„Myslím pouze na to, abych měla s dětmi střechu nad hlavou a co jíst. Počítám každou korunu,“ říká Eva, jež si nepřála uvést své celé jméno.
Stejně jako mnoho dalších, kteří se ocitají v nepříznivé situaci, musí žádat o pomoc neziskové organizace. V jejím případě olomouckou Charitu. Ta kvůli stále častějším případům, kdy rodinám po zaplacení nájmu a energií nezbývají peníze ani na to nejnutnější, vyhlásila dlouhodobou sbírku potravin a drogerie.
„Bojím se, že za chvíli nebudeme mít ani na základní věci. Hodně se dívám po akcích, raději obejdu celou Olomouc pro vajíčka ve slevě, než abych je koupila blízko za draho,“ líčí Eva.
Ta dříve ještě mohla s dcerami občas jezdit na výlety do zoo nebo na bazén, nyní s nimi chodí už jen na procházky a dětská hřiště. Další výdaje si nemůže dovolit.
Její problémy prohloubilo zdražování, které potvrzují statistiky. Například v lednu se podle údajů Svazu obchodu a cestovního ruchu zvýšily spotřebitelské ceny oproti prosinci o šest procent, meziročně pak dokonce o téměř 18 procent.
Nezbývá na tvoření rezerv a náhlé výdaje
Zhoršování situace domácností ilustrují i data olomoucké Charity. V lednu 2022 vydávali její pracovníci v průměru čtyřicet potravinových balíčků týdně, na konci roku už byl počet dvojnásobný a v průměru zatím zůstává na této úrovni i letos.
„Většina rodin se na nás obrací, že jim na něco nezbyly peníze. Ať už jsou to potraviny, poplatky spojené se školou, nebo nějaký mimořádný výdaj, například lyžařský výcvik či škola v přírodě,“ uvedla zástupkyně vedoucí Střediska pro rodiny a krizovou pomoc Charity Olomouc Jitka Laštůvková.
Rodiny si podle ní nezvládají tvořit finanční rezervu, takže pokud nastane mimořádná událost, začne se jim situace vymykat z rukou.
Eva si sice určitou rezervu vytváří, ale na Charitu se stejně musela obrátit, když v únoru všechny její dcery onemocněly.
„Když onemocní jedno dítě, hned to chytí druhé, třetí a najednou musíte kupovat léky pro všechny čtyři. Veškerou rezervu jsem dala do nich, takže nezbylo na jídlo,“ vysvětluje.
Pomáhají darováním jídla i radami
Charita jí poskytla potřebné potraviny a její rodině pomáhá i se školními obědy. Lidem zde ale rovněž radí.
„Sociálně aktivizační služba, kterou klientům poskytujeme, nabízí podívat se na rodinný rozpočet zvenku, jestli se v něm nedá najít, na čem ušetřit. Spolupracujeme i s různými nadacemi, jež poté mohou proplácet kroužky nebo právě školní obědy,“ popisuje Laštůvková.
Rodinám Charita též pomáhá s vyřizováním sociálních dávek, nabízí rovněž doprovod na úřad práce.
„Některé maminky se bojí jít samy, či se stydí, neboť tam nikdy nebyly,“ přibližuje Laštůvková.
Do chudoby se podle socioložky Evy Klimentové z Univerzity Palackého nyní propadají i lidé, kteří ještě donedávna situaci zvládali. Často pak neví, kam se obrátit.
„Někteří z nich se stydí říct si o pomoc. Mají pocit, že požádáním o dávky svůj sociální status stvrdí. Cítí, jako by tím před situací kapitulovali,“ přibližuje socioložka.
Roli hraje i to, že kraj patří mezi ty chudší
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že v kraji v roce 2022 přibylo domácností, které vycházely s příjmem s obtížemi. Měly také větší problém s náklady na bydlení. Ty byly velkou zátěží pro osmnáct procent domácností, což je o tři procenta více než před rokem.
Na vině jsou dle Klimentové aktuální problémy související se zvyšováním cen energií a inflací.
„Olomoucký kraj patří mezi chudší a problémy jsou zde tak ještě zvýrazněné. Vše, co se nyní děje, dopadá na zdejší lidi zásadněji než třeba na ty z Prahy,“ poznamenala.
Mezi typy domácností, které jsou nejvíce ohrožené příjmovou chudobou, patří ty složené pouze z jednotlivců starších 65 let nebo samotných žen. V roce 2022 se v republice podle Českého statistického úřadu v příjmové chudobě nacházela více než třetina takových domácností.
Třetí nejpočetnější skupinou jsou právě samoživitelé s alespoň jedním závislým dítětem, v chudobě jich bylo téměř 31 procent.
Získat práci není pro samoživitelky lehké
Podle Evy je prvotní vyřízení sociálních dávek opravdu náročné. „Napoprvé to byl štos papírů, ale později už chodíte jen s jedním,“ popisuje.
Nejraději by na dávkách závislá nebyla. „Kdybych mohla, šla bych hned pracovat na plný úvazek. Problém je ale se zaměstnavateli, kteří mě kvůli dětem nechtějí vzít. Bojí se, že s nimi budu muset být často doma,“ nastínila. Zatím si přivydělává na brigádě v realitní kanceláři, která jí umožňuje pracovat z domu.
Cílem Charity je, aby klienti na dávkách nezůstávali. „Podporujeme je v tom, aby nastoupili do zaměstnání. Pomáháme sepsat životopis, oslovit zaměstnavatele. U samoživitelek s dětmi problém opravdu je, navíc ty s malými dětmi potřebují často zkrácené úvazky, aby je mohly například vyzvedávat ze školky,“ předestřela Laštůvková.
Eva doufá, že za rok už bude mít pro plnohodnotný pracovní úvazek příznivější podmínky.
„Nejmladší dcera totiž půjde do školy a ta nejstarší už zase bude ve věku, kdy může ostatní vyzvednout a doprovodit domů, takže pak můžu být v práci déle,“ věří v lepší zítřky.
