„Pro zvířata olomoucké zahrady její zaměstnanci připravují krmení denně. Celkový stav chovaných zvířat je závislý na kvalitě, vyváženosti, pestrosti i četnosti potravy,“ uvedla krmivářka Dana Smičková.
Na sestavování krmných dávek spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i s kolegy ze spřátelených zoo, s nimiž si předává cenné zkušenosti.
„Namíchat vyhovující krmnou dávku se někdy může rovnat alchymii. Je třeba si uvědomit, že musíme nahradit vše, co by zvířata konzumovala ve volné přírodě,“ upozornila Smičková.
Podle ní je někdy složité zajistit například lišejníky nebo termity a další u nás neobvyklou zvířecí potravu.
U šelem se zase bere v potaz, že „potřebují“ občas hladovět. „Velké šelmy zkonzumují ve volné přírodě několik desítek kilogramů masa naráz a poté do dalšího lovu, který nemusí být ani úspěšný, hladoví,“ vysvětlila krmivářka.
„Proto jim simulujeme hladovku zhruba dva až třikrát týdně, abychom malými krmnými dávkami nezatěžovali jejich zažívání,“ poukázala.
Čím vším se loni krmilo
Sklad krmiva, chladicí i mrazicí zařízení zabírají v zoo nemalý prostor, v centrální kuchyni se krájí, krouhá, vaří, loupe jako v běžné kuchyni. Jen zvířecí jídelníček je mnohem pestřejší.
Prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo drží v olomoucké zoo zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Následují masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, křepelky či hlodavci.
„Do krmných dávek jsme opět zařadili zvěřinu, protože je mnohem přirozenější,“ vysvětlila Smičková.
Nákladná je rovněž výživa kopytníků, i když jejich jídelní lístek sestává především z granulí, obilovin, sena a senáže.
„Například pro žirafy se kromě granulí ještě vyrábí speciální kaše, která obsahuje ovesné vločky, řepkový šrot, pšeničné otruby a extrudovaný len,“ popisuje krmivářka.V zahradě se dále konzumují i mořské plody, vejce a mnoho speciálních přísad.
Lepší šatit než živit
Nejdražší na krmení je pro olomouckou zoo tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 korun. Gepard „projí“ přibližně 200 korun. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 korun za den.
„Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny.
„Kromě toho si rády dají med, myšata, v létě květy pampelišek. Nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby a potřebují speciální krmiva určená pro tyto druhy opic, granule a jako doplněk řadu vitaminů, minerálů,“ vyjmenovala Smičková.
Velkým gurmánem je i mravenečník stromový nebo hrabáč kapský, jejichž krmná dávka sestává z vařeného kuřecího nebo hovězího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.
