O zeď je opřený žebřík a na střechu zájemce vyváží i vysokozdvižná plošina. Na rozloze zhruba 500 metrů čtverečních se nachází zelenočervená kvetoucí plocha olemovaná oblázky.
Oproti klasickým střechám je to už na první pohled příjemná změna. Investor ale zelenou střechu na garážovém stání zvolil i kvůli lidem z okolního sídliště, kteří stavbou domu přišli o značnou část zeleně.
„Ukázalo se však, že výhody má taková střecha i pro samotného majitele objektu,“ říká David Podhorský z firmy Dawyck z Kralic na Hané na Prostějovsku. Ta dodává pásy se substrátem a zelení určené pro tento typ střech a instalovala též rozchodníkové koberce na prostějovské střeše.
„Majitele příjemně překvapilo, že ačkoliv za poslední dva týdny zde napadlo 50 až 100 milimetrů srážek na metr čtvereční, výpustě byly suché a střecha všechen déšť zadržela. Materiál přikrytý kobercem navíc tolik nedegraduje,“ vyzdvihuje Podhorský.
Kobercové pásy, které na střechy dodává, jsou namíchané až z patnácti druhů sukulentů. Jsou velmi odolné a vydrží takřka všechno. Ještě před čtyřmi lety Podhorský pěstoval rozchodníky na tisíci metrů čtverečních, dnes má jeho plantáž výměru čtyřicetkrát větší.
„Zelené střechy se používají od nepaměti, v poslední době ale kvůli adaptaci na rostoucí teploty zažívají boom a poptávka se výrazně zvyšuje,“ podotýká.
400 fotbalových hřišť zeleně
Podle průzkumu Green Market Report, jejž publikovala odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, pokryla od roku 1990 zeleň v Česku zhruba tři miliony metrů čtverečních střech, což je rozloha téměř 400 fotbalových hřišť.
Jen za loňský rok přibylo bezmála 400 tisíc metrů čtverečních takových střech, ve srovnání s rokem 2016, kdy se poptávka začala zvyšovat, je to trojnásobná plocha. Odhad ozeleněných ploch vychází z množství dodaného střešního substrátu, hlavní součásti vegetačních střech.
Detail ozeleněné střechy na garážovém domě v Prostějově
„Zelené střechy fungují jako ideální izolant, díky němuž lze snížit účet za energie a zároveň zpříjemnit místní klima. Tlumí prostup tepla do objektu, takže lidé nemusí mít klimatizaci nebo ji mohou používat pouze na minimální výkon. V zimě pak dodává domu tepelnou setrvačnost,“ vysvětluje Podhorský.
Zelené střechy tak odborníci řadí k účinným prostředkům v boji proti klimatickým změnám.
„I drobná ozeleněná střecha zadrží vodu v místě dopadu a odpaří ji zpět do malého vodního cyklu. Přispěje tím ke stabilizaci mikroklimatu v zastavěném území a předejde lokálnímu přetížení kanalizace,“ upozornila ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková.
Zadrží i přívalový déšť
Podle Karolíny Bočkové ze společnosti Austrotherm, jež se mimo jiné specializuje na komponenty pro zelené střechy a jeden ze závodů má ve Slavětíně na Olomoucku, by tak střešní vegetace mohla pomoci vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů poslední doby, jímž jsou přívalové deště. Ty totiž kanalizační systémy měst s převahou zpevněných či zcela nepropustných ploch nedokážou vstřebat.
K tomu se přidávají i extrémně horká léta rozpalující hlavně v hustě osídlených aglomeracích povrchy silnic a chodníků, střech i plášťů budov.
„Zatímco v případě střech se štěrkovou vrstvou je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 procent srážkové vody, v případě střešních zahrad je to jen 30 procent. Zelená střecha tak ve své hydroakumulační vrstvě dokáže bez problémů zadržet přívalový déšť,“ přiblížila Bočková.
Vedro ničí městské stromy, přišel čas omezit kytky na kruhových objezdech |
„Výsledky studií Univerzity HafenCity v Hamburku také prokázaly, že zelená střecha je v létě až o 30 stupňů Celsia chladnější než ta běžná,“ doplnila.
Garážový dům v Prostějově pokrývá takzvaná extenzivní zelená střecha, pro jejíž vegetaci stačí několik centimetrů substrátu. Nezatěžuje tolik stavební konstrukci, takže není náročná na finance ani údržbu.
„Přesto jde o živý organismus a určitou péči střecha potřebuje. Je nutné ji občas zkontrolovat,“ upozorňuje Podhorský. On sám se musel na veřejnosti otevřenou střechu vypravit už v březnu, kdy jej zalarmovali obyvatelé sídliště s tím, že zeleň umřela. Byl to však planý poplach.
„Lidem se nedivím, sukulenty se přes zimu zatáhnou a střecha nevypadá hezky, také se na ní válelo listí. To jsme vyfoukali, střechu posekali a sukulenty přihnojili. Dnes se to tu už opět všechno zelená,“ shrnul.
Boom ozeleněných střechProjektů, jejichž výsledkem jsou zelené střechy, vysazené střešní terasy a zahrady nebo celé zazeleněné fasády, raketově přibývá. Tempo růstu tohoto odvětví mezi lety 2021 a 2022 dokonce výrazně překonalo vývoj tuzemského pozemního stavitelství. „Rostlo o 10,7 % oproti poklesu stavitelství o 3,2 %. Může za to i čím dál častější požadavek investorů a obyvatel po zeleni v nově urbanizovaném území,“ komentoval čísla předseda Rady odborné Sekce Zelené střechy Pavel Dostal. Na projekty lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. „Na rodinný dům lze získat až 100 tisíc korun na projekt zelené střechy a u bytových domů až do 400 tisíc,“ nastínila Karolína Bočková ze společnosti Austrotherm. Od července 2022 platí pro právnické osoby a veřejné instituce nová motivační vyhláška. „Pokud na budově mají zelenou střechu, hradí snížený stočný poplatek za srážkovou vodu. V evropském měřítku jde o výjimečně progresivní úpravu,“ podotkla ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková. Do ozelenění střešních konstrukcí nejčastěji investuje soukromý sektor, loni stál za víc než třemi čtvrtinami všech projektů. Vegetační střechy se objevují především na rodinných domech (48 procent), komerčních objektech (15 procent) a bytových domech (15 procent). Necelou čtvrtinu zelených střech instalovali zástupci veřejného sektoru na školách a dalších institucích. |
