Zrušte známkování a soutěžení, radí školám odbornice na dětský mozek

  0:38aktualizováno  0:38
Proč by dětem prospívalo, kdyby se nebály špatných známek? Odpověď znají neurovědci zkoumající způsob, jakým se vyvíjí a pracuje dětský mozek. Podle Michaely Tilton by pár celkem zásadních změn českému školství prospělo. Zároveň rozumí tomu, proč se změny na školách chytají tak pomalu.

ilustrační fotografie | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Poraďte se

Zkušená pedagožka Markéta Klingerová čeká na vaše dotazy v rodičovské a výchovné poradně zde.

Ilustrační snímek

A jaká by tedy byla doporučení Michaely Tilton, která je odbornicí na vzdělávání od raného dětství až do dospělosti? „Vím, že pro mnoho tradičních škol by to asi bylo příliš radikální. První by bylo přestat známkovat a zlikvidovat jakékoliv srovnávání a soutěžení mezi dětmi a tím vytvořit atmosféru spolupráce, společného zájmu, podněcovat zvídavost, oceňovat, když se dítě ptá, a společně hledat cesty, jak na otázky najít odpověď.
Neříkat dětem, jak co je a co si mají zapamatovat, ale pomáhat jim zjistit, jak co je a provázet a podpořit je na cestě jejich poznávání.
Učit se v souvislostech a ne odděleně dle jednotlivých předmětů,“ vyjmenovává změny, z nichž některé se již na některých českých školách odehrávají.

Systém cukru a biče má svá omezení

Test s hlavolamy

Výzkumníci nabídli dětem hlavolamy různých úrovní od těch zcela triviálních až po velmi složité a umožnili jim, aby si s nimi hrály. U první skupiny dětem jen dali délku času, kterou v místnosti s hlavolamy měly strávit a u druhé skupiny jim slíbili, že když nějaký hlavolam složí, dostanou odměnu. Jak si asi dovedete představit, děti v druhé skupině si zvolily poměrně jednoduchý hlavolam, který s jistotou zvládly složit, dostaly odměnu a po zbytek času se v místnosti nudily. Děti v druhé skupině si volily daleko těžší hlavolamy, v jejich skládání byly daleko kreativnější a lámaly si s nimi hlavu po celou dobu, co jim to bylo umožněno.

Hlavolam - z

Pro mnoho rodičů je ale nepochopitelný poslední dobou často zmiňovaný návrh zrušení známkování a soutěžení dětí. Podle odborníků je to proto, že zatímco jednička oceňuje dobře odvedenou práci, čtyřky a pětky znamenají chyby a nezvládnutý úkol a svým způsobem trest.

„Náš svět je postaven na odměnách a trestech. Když hodně a dobře pracujeme, dostaneme odměnu, ať finanční, nebo jsme povýšeni nebo dostaneme nějaké ocenění. Když nepracujeme dostatečně, dostaneme výtku a můžeme dostat i výpověď. Spousta lidí si myslí, že to tak prostě je a má být a je to systém, který nám slouží již stovky let a tak je nejlépe, když na to připravíme děti již od dětství. Tohle je myslím důvod, proč se ve většině škol stále známkuje,“ přemítá Michaela Tilton, která je zakladatelkou Montessori školky, kde učitel není šéf, ale rovnocenný partner dítěte, a vystoupí i na středeční mezinárodní konferenci Neurověda ve vzdělávání. 

Systém odměn a trestů funguje již stovky let, ale díky moderním výzkumným metodám již víme, že má svá výrazná omezení. „V testech se opakovaně ukazuje, že odměny fungují relativně dobře, pokud se jedná o nějakou manuální práci, kde není třeba příliš zapojovat myšlení - zejména kreativní myšlení. Odměny totiž kreativitu přímo likvidují. Ukazuje se to nejen u dětí, ale i u dospělých: čím větší odměna, tím hůře se jim daří vyřešit úkol, nad kterým musí kreativně přemýšlet,“ vysvětluje Michaela Tilton. 

„Známkování a celkově externí hodnocení jako motivace přesně vymezí, co je daný cíl, a pokud ho dítě (nebo i dospělý) splní, dostane odměnu a nemá důvod jít dál, což potvrzuje i test s hlavolamy (více v boxu),“ dokresluje dopad externí motivace na dětské učení Tilton. Dítě se tak připravuje o přirozenou zvídavost a příležitosti k dalšímu učení a rozvoji kreativity. Podobně je to i v případě, pokud je špatná známka brána jako trest za špatný výkon nebo chyby.

Se strachem se učit nedá

Ing. Michaela Tilton, MBA

Ing. Michaela Tilton, MBA vystoupí na konferenci Neurověda ve vzdělávání, která proběhne 29. dubna v hotelu Olšanka v Praze.

