Když má dítě žízeň, už je to špatně

U dětí je potřeba pitný režim hlídat. Řeknou si o vodu až v momentě, kdy pocítí žízeň, a to už je podle lékařů pozdě. Pomocí žízně totiž tělo vysílá signál, že má nedostatek tekutin.

Ilustrační fotografie - Dítě, pití, pitný režim | foto: Profimedia.cz

Tak daleko by to však podle dětské lékařky Alexandry Moravcové z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vůbec nemělo dojít.

"Navíc u dětí se pocit žízně ani nemusí projevit naplno," říká lékařka. Rodiče by proto měli dítěti sami vhodné nápoje nabízet a hlídat, zda je opravdu vypije.

Děti, které málo pijí, jsou unavené, mrzuté, apatické a nepozorné. Může je také bolet hlava a budou často bezdůvodně plakat. Varovat by vás měla také tmavá barva moči, červené tváře a ve vedrech zvýšená teplota.

Novorozenci a kojenci mají v případě nedostatku tekutin v těle vpadlou velkou fontanelu (otevřená část hlavičky, kde se stýkají jednotlivé lebeční kosti).

"V případě dlouhodobějšího nedostatku tekutin bývají děti vyčerpané, mohou trpět závratěmi nebo potížemi s vyprazdňováním," popisuje lékařka. Těžký stupeň dehydratace může podle jejích slov v těle způsobit výrazný metabolický rozvrat spojený s prohloubeným dýcháním, zmateností, křečemi a bezvědomím, může nastat celkový kolaps organismu, a dokonce i smrt.

Dejte pozor na afty

Některé děti odmítají pít. Úkolem rodiče by mělo být najít příčinu. "Může jí být růst zubů, afty v ústech, angína, absces v krku – zkrátka všechno, co působí bolest při polykání, a může tak dítěti v pití bránit. Kvůli tomu dochází k dehydrataci celkem nenápadně a poměrně rychle," vypočítává Alexandra Moravcová.

Jestliže příčinu, proč dítě nepije, nenajdete, vyhledejte lékaře. Čím je dítě mladší, tím je pro ně dehydratace nebezpečnější. Potřeba tekutin, kterými se rozumějí veškeré tekutiny včetně těch v potravinách (v polévkách, ovoci, zelenině), se řídí věkem a tělesnou hmotností dítěte. Plně kojené dítě zhruba do šesti měsíců přijme za normální situace potřebné množství tekutin prostřednictvím mateřského mléka.

"Výjimkou jsou velká vedra, zvýšené pocení, horečka, nechutenství, průjem a zvracení, kdy je nutné dítěti podávat mimo kojení dostatečné množství kojenecké vody nebo dětského čaje," dodává dětská lékařka.

S přechodem na tuhou stravu by navíc dítě mělo vypít 200 mililitrů tekutin denně, nejlépe kojenecké vody nebo dětského čaje. Batole by denně mělo přijmout celkem 1,5 litru tekutin (včetně mléka, tekutin v polévkách a mléčných výrobcích), přičemž ve vedru a při nemoci je nutné příjem tekutin zvýšit.

Kromě vody a dětského čaje se může dětem od tří let podávat také ovocný čaj, nepřeslazená ochucená voda pro děti nebo stoprocentní džus bez přidaného cukru.

Kolik by děti měly vypít nápojů

Požadované množství získáte, když hodnotu vynásobíte hmotností dítěte. Takže například osmileté dítě vážící 28 kg by mělo denně vypít 60 ml x 28 kg = 1 680 ml nápojů.

1–4 roky 95 ml
4–7 let 75 ml
7–10 let 60 ml
10–13 let 50 ml
13–19 let 40 ml

Zdroj: Jiří Nevoral – Výživa v dětském věku