Spojení s Jeseníky může zbytku země zlepšit drahý tunel i elektrifikace železnice. Někteří politici a odborníci navrhují hlavně modernizaci stávající tratě přes Ramzovou, což by bylo levnější a rychlejší.
Letitou vizi tunelu pod Červenohorským sedlem přitom posunula nová územní studie, kterou si nechalo zpracovat vedení olomouckého hejtmanství. Ačkoli je ke dvacetimiliardové stavbě pořád daleko, začalo se o myšlence po několika měsících znovu mluvit.
Tunel pod Červenohorským sedlem odborníkům připomíná kanál Dunaj-Odra-Labe |
Téma nového železničního spojení z Koutů nad Desnou do Jeseníku naposledy hlasitěji zaznělo při dubnovém jednání vlády v Jeseníku. Tehdy hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN) informoval, že kraj má zadané prověření, zda by šla stavba uskutečnit.
Výsledky územní studie, která měla za cíl zhodnotit prostupnost území a jeho připravenost z pohledu územního plánování, představilo hejtmanství obcím a městům minulý týden v Šumperku.
„Zatím neprojektujeme, nestavíme, jde o to, abychom představili rámec, jak by mohl projekt jednou vypadat. Pojímá území ze Šumperka až na hranice s Polskem,“ připomenula Jana Vychodilová z odboru územního plánování Olomouckého kraje.
Devatenáct miliard, pomoci by musel stát
Jednalo by se o výstavbu dvoukolejného tunelu o délce 7 150 metrů a tři jednokolejné tunely o délkách 1 650, 1 550 a 250 metrů. Rekonstrukce a novostavba trati má umožnit rychlost jízdy 120 až 150 kilometrů v hodině.
Studii propojení trati přes Jeseníky železničním tunelem zpracovala společnost PRO CEDOP. „Pokud se tento projekt zrealizuje, jsme ze Šumperku v Jeseníku za pouhých 23 minut, tedy o necelou hodinu dřív než vlakem v současnosti,“ vyzdvihl za firmu Petr Panský.
Oproti cestě autem bude jízda tunelem kratší o víc než půl hodiny. Jestliže by se podařilo propojit Olomouc s Vratislaví v Polsku, přinese spojení přes Jeseníky časovou úsporu tři hodiny a 40 minut.
„Aby projekt dával vůbec nějaký smysl, nejedná se jen o samotný tunel, ale o celou trasu od Zábřehu přes Šumperk, Kouty nad Desnou, Jeseník až po hranice s Polskem,“ uvedl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Šafařík (Spojenci) s tím, že k rozhodnutí bude stát potřebovat ještě další detailní informace.
Celkové náklady se předpokládají při současných cenách ve výši 18 až 19 miliard korun. Nejdražší budou tunely, dohromady mají přijít na 14 miliard, potřebné mosty o délce dva kilometry budou stát dvě miliardy a rekonstrukce a úpravy tratí a postavení nových vyjde na dvě až tři miliardy korun.
Nová trať
I přes vyjmenované přínosy se komunální politici obávají, že bude na dlouho zablokované území jejich měst a obcí, i kdyby se ve finále nestavělo. „Limity se propíší do územních plánů,“ zdůraznil místostarosta Šumperka Karel Hošek (Šumperáci).
„Zablokuje nám to údolí řeky Bělé, které je pro nás důležité,“ obává se jesenický radní Tomáš Vlazlo (Jeseník srdcem). Právě kolem Bělé na Jesenicku by pro potřeby budoucí nové trati mezi Domašovem a Jeseníkem vzniklo chráněné území o šířce 200 metrů.
Starosta obce Mikulovice ležící na hranici s Polskem Roman Šťastný (STAN) naopak staronovou vizi podporuje. „Vidím jen plusy. Rozhodně potřebujeme rychlé spojení do vnitrozemí, ale taky do Polska. Bude ale potřeba politická vůle na úrovni vlády a pak také spolupráce obou zemí,“ sdělil Šťastný.
S dalšími účastníky prezentace studie velkorysého projektu se shoduje, že problémem nejsou náklady ani náročnost stavby, ale právě to, zda si ho vezme za své vrcholná politická reprezentace.
„Cena 19 miliard korun, která vzešla z této nové studie, je samozřejmě zcela nad rámec finančních možností jakéhokoliv kraje. Bude záležet na tom, zda stát se k tomu přikloní, nebo ne,“ podotkl hejtman Suchánek.
Radši auta než tunely, tvrdí ochránci přírody
Ekologové jsou jasně proti výstavbě tunelu a trati v chráněné krajinné oblasti. „Z pohledu ochrany přírody je určitě méně škodlivé jezdit auty přes Červenohorské sedlo, než stavět tunely, byť železniční. To by byl extrémní zásah do zdejší přírody,“ shrnul Marcel Minář z Českého svazu ochránců přírody Šumperk. Podobný názor má například i Společnost přátel Jeseníků.
Studii dostala k připomínkám Správa železnic. Zásadní materiál pro ni ale nepředstavuje. „Podrobnost územní studie je určena především pro aktualizaci tohoto počinu v zásadách územního rozvoje kraje. Nelze předpokládat, že bude dostatečná k tomu, abychom proveditelnost záměru dokázali potvrdit. Bude se tedy jednat o podklad k případné navazující dokumentaci s plnohodnotným prověřením, například na úrovni studie proveditelnosti,“ vysvětlil mluvčí státní organizace Dušan Gavenda.
„Rozšíření studijního prověření po Polsko se váže na ambice zkusit využít investičně velmi náročného počinu i pro mezinárodní železniční dopravu, včetně nástinu využití nákladní dopravou,“ dodal Gavenda s tím, že bližší komentář by byl s ohledem na nutná bližší prověření předčasný.
Ve hře je i modernizace trati přes Ramzovou
Už na jaře navíc Správa železnic zmínila, že by podle ní musela zůstat zachována stávající trať přes Hanušovice a Ramzovou, která zajišťuje poměrně významnou dopravní obslužnost v údolí Moravy a Branné, a to z hlediska stálých obyvatel i turistů.
Právě důležitost spojení vypíchla například i dopravní komise při radě kraje, která se myšlenkou tunelu opakovaně zabývala. „Bavme se o tunelu, ale neměli bychom se nechat tímto projektem uchlácholit. Pro nás je velkou prioritou modernizace, elektrifikace trati přes Ramzovské sedlo. Tato cesta je reálnější a mohla by pokrýt řadu potřeb na severní straně regionu,“ uvedl předseda komise a starosta Zábřehu František John (KDU-ČSL). Stejně situaci vidí také jesenická radnice.
Ač by zkrácení doby jízdy bylo možná jen v minutách, investice by podle Johna měla i jiná pozitiva. „Kromě toho, že by byla pro region impulzem, by cesta byla komfortnější. Mohly by vyjet i jiné vlakové soupravy, přibylo by připojení na internet,“ dodal John.
