Na vybrušování je odborník jistý poslanec za SPD ;)

Především já bych řekla, neučte své děti nějak sjet svah, ale už od začátku je učte být na lyžích, umět ty lyže ovládat, mít v hlavě od začátku zažité základní postavení.... A je jedno jestli i instruktorem nebo bez... Jak vidím ty řítící se děti ze svahu a k tomu ještě rodiče radostně jim tleskají mám vždy chuť jím něco říct...

Především je to neučte sami, stačí jedna či dvě lekce s instruktorem. Cizího člověka poslouchají daleko líp a vy ušetříte nervy. A to jsem sama instruktorský papíry měla, když byly děti malý.

P. S. Autorce článku malá češtinářská rada - nastudovat význam slova "zvukomalebný", pak ho třeba přestane nesmyslně používat tam, kde se používá "libozvučný".

Papíry nemám, ale občas učím, a své dítě jsem naučila taky sama. Ono záleží zda dítě s vám spolupracuje nebo ne. Brácha jedno své dítě v pohodě naučil, druhé musel dát na pár hodin k instruktorovi. Takže bych to, že rodiče učí své děti, zas až tak neodsuzovala.

jako lyžařský instruktor používám tato slova (dnešní děti nejsou žádní zakřiknutí jedinci) - Většinou zapůsobí věta: "Rovně z kopce dolů umí jezdit každej blbec. Ale pěkně zatáčet - to neumí jen tak někdo!" A u dětí, které už si myslí, že jezdit umí a nezabere na ně výše zmíněná věta, používám další metodu: "Dole mám lyže, se kterýma učím jezdit úplný mimina. Teď mám na nohách skoro závodnický. Chceš, abych si na sebe vzal lyže pro mimina, a nebo se budeš snažit, abychom si spolu "závodnicky" zalyžovali ?!" A na tuto otázku se mi vždy dostalo odpovědi: "Neeee, chci abys jezdil se závodnickýma lyžema a budu poslouchat!" ..... a mám vyhráno. Dítě poslouchá a za tu hodinu se docela dobře naučí lyžařskou techniku. Dítě se ke mně rádo vrací a rodiče jsou také spokojení. Pravda je taková, že ty krátké lyže mám dole vždy po ruce. Učím s nimi úplné začátečníky - děti a ženy. Jezdím pozadu, držím je přitom za ruce a radím. Přestanou mít ze svahu strach a za pár jízd zjistí, že na tom lyžování vůbec nic není.

Mě naučili lyžovat moje rodiče, já zase svoje děti. A protože to byla dřina, svěřujeme vnoučata instruktorům jako jste Vy. Co je podle mě hrozně důležité, tak aby si instruktor i dítě "sedli", pokud se tak nestane, tak je to hodně složité. Zatím se nám to stalo pouze jednou, ale i tak to byla dřina