Ačkoliv krátce po otevření 3. června 1956 zoo ukazovala především evropská zvířata, postupně svůj chov rozšiřovala i o exotické druhy. Přistavěla pavilony, voliéry, safari či vyhlídkovou věž a stala se tak významným centrem ochrany přírody, vzdělávání i odpočinku.
Program oslav 70. výročí otevření zoo tuto sobotu a neděliNa návštěvníky čekají například soutěžní stanoviště pro děti, historické panely nebo stanoviště partnerských organizací. Chybět nebudou ani komentovaná krmení:
Speciální krmení během oslav:
Malé zvířecí překvapení:
|
„Z krajského zooparku se nám za 70 let povedlo vytvořit moderní zoologickou zahradu, která se posunula mezi významné evropské instituce. Rád bych popřál naší zoo do dalších let spoustu spokojených návštěvníků, výraznou podporu zřizovatele a neutuchající elán našich pracovníků při práci a rozvoji zoo,“ vzkázal ředitel Radomír Habáň.
Olomoucká zoo patří mimo jiné k největším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě, vede plemennou knihu kozorožců kavkazských, jichž se ve volné přírodě pohybuje již jen několik tisíc, či rozmnožuje levharty mandžuské, kterých v divočině zbývá pouhých 130.
Je také věhlasná chovem žiraf Rothschildových, jemuž se věnuje od roku 1976 – za tu dobu se v zahradě narodilo přes sedm desítek mláďat. Mezi světové unikáty se zařadil odchov žirafích dvojčat, který se podařil už jen třem zahradám na světě.
„Ve volné přírodě je nepravděpodobné, aby dvojčata přežila a matka je ochránila před predátory,“ vysvětluje mluvčí zoo Iveta Gronská. V roce 2012 se pak na celém světě jediná lvíčata lva berberského narodila právě v Olomouci.
Zoo v roce 2003 získala také ocenění v soutěži o „Expozici roku“ v kategorii nových staveb za volný výběh makaků červenolících a v roce 2004 za rekonstrukci obřího akvária v pavilonu šelem. Čerstvě získala také prestižní ocenění Bílý slon za odchov zoborožce malajského, který se v uplynulém roce podařil pouze třem zoo na světě.
Slavní útěkáři
K nejznámějším zvířatům v historii zahrady patří makakové Šimpy a Tatin. V roce 2010 se při kácení stromů napadených kůrovcem těmto dvěma téměř dospělým samcům podařilo opustit výběh a místo obvyklého potulování po okolí a návratu zpět se vydali na delší procházku.
 |
U obce Pohořany se rozdělili – zatímco Tatin zůstal v okolí Olomouce a později se usadil ve vojenském újezdu Libavá, Šimpy nazul toulavé boty a vydal se na téměř dvousetkilometrovou pouť.
„V tuto dobu přibyly zaměstnancům zoo k běžné pracovní náplni pravidelné výjezdy, které následovaly po oznámení setkání s opicí,“ popisuje Gronská.
Makakové jsou chytří. Umí utíkat i krást téměř jako lidé, říká zooložka |
Devítiměsíční dobrodružství Šimpyho na svobodě ukončil v Licibořicích ve východních Čechách tamní starosta, který s opicí navázal kontakt. Laškování s ním se makakovi nevyplatilo, protože byl následně uspán narkotizační puškou a po probuzení zjistil, že je zpátky v zoo. Ošetřovatelé následně poslali Šimpyho „za trest“ na Ukrajinu.
Komické situace i jména
Netradičních momentů však ošetřovatelé zvířat zažívají víc. Kromě makaků naháněli třeba i mravenečníka, jenž se prohrabal venkovním výběhem a zašel si na nedaleké golfové hřiště ve Vésce.
Stejně tak se v nově vzniklé skupině lemurů kata, v níž se sešli jedinci z Česka a Polska, zřejmě nelíbilo jedné samici, která překonala ohradník a utekla do lesů. Poté se jako spořádaný návštěvník vrátila přes turniket zpátky.
26. května 2026 |
„Šarvátky mezi samci pandy červené zase vyústily v úmysl jednoho z bratrů zabydlet se na nejvyšším možném stromě, z něhož mu pomáhali hasiči,“ vzpomíná Gronská.
Ošetřovatelé si dávají pozor také na medojedy kapské, kteří vynikají svou chytrostí a zručností. „Jejich záludnost nezná mezí. Když například zapomenete ve výběhu lopatu, medojed je schopen přistavit si ji k plotu, vyšplhat po rukojeti a demontovat západku na brance,“ naznačuje mluvčí důvod, proč řada zoologických zahrad medojedy raději vůbec nechová.
