Prostějovští zastupitelé schválili, že z rozpočtu města na příští rok vyčlení 350 tisíc korun na zpracování dokumentace pro pietní úpravu hřbitova.
„Na základě zpracovaného projektu bude zřejmé, jaké finanční náklady si úprava vyžádá. Další posun v této věci tak nastane po zpracování zmíněné dokumentace,“ uvedla mluvčí magistrátu Jana Gáborová.
„Uvítali jsme to. Vytvořením projektové dokumentace v roce 2022 se konečně splní slib města, který dalo,“ komentoval předseda Federace židovských obcí České republiky Petr Papoušek.
Spolek Hanácký Jeruzalém pomáhá pečovat o židovské kulturní dědictví v Prostějově, kde bylo po Mikulovu druhé největší židovské ghetto na Moravě. „Jsme rádi, že několikaleté úsilí má konečně konkrétní podobu,“ řekl předseda spolku Michal Šmucr.
Na podzim roku 2019 se představitelé prostějovské radnice dohodli se zástupci židovských obcí na rehabilitaci starého hřbitova, který stával poblíž centra města.
Stalo se to po letech vyhrocených diskusí, které vedly dokonce až k antisemitským náladám části obyvatel. Kauza se dokonce objevila i ve zprávě amerického ministerstva zahraničí o lidských právech ve světě.
Hřbitov zkonfiskovali nacisté
O rekonstrukci starého hřbitova usiluje židovská komunita od roku 2013. Za druhé světové války ho zlikvidovala tehdejší radnice poté, co ho nacisté zkonfiskovali.
Místní si následně náhrobky rozebrali a použili jako stavební materiál třeba na vydláždění chodníku nebo schodů. Už několik let se židovská komunita snaží navrátit náhrobky zpět, což někdy vyvolává negativní reakce dotčených.
Někteří Prostějované měli problém i s rekonstrukcí hřbitova a rehabilitaci si nepřálo ani bývalé vedení města. Po skončení války totiž vedle hřbitova vznikla škola a z pohřebiště téměř dvou tisíců lidí se stal park, kde lidé venčili psy.
Oplocení hřbitova a zákaz venčení však vyvolaly vlnu odmítavých a někdy i otevřeně nenávistných antisemitských reakcí.
Rozdílné názory na obnovu hřbitova panují doposud. „Je to památka, takže je to potřeba,“ sdělila například přes park procházející Miroslava Vystrčilová.
Opačný názor má Vladislav Dočkal, který poblíž žije. „Děcka všechno podupou, z toho nic nebude. Je to zbytečné vyhazování peněz,“ míní.
Židé hřbitovy považují za svatá místa
Budoucí podobu hřbitova v roce 2019 představila nadace Kolel Damesek Eliezer. Pozemek obehnal živý plot a vstup je dřevěnými dveřmi, počítá se s expozicí z náhrobků.
S návrhem nové podoby hřbitova je spokojený í vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon. „Po dlouhé době jsme dospěli k tomu, aby se ke hřbitovu chovali lidé pěkně a jako ke hřbitovu, i když to není zvenčí vidět. Bude tam informační cedule, lidé si budou moci sednout, na chvíli se zamyslet a odejít,“ shrnul.
Pro židovskou komunitu jde o citlivou záležitost, neboť podle náboženských tradic se místa posledního odpočinku neruší a hřbitovy jsou považovány za svaté.
Prostějovský starý hřbitov navíc ministerstvo kultury v roce 2016 prohlásilo kulturní památkou.
Hotovo bude za dva roky
Podle předsedy Federace židovských obcí Petra Papouška je obnova hřbitova důležitá také pro město a jeho obyvatele.
„Lidé, kteří jsou tam pohřbeni, byli významnými osobnostmi Prostějova, které měly dosah i mimo židovskou komunitu,“ upozornil.
Podle něho to městu přinese i výhody. „Určitě se zvýší návštěvnost, zlepší osvěta a zpřístupní se pohled do historie židovské komunity města. Dá se na to navázat například i vzdělávacími projekty,“ nastínil.
Nová podoba se netýká jen samotného hřbitova a jeho pozemku. Součástí rehabilitace je i rekonstrukce okolí – vybudování nového parkoviště nebo oprava přilehlých silnic.
Zástupci nadace Kolel Damesek Eliezer na začátku listopadu uvedli, že budou rehabilitaci hřbitovního pozemku financovat.
