„Samotné páření nebo kladení jsme u našich kobylek nepozorovali. Proto byl pro nás objev prvních malých nymf velkým a příjemným překvapením a potěšením,“ sdělila teraristka Hana Jarošová.
Ohromná kobylka vypadá jako list. „Tito obskurní bezobratlí jsou podle návštěvnického zájmu doslova hvězdami expozice. Zatím nemají české pojmenování,“ uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská.
Návštěvníci v teráriu, které se poprvé otevřelo v roce 2023, podle ní nejprve hledají malé živočichy. „Jaké je však jejich překvapení, když se jim místo drobné kobylky před očima objeví pořádná kobyla, která je díky dokonalému mimikry vydatně maskovaná,“ sdělila mluvčí.
Kobylka odchovaná v olomoucké zoo je obr
Dospělí jedinci dorůstají do délky 10 až 13 centimetrů, křídla dosahují rozpětí přes 25 centimetrů a váží až 30 gramů.
„V přírodě se tento hmyz příbuzný našim kobylkám zeleným vyskytuje v korunách stromů v pralesích Nové Guineje. Vzhledem dokonale napodobujícím listy uniká před zraky predátorů,“ řekla Jarošová.
Obří kobylka se živí výhradně rostlinnou potravou. „V zahradě jim ve velkém množství podáváme listy ostružiníku, jako doplněk speciální želé a kousky ovoce,“ popsala teraristka jejich jídelníček.
Coby typičtí pralesní živočichové vyžadují hmyzí obři vysokou vzdušnou vlhkost a vysokou vrstvu substrátu, do kterého samice kladou podlouhlá vajíčka.
Nymfy, které se z nich po několika měsících líhnou, jsou maličké a na rozdíl od dospělců nemají křídla. Ta získávají až při posledním svleku. „Ale stejně jako adultní kobylky, i mláďata vypadají jako list a nechybí jim dlouhá tykadla,“ doplnila Jarošová.
Medojed je vzácnost
Dobře se daří i čerstvému mláděti medojeda, což potvrdila zooložka Eliška Veselá. Medojedy mohou návštěvníci vidět v pavilonu Kalahari. Chytrý a nebojácný medožrout se páří až dva dny.
„Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě je pouze šestnáct zahrad, které medojeda chovají,“ upozornila Gronská.
Olomoucká zoo začala s chovem v roce 2018 a prozatím odchovala čtyři mláďata. Kunovitá šelma žije nejen v Africe, ale i v částech jižní Asie.
„Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání při napadení, kdy se díky ní dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180 stupňů,“ popisuje zooložka. Pomocí drápů dlouhých až 5 cm dokáže během pár minut vyhrabat díru dostatečně velkou pro svůj úkryt.
„Medojed je všežravec, nepohrdne mršinou, pochutná si i na ovoci a má rád med. Zároveň je to velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů,“ upozornila Veselá.
Do skladby jeho jídelníčku patří i smrtelně jedovatí hadi. „Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije,“ vysvětlila.
Zajímavé zvíře úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. „Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá,“ doplnila.