„Jistě všichni znají přísloví „Chybami se člověk učí“. Z hlediska neurovědy, je tohle přísloví zcela přesné. Jenže pokud děti budeme trestat za chyby formou špatných známek, děti se budou bát dělat chyby,“ varuje před přílišným strašením známkami Tilton. Pokud se děti bojí dělat chyby, vyhýbají se těžkým úkolům a tím se méně naučí a nebudou si pak na základě svých zlepšujících se dovedností budovat sebevědomí, které vede k odvaze zkoušet zdolat i těžší úlohy.

Rodiče mohou dítěti učení ulehčit tím, že mu nebudou kvůli známkám vyhrožovat a trestat ho za každý neúspěch.  Pokud ho ale k učení chcete přimět, výhrůžky výpraskem nebo jiným trestem rozhodně nejsou správnou cestou.

„Strach produkuje biochemické látky v našem mozku, které oslabují funkci neurotransmiterů a tím člověk není schopen plně využívat svůj mozek. To zná jistě každý, kdo měl někdy strach ze zkoušky a nemohl si vzpomenout ani na to, co dobře znal. Dítě, které se učí ve stínu strachu ze špatné známky, není schopné se efektivně učit a výsledky jeho učení budou mnohem slabší, než kdyby se učilo v prostředí pohody a radosti,“ dodává odbornice na vzdělávání.

Proč změny přicházejí tak pomalu?

Pojďte si povídat do Kavárničky

O tom, jak děti ve školách hodnotit, si povídáte zde.

Oněnka z Kavárničky

Díky vlastním zkušenostem prý také ví, proč se změny ve školství prosazují tak těžko a pomalu. „Náš mozek si vytvoří určité způsoby práce a návyky a ty opakovaně používá, takže tato spojení v mozku sílí a změna je velmi těžké. Proto i když existují metodiky a postupy, jak změny provést, zatím se na masové úrovni nedějí. Brání se jim nejen učitelé, ale i rodiče a samotné děti. Každá změna je práce navíc. Když děláme něco nového, mohli bychom udělat chyby a většina lidí již z dětství ví, že chybám by se měli vyhýbat, jednodušší je proto nechat věci, jak jsou,“ vysvětluje nedůvěru a neochotu měnit zažité Tilton.

Ona sama doufá, že změny přinesou současní žáci školek a škol s moderními přístupy, kteří budou později sami učiteli a budou stejnou výuku chtít i pro své děti.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Jsme s jedním partnerem a společně s ním máme sex, říkají dvojčata

Anna a Lucy DeCinqueovy

Sestry Anna a Lucy DeCinque (33) se považují za nejvíce identická dvojčata na světě. Absolvovaly plastické operace, aby...

Zemřel legendární německý návrhář Karl Lagerfeld

Karl Lagerfeld (21. ledna 2014)

Kreativní ředitel módního domu Chanel Karl Lagerfeld zemřel v noci na 19. února po těžké nemoci ve svých 85 letech,...

Sympatický kamioňák Zdeněk z Výměny manželek přišel o nohy při nehodě

Rodina z Přelovice nesnáší nudu a neustále něco podniká. Zdeněk ve volném čase...

Život si s osudem akční rodiny z Přelovic krutě zahrál. Tatínkovi Zdeňkovi museli po těžké autonehodě amputovat obě...

Jsem těhotná, oznámila v průběhu Výměny manželek jedna z nich

Výměna manželek

Vztah Aleny a Tondy, kteří mají tříletou dceru, trpí nejen nedostatkem peněz, ale především konflikty s tchyní a...

Závislost na jídle mě málem zabila, říká morbidně obézní žena

Morbidně obézní žena měla před operací žaludku téměř tři sta kilogramů.

S obezitou bojovala Američanka Lacey Hodderová už jako dítě a v devětadvaceti letech měla téměř tři sta kilogramů. Když...

Další z rubriky

Naučte děti přijmout prohru. Pomůže jim to v dalším životě

Ilustrační fotografie

Žijeme v konkurenční době. Jenže život se neskládá jen z úspěchů, ale i z chyb a proher. Protože se jimi nikdo...

OBRAZEM: Holčička má v tmavých vlasech blond pruh. Je kopií své matky

Mayah Aziz Oliveira

Když Mayah Aziz Oliveirová přišla na svět, doktoři i zdravotnický personál byli překvapeni z jejího neobvyklého...

Zpověď moderátorky: Proč ten porod tak moc bolí?

„Dámy, porodní plány si napište, ale nebuďte pak na sebe příliš přísné kvůli...

Prý to každá zvládne. Prý jsme stvořené proto, abychom porodily. Tak proč to sakra tak bolí? Toto je řečnická otázka....

Najdete na iDNES.cz