Zdrojem pobavení byla občas i jména zvířat. Třeba o opičím mláděti, jež nápadně připomíná známou loutku a dostalo proto jméno Hurvínek, napsal dobový tisk 15. prosince 1959. Mládě se podle něj narodilo samici pláštíkového paviána. V článku se poté píše i o dalších čerstvých mláďatech, jako jsou dva oslíci, divoké kočky či laň jelena Dybowského.
Loděnka už roste, největší žraločí akvárium v Česku ukazuje nové vizualizace |
Netradiční jména si odnesla také první mláďata levhartů v zoo. U příležitosti rozmnožení této šelmy se za přítomnosti televize a rozhlasu uskutečnily křtiny a malé levharty 17. prosince 1970 pokřtili předseda městského národního výboru Jan Tencián a ředitel podniku Olma Jiří Richter. Mláďata dostala jména Omar a Olma.
Nebezpečné nákazy
K vážným situacím, kdy kromě zvířat hrozí nebezpečí i jejich ošetřovatelům, patří různé nákazy. V 70. letech například postihla zoo nákaza sněti slezinné neboli antraxu.
Kvůli tomuto onemocnění uhynuly samice pumy a sibiřská rysice, později se antrax objevil u rysů ostrovidů a karakalů. Nákaza se do zoo zřejmě dostala se závadným krmným masem. Celkem uhynulo šest zvířecích obyvatel zoo a zahrada musela být v karanténě.
V 80. letech se zase zoo potýkala s nemocí exotických ptáků, kdy během dvou týdnů uhynuli dva kakadu, pět araraun včetně mláďat, jedna ara arakanga a osm žaků. Státní veterinární ústav poté potvrdil poprvé na našem území Pachecovu chorobu neboli virový zánět jater.
Zubří samice z Moravy míří na Kavkaz, posílí tamní volně žijící populaci |
Zoo tak přišla o kolekci papoušků, kterou se podařilo vytvořit po více než desetiletém úsilí, a veterinární službou byl vydán zákaz jejich chovu na jeden rok.
V listopadu 1984 pro změnu museli v zoo utratit tři vlky a několik psů dingo poté, co do jejich výběhu pronikla liška nakažená vzteklinou.
„Zvířata v zoo nemají predátora, ale ošetřovatele, zoologa a veterinářku, kteří pečují o jejich zdraví a život do míry, že se dožívají mnohem vyššího věku, než by se dožila ve volné přírodě. Zrovna tak díky této péči odchovávají mnohonásobně vyšší procento mláďat,“ sděluje Gronská.
„Jedná-li se o nákazu, která se šíří Českou republikou, úzce spolupracujeme s krajskou veterinární správou a řídíme se veškerými doporučeními a nařízeními. Přijímáme i preventivní opatření, abychom šíření nákazy co nejvíce eliminovali,“ informuje mluvčí.
Krádeže zvířat i živelní pohromy
Zoo se také často stávala cílem zlodějů, krádeže byly běžné hlavně v 80. a na počátku 90. let. Podle záznamů se kradly hlavně želvy, papoušci a jiní exotičtí ptáci, ale také poštolky a káňata. Třeba 27. května 1991 vyrazil neznámý pachatel okno pavilonu šelem, oddělil samici a odnesl tříměsíční mládě černého levharta.
Bylo jasné, že provoz pavilonu musel dotyčný velmi dobře znát, policie však jeho identitu nezjistila a případ po několika týdnech odložila. Po článcích o ukradení levharta v tisku se však přihlásilo několik svědků, kteří kotě viděli, a 5. srpna jej nový majitel vrátil do zoo. Podle jeho výpovědi jej koupil na trhu v Praze za 6 tisíc Kčs i se zfalšovanými doklady.
Sní patnáct tisíc termitů denně. Poslední mládě roku je unikát olomoucké zoo |
„V poslední době se zvířata už moc nekradou. Dnes se vykrádají gastroprovozovny nebo měničky na peníze,“ přibližuje Gronská.
Velkou pohromou byla pro zoo vichřice Eberhard, která se prohnala areálem v roce 2019 a napáchala velké škody na stavbách, oplocení i lesních porostech. Poničila také hliníkové opláštění vyhlídkové věže, jež musela být následně uzavřena. Ze zahrady do lesa se tehdy vydali kozorožci, které se do posledního jedince podařilo odchytit.
„Právě z důvodu rizika živelní pohromy zahrada dlouhodobě v pozdních odpoledních hodinách zavírá do vnitřních ubikací nebezpečná zvířata jako jsou například šelmy, aby v důsledku poničení výběhu, oplocení či ohradníků nemohlo dojít k jejich samovolnému pohybu mimo tuto oblast,“ upozorňuje Gronská.
Zoo tehdy na pomoc přišla řada dobrovolníků i známých osobností. Stejnou solidaritu pak zahrada zažila i při covidu. „Ukázalo se, že zahrada není sama, pokud se ocitne v nouzi,“ děkuje mluvčí.
27. ledna 2025 |
