Průtok v říčce Šišemce v malé obci Šišma dosáhl 27. června večer úrovně dvousetleté povodně. Sotva lidé odklidili první následky, situace se po třech dnech zopakovala. Škody na majetku jsou v desítkách milionů korun.
„Jsem si téměř jist, že v případě vhodných osevních postupů mohly být následky menší. Jak jsem viděl fotografie okolních polí, tak v okamžiku, kdy tam máte širokořádkové plodiny, smyv je samozřejmě daleko výraznější. Bohužel až od příštího roku bude v plné verzi platit protierozní vyhláška. Ta přístup směrem k hospodařícím subjektům výrazně zpřísní,“ řekl v pondělí odpoledne ministr Výborný. Do Šišmy přijel na setkání se starosty z okolních postižených obcí. Jednání se účastnili také například zástupci hejtmanství, Povodí Moravy nebo Státního pozemkového úřadu.
„Pokud má někdo na poli vojtěšku, jetel a podobné plodiny, erozní ohrožení se výrazně snižuje. Než když je tam širokořádková plodina jako kukuřice. Není to velká věda, to se ví. Proto přistupujeme k protierozním opatřením,“ dodal Výborný.
Starosta Šišmy Marek Krystek setkání uvítal. „Je potřeba, aby lidé z úřadů a nedotčených oblastí přijeli na místo, viděli následky a mluvili o tom s námi. Co se týče obhospodařování polí nevhodným způsobem, je to celostátní problém. Mělo by se na to víc dbát a je dobré určit systémový nástroj, který to bude řídit. Jako zástupci obcí však nejsme schopni někomu něco nařizovat,“ řekl.
V okolí Šišmy obdělává pole například zemědělská společnost Agras Želatovice. Její ředitel Jakub Stojan pohled šéfa resortu nesdílí. „Máme jako jedni z mála sedmnáct plodin, ale takové přívalové deště, které přišly, by nedokázala zadržet žádná z nich. V žádném případě to nedokáže ani obilí. Samozřejmě je dobře, že se dělají opatření, ale na tak velkou spoušť, jaká postihla Šišmu, se připravit snad ani nejde,“ reagoval.
„Je to jednoduchá matematika, stačí si spočítat množství srážek a odtokové poměry. Přívalové srážky byly, jsou a budou, bohužel letos postihly Šišmu, kde máme mnoho zaměstnanců,“ uvedl Stojan.
Blesková povodeň poničila sedm obcí na Přerovsku. V ohrožení byla i hráz nádrže |
Podobně situaci vidí i předseda okresní Agrární komory Přerov. „Už teď se kvůli uhlíku téměř neorá. Orba sloužila i k tomu, aby se odplavená hlína naorávala zpátky na pole. Pokud jde o setbu, tak ať bude jakákoliv, při takové hrůze nedokáže zachránit vůbec nic,“ sdělil Petr Kubík.
„Další věc je, že se vodní toky a říčky neudržují. Řešili jsme to i se starostou Sušic, kde vede malý náhon Libuška, za roky zanesený tak, že už je v podstatě nad úrovní terénu. Při deštích všechen naplavený materiál vynese voda na pole a zůstane to tam. Voda, která přijde, v momentě zaplaví všechno. Půda prostě není schopná vzít během pár minut sto milimetrů srážek,“ zmínil.
Podle Výborného je potřeba dál pracovat na komplexních pozemkových úpravách. Doložil to příkladem vesnice Kladníky ležící nedaleko Šišmy. „Paradoxně se ukazuje, že v obci, kde byly pozemkové úpravy udělány, byly škody zcela minimální. Opatření dokázala vodu vstřebat. Kde jsme schopni úpravy dělat, jsme i schopni preventivně zabránit povodňovým škodám,“ řekl.
