ANYT crematory chce zvířecí krematorium vybudovat v průmyslové zóně ve Chválkovicích poblíž městské části Bělidla. Jednatel investorské firmy Jiří Kamený nyní po dvou letech získal klíčové povolení od stavebního úřadu magistrátu, z něhož vyplývá, že spalovací zařízení nebude mít negativní dopad na obyvatele okolních domů.
„Fakt, že navrhovaný stavební záměr nebude mít negativní vliv na veřejné zdraví obyvatel, ať již z pohledu hlukové zátěže, vibrací, či kvality ovzduší, prokazují souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů na úseku ochrany veřejného zdraví,“ napsali pracovníci stavebního úřadu v povolení s tím, že s provozem krematoria nemají problém hygienici, veterinární správa ani úředníci odboru životního prostředí magistrátu a krajského úřadu.
Podle původních plánů investorské firmy ojedinělé soukromé krematorium pro domácí mazlíčky mělo začít ve chválkovické průmyslové zóně fungovat už předloni na podzim. Důvodem zpoždění je odpor lidí z Bělidel, kteří poukazují mimo jiné na to, že zamýšlené spalovací zařízení má sídlit jen zhruba 150 metrů od obydlené části.
Odpůrci: Nechceme žít u místa, kde se nakládá s mrtvolami
„Nikdo nám není schopen garantovat, že nebude mít negativní dopad na životní prostředí například z hlediska zápachu či znečištění ovzduší. Legislativa na zvířecí krematoria příliš nepamatuje třeba z hlediska nastavení filtrů. Myslíme si, že zařízení by mělo sídlit jinde a dál od obytné zóny,“ uvedl před nedávnem jeden z odpůrců Marián Halás.
Rozhodnutí stavebního úřadu názor obyvatel Bělidel nezměnilo. Proti povolení proto podali hned tři odvolání. Ve svých reakcích lidé tvrdí třeba to, že posouzení „rušivých vlivů ovzduší“ jsou nedostatečná a jednostranná.
„Jednoduše jsme nikdy nechtěli a nechceme žít blízko místa, kde se nakládá s mrtvolami, mršinami,“ napsali ve svém odvolání Daniel a Dana Němcovi z Libušiny ulice.
Jednatele společnosti ANYT crematory Kameného rozhodnutí stavebního úřadu potěšilo. Odvolání odpůrců nikoliv, nicméně ho čekal.
„A nepřekvapily mě ani jejich námitky včetně nesmyslů o mršinách, opakují je celé ty dva roky stále dokola, s ničím novým nepřišli. Já mám ale za to, že se stavební úřad se všemi připomínkami řádně vypořádal, a to na základě veškerých možných posudků,“ zmínil. Kamený už dříve řekl, že mnozí odpůrci svými připomínkami celé řízení uměle prodlužují.
„Slyšel jsem i takové věci, že budeme moci dělat kremace třeba velbloudům, protože i tato zvířata mohou být domácími mazlíčky. To je nesmysl. Už proto, že kapacita plánované pece nebude umožňovat kremace velkých zvířata, prostě se do ní nevejdou. Kdybychom chtěli mít kafilerii, tak si ji postavíme někde v lese,“ zdůraznil.
Další petice pro změnu vznik krematoria podporuje
Myšlenkou vybudovat v Olomouci zvířecí krematorium se začal zabývat proto, že legislativa prakticky znemožňuje většině majitelů zvířat, aby je po jejich smrti legálně pohřbili na vlastním pozemku.
„Sám jsem stál před problémem, kam pohřbít svoji fenku, která mi dělala společnost, když jsem byl nemocný. Kafilerie se mi příčila, protože to není pro milované zvíře důstojné. Proto jsem se rozhodl pro krematorium,“ vysvětlil.
Stejné důvody vedly mnohé chovatele domácích mazlíčků k sepsání vlastní petice na podporu krematoria.
„Vzhledem k tomu, že mnozí z nás odmítají využívat kafilerie, kde se s mrtvými těly našich čtyřnohých kamarádů zachází jako s odpadem, nemají možnost pietního pohřbu na vlastním pozemku a ctí zákony, záměr zvířecího krematoria vítáme,“ napsali jeho příznivci.
V případě, že ANYT crematory dotáhne plány do konce, bude majitelům domácích mazlíčků nabízet podobné služby jako krematorium lidské.
„Lidé se budou moci se svými zvířaty rozloučit, zájemcům bude k dispozici i kamera, aby měli jistotu, že spalujeme opravdu tělo jejich zvířete. Jen parte tisknout nebudeme,“ popsal Kamený. Cena kremace by se měla podle něj odvíjet od velikosti zvířete, záležet bude také na speciálních přáních.
„Zpopelnění bude stát od zhruba 1 500 do 6 500 korun. Popel budeme dávat do uren, nabízet ale budeme i možnost zatavit ho do šperku nebo ho umístit do speciální biourny, z níž potom majitelům vyroste na zahradě strom a vznikne tak soukromé pietní místo,“ uvedl jednatel.
