalištích může působit s potem nebo močí a vytvářet škodlivé výpary, které poškozují plíce.
Čím častěji dítě chodí plavat, tím horší může být výsledek. Účinek se totiž kumuluje. Bohužel to pak dopadá tak, že plíce takového dítěte se dost podobají plicím silného kuřáka.
Pomáhá koupání astmatu?
Vědci již nyní varují před dlouhodobým vystavováním se chlóru. Volá se tedy po kompletním vyhodnocení vlivu chlóru na dětské plíce. Vždycky se totiž říkalo, že plavání je výborný sport pro děti s astmatem, protože díky teplému vlhkému vzduchu v bazénu se pravděpodobně symptomy astmatu nerozvinou.
To by samozřejmě platilo, ale jen v případě, že by voda a vzduch neobsahovaly toxické látky. Chemikálie přítomné ve vysoce chloridovaném koupališti tak naopak způsobují podráždění dýchacích cest. Doporučuje se tedy alespoň, aby byla koupaliště řádně ventilována a stupeň chlóru regulován.
Riziková povolání?
Tato různá šetření pomohou možná vysvětlit, proč jsou plavci (v krytých bazénech) více náchylní k astmatu než jiní sportovci. „Výsledky nám potvrzují, že chlorid dusitý (produkovaný chlorem) je příčinou tzv. pracovních astmat u pracovníků koupališť, plavčíků a jiných povolání.“ tvrdí dr. Thickett z Jednotky plicních chorob z Birmingham Heartlands Hospital. Dodává také, že např. během olympijských her v Austrálii se prokázalo, že více než třetina amerických plavců má určitý stupeň astmatu.
Potvrzují se tak domněnky, že za vzrůstem astmatu u dětí v západní Evropě částečně stojí ustavičné vystavování se chlorované vodě a zamořenému vzduchu. V poslední známé studii se totiž zkoumal poměr astmatu, těžkého dýchání, atopického ekzému a senné rýmy s počtem krytých chlorovaných bazénů na 100 000 obyvatel v každé zemi.
Výzkum se prováděl na téměř 190 000 dětech ve věku 13 a 14 let z 21 zemí celé Evropy. Na jeden bazén v západní Evropě tak připadá 50 000 lidí, oproti tomu ve východní Evropě tomu je 300 000 lidí. Výsledek tedy poukazuje na výraznou souvislost mezi astmatem a přístupem k bazénu. V úvahu se braly i takové záležitosti jako počasí klima, nebo nadmořská výška.
