„Zoo Olomouc tato mytická zvířata již jednou ve své historii krátce chovala a nyní se k tomu vrací. Kojoty lze nově vidět ve výběhu medvědů baribalů, kde jejich soužití funguje bez komplikací,“ uvedla zooložka Jitka Vokurková.
Zoo připomíná, že s kojoty se pojí mytologie původních obyvatel. V předkolumbovské aztécké říši, odkud pramení i původ pojmenování, neboť cóyotl znamená štěkající pes, byl uctíván jako válečník, nositel klidu, inteligence, přizpůsobivosti a důstojnosti, případně symbol mistra přežití.
„Mnohé indiánské kmeny věří, že doprovázel stvořitele světa a učil první lidi žít. Ovšem zatímco původní obyvatelé Ameriky chovali zvířata v úctě a v posvátném respektu, bílí kolonizátoři je vyvražďovali a častovali hanlivými výrazy jako prašivý vlk nebo zbabělý kojot,“ podotkla mluvčí zahrady Iveta Gronská.
„Američtí farmáři je považují za úhlavní nepřátele stád dobytka. Ročně je tak v USA zastřeleno na 90 tisíc kojotů, přitom na ovce a telata útočí jen tehdy, není-li v oblasti dostatek potravy,“ dodala.
Nejslabší velký predátor je nejúspěšnější
Kojoti žijí na prériích, v polopouštích i pouštích, obývají lesnaté i horské krajiny. Jejich původní oblast výskytu se v průběhu posledních staletí z několika důvodů znatelně rozšířila. V určitých oblastech Ameriky se totiž snížil stav vlků, pum nebo jaguárů a kojoti následně začali obsazovat uvolněná lovecká teritoria.
„Jelikož se netknou otráveného sousta, přečkali i takzvanou strychninovou válku, tedy dobu masového vyvražďování vlků pomocí hovězího masa napuštěného strychninem. Dnes tak můžeme kojoty pozorovat od Panamy ve Střední Americe až po Aljašku a od pobřeží Tichého oceánu až k Atlantickému,“ přiblížila Gronská.
Paradoxně je tak zvíře, které je z velkých predátorů Severní Ameriky nejslabší, nakonec nejúspěšnější. Nejčastěji loví hlodavce, zajíce, králíky, vodní živočichy, mláďata kopytníků a ptáků hnízdících na zemi. Nepohrdnou ani mršinami a v nouzi žerou i lesní plody, bobule, ovoce, nebo dokonce trávu. Vynikající čich jim navíc umožňuje vyhrabat potravu i zpod sněhu.
„Kojoti žijí v párech, jen občas ve smečkách. Mláďata se rodí v norách, kojící samici a později i mláďatům zajišťuje zpočátku potravu samec, který jim ji vyvrhuje a hlídá okolí. Ve zhruba dvou měsících věku mláďata začínají rodiče doprovázet na lov,“ přiblížila mluvčí zoo.
Na péči a výchově potomků se významně podílí oba rodiče, dospělosti se ale dožívá sotva třetina populace. V necelých dvou letech se mláďata od rodičů osamostatňují a vytváří své vlastní rodiny.
4. května 2023 |
