Kojetínská radnice vyšší daní z nemovitostí podnikatele zaskočila.

Kojetínská radnice vyšší daní z nemovitostí podnikatele zaskočila. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Město zaskočilo pětinásobným zvýšením daně pro některé podnikatele

  • 54
Kojetínská společnost Evila, která se zaměřuje na výrobu textilní galanterie, letos zaplatí městu na dani z nemovitosti do sta tisíc korun. Od Nového roku se bude v tamní průmyslové zóně platit pětinásobně víc.

Až pětinásobně zdraží příští rok Kojetín podnikatelům ve městě daň z nemovitosti. Tak vysoký koeficient nemá v republice obdoby. Místní firmy se domnívají, že je to kvůli příchodu Amazonu.

„Budou to pro nás vyšší výdaje v řádech statisíců. Informaci o přesné částce zatím nemám, protože projednání a schválení bylo hrozně narychlo,“ řekl jednatel společnosti Evila Ladislav Šťastník. A velmi podobně jsou na tom i další společnosti, například AGROPOS zabývající se zemědělskou činností.

Zastupitelé totiž na úterním zasedání odhlasovali, že některým podnikatelům ve městě se od 1. ledna 2023 zvýší daň z nemovitosti z koeficientu 1 na 5.

„Týká se to všech podnikatelských subjektů, které působí v katastru města Kojetína v průmyslových zónách. Jde například o podnikatele z oblasti těžkého průmyslu, drobné výroby, skladování nebo zemědělské výroba. Vycházeli jsme z územního plánu. Tyto firmy ve většině případů zatěžují Kojetín dopravou,“ řekl starosta Leoš Ptáček. Pro zvýšení bylo 15 zastupitelů, proti 6.

Nemáme miliardové příjmy, hájí se

Podnikatelé jsou z razantního zvýšení rozčarovaní a tvrdí, že tak vysoká daň je v současné době, kdy zdražují mimo jiné i energie, ohrožuje. Myslí si, že doplatili na příchod Amazonu.

„Nelíbí se mi, že se porovnáváme s gigantem Amazonem. Nemáme miliardové příjmy a obraty. Bude to pro nás těžké, stali jsme se obětním beránkem,“ řekla Kateřina Janoušková z Truhlářství Janoušek.

„Když vám někdo daň navýší bez varování pětinásobně, tak mi to nepřijde mravné,“ namítl jednatel společnosti AGROPOS Walter Schrott.

Proti zvýšení byla například zastupitelka a předsedkyně finančního výboru města Ilona Veverková.

„Od pana starosty jsme neslyšeli zdůvodnění, kvůli čemu se musí tak dramaticky zvedat daň z nemovitosti. Zazněly argumenty ohledně propadů vlivem zrušení superhrubé mzdy, kdy se vybralo o necelých osm milionů méně. Ale neřekl, že se na jiných daních vybralo naopak více. Takže meziročně proti roku 2020 se v roce 2021 vybralo zhruba o devět milionů navíc,“ srovnávala Veverková s tím, že tak vysoký koeficient nemá žádné město v Česku.

Navrhovala zdanit pouze pozemky pod průmyslovou zónou Amazonu, stejně jako v Dobrovízi u Prahy, kde Amazon mají.

„Pan starosta na to nereagoval, nebyla daná odpověď, proč nemůžeme jít touto cestou,“ dodala.

Je to naše rozhodnutí, říká starosta

Na otázku, proč město přistoupilo k takovému navýšení, starosta odpověděl, že to bylo rozhodnutí města.

„Je to naše rozhodnutí, každý to vidí jinak,“ řekl s tím, že ministerstvo financí apeluje na představitele měst, aby s koeficienty začali pracovat a převzali rozpočtovou odpovědnost.

„Podnikatelé dostali úlevu zrušením superhrubé mzdy. Lidé dostali nepřímo přidáno, čisté mzdy se zrušením superhrubé mzdy zvedly skoro o deset procent. Podnikateli to přineslo úlevu v tom, že zaměstnanci nemusí přidávat, protože to za něho udělal stát. Ty peníze potom ale někde chybí. A proto ministerstvo financí apeluje, aby města zvedala koeficienty,“ vysvětlil Ptáček, podle něhož by současní podnikatelé dotčení zvýšenou daní z nemovitosti měli do městské kasy ročně přispět 5,4 miliony korun. Amazon v této částce zahrnutý není.

Podnikatelé už teď přemýšlejí, jak se vyšší daň projeví v chodu firem.

„Pokud ji budeme moct promítnout do zvýšení cen výrobků, tak to samozřejmě uděláme, protože peníze nám budou někde chybět. Nejsme v situaci, kdy bychom mohli omezit výdaje na pracovní sílu, tam nás tlačí okolní konkurence, nové investice v průmyslové zóně v Kojetíně,“ řekl jednatel společnosti Evila Ladislav Šťastník.

Počítal, že v budoucnu se téma zvýšení otevře. Že však tolik, to nepředpokládal.

„Navrhovali jsme pozastavit jednání o zvýšení koeficientu a pokračovat na dalším sezení zastupitelstva a také to, aby se koeficient zvedl na méně. Ale vůbec nebyla ochota vedení radnice a zastupitelů o tom jednat,“ dodal Šťastník s tím, že nárůst je rychlý a narušuje to firmám plánování. Například Olomouc má koeficient daně z nemovitých věcí 2.

Podnikatelé namítají, že i jiné firmy ve městě zatěžují město dopravou či jinak, ale na ně se zvýšení nevztahuje.

„Systémové to není, protože některé prostory na podnikání vznikaly průběžně, později, územní plán je ale nepojal,“ dodal Šťastník.

Starosta připustil, že nelze vytvořit systém, který bude zcela spravedlivý, nicméně tento model se k němu prý blíží.

Nulová komunikace města

Podnikatelé mají také výhrady k nulové komunikaci města. Většina z nich se o projednávání zvýšení koeficientu dozvěděla den před zasedáním zastupitelstva.

Finanční výbor města se o plánu zvýšit daň z nemovitosti dozvěděl necelý týden před hlasováním. „Do té doby jsem netušil, že se něco takového chystá,“ řekl člen výboru Ladislav Šťastník.

Starosta se hájí tím, že jednání by nikam nevedla. „Nesouhlasili by se zvýšením a ke střetu by došlo pouze o něco dříve. Sám jsem vzešel z podnikatelského sektoru a firmy, kterou spoluvlastním, se zvýšení také týká,“ dodal Ptáček.

„Za starých dobrých časů bylo běžné, že určitá vrstva lidí, mimo jiné podnikatelé, se o město starala, participovala. To teď nedělá téměř nikdo. Nevidím na tom vůbec nic divného, když se majetnější vrstva podílí na opravách a investicích ve městě.“

Na jednání zastupitelstva také zaznělo, že by se v budoucnu mohl lidem zvýšit i poplatek za odpady. „Zatím je to v obecné rovině. Odpady budou zdražovat a města na to musí reagovat,“ uzavřel Ptáček