Ono je to leckdy o chování rodiček. Nejstarší syn je ročník 1983, už tenkrát jsem rodila v porodnici, kde na mne byli hodní, kde neterorizovali. Supr přístup. A to jsme neměly ty možnosti co dnes, že si můžeme lehounce najít reference na porodnická pracoviště po celé republice a vybrat si porodnici. Tenkrát prostě byla spádovka a dál se nediskutovalo. Ještě když jsem byla na porodním sále, tak přivezli další rodičku. Vyváděla, přidělávala práci, takže po chvíli už měl personál vážně velký problém jak se k ní chovat slušně.

Tak tipuji, že porody doma jsou druhé a další porody, kdy mají s prvním porodem v nemocnici špatnou zkušenost.

Meghan mohla o domácom pôrode akurát tak snívať! Geriatrická matka, 37 ročná (!!!) prvorodička, podvyživená, nabotoxovaná... Aká je toto prirodzenosť? Všetky tie potetované ženy po desaťročí brania antikoncepcie sú zrazu ober bio lesné ženy a najradšej by rodili doma na hojdačke z brezového prútia. Nonsens.

Těm ženským nikdy nešlo a nepůjde o dítě. Pro ně je na prvním místě ten neopakovatelný pocit pochlubit se před svými přitakavačkami, že zrovna ona je více eko a bio, než ta a ta. Dítě je pro tyto ženy pouze nástroj sloužící k tomu, aby ve společnosti ostatních podobně smyšlejících stoupaly v pomyslném žebříčku výš a výš.

Kdo proboha ty ženské s takovým myšlením vůbec oplodní? Nejde jen o ten přístup k porodu. Ale obecně...život s takovými ženskými musí být peklo.

Zaplatila jsem si nadstandardní péči v těhotenství i při porodu, a byly to nejlépe investované peníze mého života. Starší syn se začal znenadání dusit, nebýt okamžitého zásahu paní doktorky, kterou jsem měla sama pro sebe, mám nejspíš doma chytrého kluka, a ne postižené dítě. Nemám nejnovější mobil a na dovolenou jezdíme po Čechách, ale perfektní péči při porodu jsem si fakt dopřála.

Ok, děkuji.

Přirozeně ženy celá tisíciletí rodily na poli, v jeskyni, ve chlévě,... a žádní doktoři ani porodní báby u toho nebyly

No. To je pravda. A umřelo jich při porodech sotva dvacet procent.

Možná, kdyby jim přestali lhát, přestali je strašit a některé přestali mučit, měly by k nim ženy větší důvěru. Moc dobře si pamatuju čtyři hodinová měření ozev na zádech, kdy jsem se neměla hýbat, aby měli "hezký" záznam, který se jaksi nedařil, protože vy jste možná lepší než já, ale já to v kontrakcích na zádech bez hnutí neuležím. Při prosbě o jiný způsob okamžitě psychický nátlak "musíme to měřit vleže, ublížilo by to miminku", "přece nechcete, aby vaše miminko umřelo". S odstupem času musím říct, že to nemá s lékařskou péčí nic společného, to je mučení. Podle mě to značně přispělo k délce jinak bezproblémového porodu, protože ta bolest, hrůza, strach se hnout, přestože se celé tělo kroutí v křeči (křížové bolesti), vás brzdí od čehokoliv jiného. Čili snahám o změnu fandím a podporuju je značně, i když pro mě osobně porod doma není.

Rodila jsem tři děti, všechny tři v porodnici. Nevšimla jsem si ani mučení ani týrání. Je to zvláštní, ale když by mi vysvětlili, že musím skousnout, že mi dají na břicho popruh se senzorem, necítila bych se ani mučená ani týraná. Prostě - každý to má jinak - a subjektivní pocity se na netu rychle vydávají za objektivní.

Jinými slovy a po lopatě - hystrionce je všehno hned týráním. Sebezviditelňování a upravování reality na netu táhne - a každá přeci chce co nejvíc lajků a obdivu, jak to chuděra zvládla. To je tím,že nerodíme každý rok. A také tím, že pro nás reálné nebezpečí doktoři svými znalostmi, schopnostmi a možnostmi sešroubovali na absolutní minimum, takže se můžeme zabývat hloupostmi a zveličovat je a nafukovat do obřích rozměrů.