Rozvod je podraz na děti

Rozvod je podraz na děti

...

Rozvod nic nebyl

Ale horší bylo když mě máma v deseti letech odtáhla po rozvodu z malý vesnice z baráčku na pražský sídliště - tenkrát sem jí řekl, že jí to nikdy neodpustim. Rozvod neni tak strašnej jako když děti odvezete od všeho co maj rádi, to si taky uvědomte milí rodiče, protože mam pocit, že tohle nikoho moc nezajímá.

Re: Rozvod nic nebyl

Něco podobnýho čeká mýho dvanáctiletýho kluka - asi za dva týdny...   Nedáme se

někdy možnáje to mrtuté, záleží jak u koho a v kolika letech

ale pro mě rozhodně rozvod rodičů nebyl nic tragického. Umím si teda rozhodně v životě představit podstatně horší situace.......

Re: někdy možnáje to mrtuté, záleží jak u koho a v kolika letech

pardon - možná je to mrzuté

to by mě zajímalo,

kolik rozvádějích se spolu tak rozumně domluví, jak připravit dítě, splní všechny všechny body taktiky a bude se maximálně snažit o klidné řešení? Oni se lidé většinou asi nerozvádí proto, že se k sobě chovají fér, mluví spolu  o všem klidně a na rovinu a na výchově se skvěle shodnou.

Nevím, nemohu to soudit, moji rodiče jsou pořád spolu, ale říkám si, jestli dítě spíš nepobere rozvod jako zakončení nějakých sporů a hádek, než ve formě procházka do zoo, návštěva cukrárny, "víš, my se s tatínkem nemáme rádi a tak spolu nebudem bydlet, ale tebe máme rádi a budeš bydlet s maminkou(tatínkem)" a sbalení kufrů.

Výklad "tvůj táta už tři roky pí... chodí s jinou, na domácnost skoro nepřispívá a teď jí ještě udělal dítě, proto chci, aby se odstěhoval a začal platit řádné alimenty a staral se o tebe každý druhý víkend pořádně a komplet" mi přijde takový ... upřímnější.

... podraz. Záleží na mě?

V době rozvodu byly moje děti dávno a dávno dospělé (manželství trvalo přes 33 let), svůj názor si udělaly už dávno. Syn to zvládl bez problémů, s otcem se nestýká. Není se co divit, když synovi ani nezavolá aby mu popřál k narozeninám... Dcera se změnila a ačkoliv jeho chování vždy (feministicky) odsuzovala, dnes je na jeho straně a vůbec o ničem se mnou nechce mluvit, naopak mám dojem že mi podsouvá že jsem rozvod "zavinila" (odešel v 63 k jiné).  Přestala o mě jevit zájem, nezavolá, nenapíše, nepřijde se podívat. Neměly by zde být také návody jak přežít chování dospělých dětí po rozvodu?

Jsem

rozvedena krátce,ale s exmanželem jsem dva roky nežila.Syn je malý,nijak mu to nepřijde .Dcerka chvíli pobrekávala,proč taťka s námi nebydlí atd,ale jakmile přišla na to,že je nám bez jeho slibů,řvaní,agrese a lhostejnosti lépe,ani se po něm už neptá.Trvalo to asi půl roku,nijak jsem oběma nebránila a nebráním dodnes,aby s ním byli nebo jej viděli,ale ony nechtějí a otec taky nejeví zájem.Takže...vyšli jsme z toho dobře,nikdo se netrápí,nebrečí a nehysterčí.

Re: Jsem

tak to dopadlo dobře, ne?

a mohl by to Klimeš vysvětlit tomu spratkovi

doktorky Mandlový a jejího exmanžela Oty ? Kdykoli se tohle dítě objeví na obrazovce, plně chápu Herodesa a mám neodolatelnou chuť té holčičce naflákat úsměv...

Re: a mohl by to Klimeš vysvětlit tomu spratkovi

zel tady by Herodes nepomohl, ten vrazdil jen chlapecky..

Ale kdeže

To je jako když praštíte dítě do hlavy kladivem, ale ohleduplně je zabalíte do utěrky.