Ve volné přírodě žije žiraf Rothschildových posledních zhruba 1650 jedinců. Jedním z nejvýraznějších evropských chovatelů tohoto největšího suchozemského savce planety je právem olomoucká zoo, kde se narodilo již 76. mládě. A je to kluk. „Samice rodila podruhé, porod probíhal bez sebemenších potíží a dá se říci, že i značně rychle. Mládě je životaschopné, plné síly, pije od matky a ihned po porodu vstávalo. Prozatím bude s matkou oddělen od stáda, ale všichni příchozí jej mohou vidět ve venkovním výběhu,“ sdělila zooložka Eliška Veselá.

Autor: Zoo Olomouc

Samice lemura běločelého představila svého dalšího potomka. Vzhledem k tomu, že se doslova pěkně vybarvil, je téměř jisté, že se jedná o samce. Samice totiž bývají hnědé, případně hnědošedé, zato samci se pyšní bílým zbarvením hlavy. „Prozatím se své matky stále drží, a ještě nějaký čas bude. Nicméně v budoucnosti v období pohlavní dospělosti se počítá s tím, že posílí chov v některé ze spřátelených zoologických zahrad,“ popsala zooložka Jitka Vokurková. V olomoucké zoo jsme se od roku 1989 narodilo celkem 54 lemuřích mláďat.

Autor: Zoo Olomouc

Šestice mláďat přibyla v olomoucké zoo v květnu a postupně se osměluje poznávat výběh. Gepardi štíhlí se řadí mezi ohrožené druhy, ve volné přírodě jich v důsledku ztráty přirozeného prostředí a ilegálního obchodu se zvířaty stále ubývá. Data z roku 2010 uvádí výskyt posledních zhruba sedmi a půl tisíce jedinců a předpokládá se, že současné počty jsou ještě mnohem nižší. Gepardy chovají na Svatém Kopečku od roku 1999 a celkově zde doposud úspěšně odchovali 18 mláďat.

Autor: Zoo Olomouc

Zubří stádo se rozrostlo hned o dvě mláďata. „Zatímco první se narodilo v květnu, druhého jsme se dočkali až v červenci, což je velice pozdě. Za celou novodobou historii chovu zubrů jsme v červenci vítali jen jediné mládě, to však počátkem měsíce,“ sdělila ošetřovatelka zubrů a jelenovitých olomoucké zahrady Nikola Schwanová. Zubří stádo postupně zestárlo, a tak by ho měl na podzim rozšířit nový chovný samec ze Zoo Bussolengo v severní Itálii, k němuž se přiřadí olomoucké mladé samice.

Autor: Zoo Olomouc

Ve výběhu ocelota slaništního přibyla letos dvě koťata. V Olomouci tento druh chovají od roku 2019. „U této kočky se nám prozatím podařilo odchovat mláďat pět, z čehož toto léto dvě. Pakliže návštěvníci přijdou ruku v ruce se štěstím, mají možnost je spatřit. Nicméně je pravdou, že si je matka velice bedlivě střeží a spatřit je se rovná spíše náhodě než běžnému okamžiku. Koťata prospívají s péčí matky velmi dobře,“ řekla zooložka Jitka Vokurková.

Autor: Zoo Olomouc

Narození hrabáče přineslo nejen velkou radost, ale i starost. Jeho odchov je totiž velmi náročná záležitost. „Hrabáčí matka má totiž o mateřské laskavosti trochu jiné představy než většina z nás, navíc je občas dosti nepozorná, neopatrná a s kojením mláděte si nedělá příliš velké starosti. Proto, pokud se chtějí chovatelé zoologických zahradách vyhnout zbytečným ztrátám, musí mláděti věnovat velkou péči,“ uvedla zooložka Eliška Veselá. Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy, letos se v Evropě narodila jen čtyři mláďata.

Autor: Zoo Olomouc

Olomoucká zoo se v průběhu jara postupně rozrostla o dva binturongy. Zvíře zvané též medvědokočka je největší cibetkovitá šelma o hmotnosti devět až dvacet kilogramů s přirozeným domovem v jihovýchodní Asii. Už svým vzezřením je tajemné. Vyskytuje se v několika poddruzích na relativně velkém území. Na větvích spí obkročmo, končetiny mu visí volně dolů. Zoologické zahrady se ale k jeho chovu příliš často neuchylují už proto, že se jedná o zvíře s noční aktivitou a jeho rozmnožení není snadné, natož samozřejmé.

Autor: Zoo Olomouc

Sika vietnmský je v přírodě vyhubený druh. Se svými 34 jedinci je olomoucké stádo třetí největší ze všech známých stád na světě. V současnosti se v něm pohybuje i 11 letošních kolouchů. „Převažují samičky, jichž se narodilo sedm, samce máme čtyři,“ upřesnila jejich ošetřovatelka Nikola Schwanová.

Autor: Zoo Olomouc

Plameňák růžový snáší jediné vejce do kuželovitého hnízda postaveného z bahna, na kterém sedí 27 až 31 dnů. I letos olomouckým chovatelům rozšířili hejno. Potravu, kterou tvoří převážně plankton, získává filtrováním vody zahnutým zobákem, mláďata se líhnou se zobákem krátkým a rovným, ten se teprve později změní v dokonalé filtrační zařízení. Ve volné přírodě žije v okolí slaných jezer a lagun, ale někdy využívá i sladkou vodu, jako je tomu na nejbližším hnízdišti v jižní Francii. V Africe vytváří milionová hejna. Občas se objeví zatoulaní ptáci i na našem území.

Autor: Zoo Olomouc

Teprve loni začala zoo v Olomouci chovat kosmany zakrslé východní, tedy vůbec ty nejmenší opice na světě. Přesto se už na konci letošního ledna radují místní zoologové z nového přírůstku do rodiny - samice kosmana porodila dvojčata. Dospělý kosman zakrslý váží zhruba sto gramů, narozená mláďata ovšem pouze pět až sedm gramů. Nové přírůstky se dlouho neukazovaly. „Mláďata jsou přitisknutá k tělu dospělých kosmanů, takže nejdou vidět,“ uvedla po jejich narození mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Autor: Zoo Olomouc

Vůbec poprvé v historii se v zoologické zahradě na Svatém Kopečku narodila mláďata pandy. A rovnou dvě. Od počátku chovu pand v olomoucké zoo do dne, kdy chovatelka objevila v budce dvě mláďata, uplynulo pět let. „Z toho čtyři roky chováme pandy v páru,“ sdělila mluvčí zahrady Iveta Gronská. Mláďata si samice pečlivě hlídala, návštěvníci je mohli zahlédnout, když je matka přenášela. Panda červená je vedena jako ohrožený druh. Vyskytuje se v nadmořských výškách od 2000 metrů nad mořem, sídlí ale i v dvakrát vyšších oblastech. Svým vzhledem připomíná mývala. Počet zvířat ve volné přírodě se odhaduje na 10 tisíc jedinců a počty stále klesají. (26. června 2026)

Autor: Zoo Olomouc

Olomoucká zoo vítá historicky první pandí mláďata a shání potravu