Zemřel „Oli“ Helcl, klíčová postava sametové revoluce na Hranicku

  12:54aktualizováno  12:54
Ve věku 63 let zemřel Vlastimil „Oli“ Helcl. Výtvarník, fotograf, typograf, vůdčí osobnost sametové revoluce na Hranicku, někdejší vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní, organizátor koncertů, výstav a uměleckých happeningů, šéfredaktor a vydavatel týdeníku Přehled.

Umělec, někdejší vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní a vůdčí postava Sametové revoluce na Hranicku Vlastimil „Oli“ Helcl. | foto: archiv Romana Helcla

Vlastimil Helcl, kterému přátelé neřekli jinak než Oli, se narodil 6. září 1953 v Přerově. Dětství a mládí prožil v Olomouci, v roce 1975 získal práci v Hranicích. Právě zde se dostal do okruhu podobně smýšlejících přátel. Velmi ho ovlivnily „bytové“ semináře u filosofa Svatopluka Hraba a historičky Libuše Hrabové, dlouhé diskuze s Petrem Schlesingerem nebo návštěvy u Vlasáků.

V roce 1977 nastoupil do Zbrašovských aragonitových jeskyní, které od roku 1984 vedl. Jeho kolegové z té doby na Oliho vzpomínají jako na uměleckou osobnost s širokým kulturním rozhledem a ostře protirežimními názory. Byl duchovním otcem pořádání výstav, koncertů a divadelních představení v jeskyních, při jejichž organizování ve své době značně riskoval.

Díky jeho vizi propojení atmosféry podzemních prostor s uměním se mohli Hraničané seznámit s tvorbou Olbrama Zoubka, Arnošta Goldflama, Jozefa Jankoviče, Otty a Jany Bébarových, Luboše Dostála, Markéty Kuksové a dalších uměleckých osobností. Ve své době to byl nápad nejen nekonvenční, ale ani jeho schválení nadřízenými složkami nebylo jednoduché.

O to více, když se na vernisážích objevovali vedle umělců lidé z politického disentu či chartisté. Šlo například o spisovatele Ludvíka Vaculíka, literárního kritika Sergeje Machonina, pozdějšího porevolučního ministra kultury Ladislava Agnes Snopka nebo polozakázané hudebníky, kteří výstavy zahajovali, včetně Ivy Bittové, Pavla Fajta, Ivana Hoffmana a dalších.

Na terasy jeskyní zněl Dylan, Hendrix či Led Zeppelin

Samostatnou kapitolou pak byla podzemní divadla. Za zmínku stojí například Komediantská mystéria brněnského Divadla Na provázku v podání Petra Oslzlého anebo vynikající projekt Oráč a obři divadelní skupiny Akabal v roce 1987.

Vrcholem byla jistě vystoupení slavného japonského tanečníka Mina Tanaky v letech 1985 a 1988, která Oli Helcl pořádal spolu s nynějším ředitelem divadla Archa v Praze Ondřejem Hrabem.

Zbrašovské jeskyně se tak díky Vlastimilu Helclovi staly „podzemním“ azylem nezávislé kultury. Kousek svobody v nesvobodné zemi podle vzpomínek pamětníků zažívali i náhodní návštěvníci.

Oli totiž na terase jeskyní instaloval reprobedny, do kterých od rána do večera pouštěl The Rolling Stones, Dylana, Hendrixe nebo Led Zeppelin, alternativu k tehdejší totalitní popmusic. Dnes to možná zní banálně, ale tehdy to byla pro mnohé alespoň krátká chvíle ke svobodnému nadechnutí.

Pokud pomineme výrobu dřevěných a kovových šperků, jeho neustálé fotografování tehdejší totalitní reality či přírody, hodně se věnoval opisování a rozšiřování samizdatů a udržoval kontakty s pražským disentem, navštěvoval bytová divadla a bytové semináře.

Listopadový lídr mimo jiné jednal s vojáky a policií

Jeho organizační a umělecké tendence vyústily koncem 80. let do série uměleckých happeningů s názvem Objekt a živly, které do Hranic přinesly mnoho zajímavých uměleckých performancí výtvarníků jako Luboš Dostál (byl spoluautorem konceptu), Kurt Gebauer nebo grafik Peter Eliáš. Podnítily ale i zájem tehdejší Státní bezpečnosti.

Oliho odpor ke komunistickému režimu i jeho kontakty s disidenty, se kterými se scházel například na slovenských Brízgalkách, jej automaticky vrhly do listopadových událostí 1989. Publikace Listopad 89 v Hranicích uvádí:

„Klíčovou postavou Občanského fóra se stal Vlastimil Helcl, signatář petice Několik vět, který díky svým kontaktům s pražským disentem (Sergej Machonin) i českou emigrací v Norsku (Radek Doupovec) dokázal zajistit potřebné informační toky mezi Prahou a Hranicemi, ale také přísun exilové literatury a rozmnožovací techniky.“

První revoluční dny byly překotné, zdejší Občanské fórum nejenže pořádalo demonstrace, besedy v kině, obcházelo podniky, školy a továrny, ale čelilo i nátlakům a výhrůžkám. Oli Helcl musel například vést vyjednávání se zdejší vojenskou posádkou a policií, aby nezasahovaly proti demonstrujícím.

