"Stejně jako lidé, tak i plazi mají v životě různé cykly. To se dá pozorovat i u zmijí. Vzhledem k tomu, že loni byl větší výskyt hlodavců, nepatrně se zvýšil i výskyt zmijí, které se jimi živí," popsal prostějovský herpetolog Vítězslav Zwach.
Například právě v Olomouckém kraji se zmije obecné letos objevují více. Neznamená to však, že by počet hadů rapidně narostl, protože ve volné přírodě se přemnožit nemohou.
"Potřebují totiž k životu velmi specifické podmínky, takže nikdy nemají dostatek stanovišť. Navíc mají vedle člověka i řadu dalších nepřátel. Kromě kání lesních, kun a tchořů jsou to třeba ježci, ale také bažanti a drozdovití ptáci. Málokdo ví, že dospělou zmiji dokáže bez problémů usmrtit i obyčejná domácí slepice," uvedl Zwach.
Lidé by případné uštknutí od našeho jediného jedovatého hada neměli podceňovat. "Každý, koho zmije uštkne, by měl vyhledat lékařskou pomoc," řekl Zwach.
V Olomouckém kraji žijí zmije hlavně v hornatých oblastech Jesenicka a Šumperska, naopak na Olomoucku se prakticky nevyskytují. Do nížin se ale mohou dostat například při svozu sena.
Množství jedu záleží na velikosti a věku hada
V olomoucké fakultní nemocnici letos zaznamenali zatím pouze jediný případ uštknutí zmijí. "Přivezli nám padesátiletého muže z Litovelska, kterého zmije kousla. Pán neměl alergickou reakci, proto jsme mu nepodávali ani sérum a nechali jsme si jej čtyřiadvacet hodin na pozorování," popsal mluvčí nemocnice Egon Havrlant.
Většina zmijí obecných má šedohnědé zbarvení a na hřbetě tmavé skvrny, které nejčastěji tvoří klikatou čáru.
Podle českého předního odborníka na zmije Ivana Zwacha, otce již citovaného Vítězslava Zwacha, se zásoba jedu liší u každého jedince.
"Někdy se nesprávně uvádí, že má větší zásobu jedu samice. To ale není pravda. Množství a složení jedu je individuální a záleží hlavně na velikosti a věku jedince," uvedl odborník, který vyvrací i další rčení, že zmije má po zimě více jedu. "Zmije může mít jen tolik jedu, kolik se vleze do plných jedových váčků. Ty se nemohou na jaře více roztáhnout. Takže kdykoli, když zmije jed nevydala, má stejně plné jedové váčky bez ohledu na období," dodal.
To, že mohou lidé nyní narazit na zmiji v přírodě častěji, je podle vedoucího Biologické stanice v Přerově a současně herpetologa Ivo Růžičky také tím, že nastává doba páření, kdy jsou tito plazi hodně aktivní.
"Pokud vás zmije kousne, záleží na tom, zda to je jedním nebo oběma zuby. Čím blíže je to srdci, tím riziko narůstá. Zmijí jed sice patří k nejprudším, ale naše zmije obecná ho má naštěstí jen velmi málo," řekl.
Zatímco člověk s velmi dobrou imunitou pocítí po uštknutí pouze nevolnost a zaznamená jen malý otok v okolí kousnutí, pro oslabeného a alergického člověka může stejná dávka jedu znamenat vážné zdravotní komplikace hrozící dokonce smrtí.