Vstup do politiky odmítl, místo toho se rozhodl tvořit

Jedním z jeho prvních cílů bylo vytvoření alternativního informačního kanálu v situaci, kdy internet neexistoval, faxy a kopírovací zařízení byly velmi vzácné a televize, rozhlas i noviny kontrolovala státní moc. Později se proto angažoval v obnově vydávání prvorepublikového týdeníku Přehled, jehož první číslo vyšlo 5. ledna 1990.

Původně to byl časopis Občanského fóra v Hranicích, avšak brzy začal fungovat jako městské noviny a v podstatě formoval místní veřejnou diskuzi. Projekt nekomerčních novin vydržel pod jeho šéfredaktorstvím až do roku 1993. Redakci dal znovu dohromady v letech 1994 až 1995.

Před prvními svobodnými volbami v roce 1990 dostal Vlastimil Helcl nabídku kandidovat do tehdejšího federálního shromáždění. S díky odmítl a odešel i ze Zbrašovských aragonitových jeskyní. Odjel do Skandinávie učit se grafický design a poté pokračoval ve studiu techniky sítotisku v ateliéru JEK Print Serigraphy v Bratislavě pod vedením uznávaného Petera Eliáše.

Svoji vlastní reklamní agenturu Design Studio 2H založil v roce 1991. Zaměřoval se na reklamu, grafický a webový design a s velkou radostí navrhoval a vyráběl luxusní kalendáře, sázel knihy nebo vytvářel booklety hudebních nahrávek či koncertní plakáty. Jeho chloubou byla i série výpravných knih o architektuře norských kostelů The Norwegian stave churches pro norské nakladatelství ARFO.

Až do své náhlé smrti se věnoval i vlastnímu uměleckému grafickému designu, fotografování přírody nebo koncertů a s velkou vášní hrál milovaný hokej za tým Bears Hranice, který spoluzakládal. A byl úžasným dědečkem vnukovi Beníkovi.

V pozůstalosti po něm zůstaly nedokončené projekty, krásné fotografie, navržené kalendáře nebo aktuálně trika s antibabišovskou tematikou. Rodina se rozhodla, že bude jeho odkaz a díla s láskou spravovat na připravovaných stránkách www.olivhelcl.com.

Autor:

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Slavia po titulu v lize získala i pohár, ve finále porazila Ostravu 2:0

Tomáš Souček se raduje z proměněné penalty ve finálovém zápase proti Baníku.

Fotbalová Slavia po ligovém titulu získala i domácí pohár. Vyhrát obě trofeje v jednom roce se jí povedlo poprvé v...

Za smrt kolegy při nehodě dostal hasič podmínku, sám přišel o nohu

Řidič hasičské cisterny Petr Matějíček čelí u soudu obžalobě z usmrcení z...

Šumperský soud potrestal hasiče Petra Matějíčka za tragickou nehodu cisterny jedoucí k zásahu podmíněným trestem....

Sparta už si vybrala, favoritem na pozici trenéra je olomoucký Jílek

Olomoucký trenér Václav Jílek zachmuřeně sleduje vystoupení svých svěřenců...

Fotbalová Sparta má favorita na pozici trenéra. Je jím Václav Jílek, současný kouč Sigmy Olomouc. Byť všechno není...

Dluhoničtí jsou ochotní přestat blokovat dostavbu D1, mají ale podmínky

Pohled na nynější konec dálnice D1 u Říkovic vedoucí k Přerovu od Zlína a...

Na cestě k dokončení páteřní české dálnice D1 zřejmě padla jedna z letitých blokád znemožňujících dostavbu posledního...

Další z rubriky

Střet vlaku s člověkem zastavil provoz na trati mezi Prahou a Olomoucí

Ilustrační snímek

Vlak jedoucí z Prahy do Havířova srazil odpoledne člověka u Štěpánova na Olomoucku. Tragédie zastavila v místě nehody...

Mánesova kresba pohřešovaná od války je zpět na zámku, kde žil a tvořil

Návštěvníci zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku mohou od nynějška...

Unikátní kresbu zámku Čechy pod Kosířem na Prostějovsku od Josefa Mánesa, která byla od druhé světové války nezvěstná,...

Přerov vyhrál první spor o to, zda smí vzniknout už postavená točna

Autobusová točna u pneuservisu v přerovské místní části Lýsky. Majitel servisu...

Po čtyřech měsících od dostavby nového zálivu pro otáčení autobusů v přerovské čtvrti Lýsky na něj smí vjet první vozy...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz