„Okamžitě na mě zapůsobila svým charismatem, přímým pohledem. Byla noblesní, skromná a velmi srdečná. Ve svých názorech a postojích však neoblomná, jasná a naprosto konzistentní – zlu se musí čelit, proti zlu se musí bojovat,“ vzpomíná spisovatel a scenárista Martin Šinkovský, jenž spolu s Petrem Zavadilem z Paměti národa a kreslířem Markem Rubcem stojí za komiksem Tři královny o životě tří žen spojených s Olomoucí.
„Osud Zdeňky Mašínové byl jedním z nich. Hned jsem souhlasil, protože jsem toužil vyprávět příběh rodiny Mašínů z méně známé strany – tedy z pohledu žen, jež statečně nesly osud této rodiny. Celý život žila ve stínu svých bratrů. Teď bude hlavní postavou ona,“ prozradil své pohnutky Šinkovský.
„Šiřte poselství naší rodiny mezi mladými.“ Divadlo chystá inscenaci o životě Mašínové |
Jenže komiks byl málo a tak nějak přirozeně z něj vyplynula potřeba v životních osudech Zdeňky Mašínové, její maminky Zdenky a babičky Emmy Novákové pokračovat. A tak vzniklo drama Jejich sestra, které mělo 15. května premiéru v Moravském divadle Olomouc.
Dívali se na ni jako na mrzáka
Jak komiks, tak divadelní hru Zdeňka Mašínová přivítala. Nikoliv proto, že bude „slavná“, ale aby se šířilo poselství rodiny Mašínů a další generace se mohly dozvědět o krutých podmínkách, jež diktatury 20. století obyčejným lidem připravovaly.
„Tvrdila, že osud její rodiny zrcadlí osudy Evropy 20. století, což je pravda,“ míní spisovatel. Při rozhovorech, které s ní tvůrci inscenace vedli, Zdeňka Mašínová často vzpomínala na rodinné osudy.
Žena tří odbojů. Zdena Mašínová byla hrdinkou neklidného 20. století |
„Nebyly to jen příběhy, při nichž ostatním mohl běhat mráz po zádech. Zejména u její velmi přísné babičky Emmy, jež ji v podstatě vychovávala, jsme se často dostávali k jejímu mládí na přelomu 19. a 20. století, a já zjišťoval, jak byla paní Nováková vysoce emancipovaná a samostatná žena,“ vybavuje si Šinkovský.
V Paříži, kde byla jako vychovatelka dětí, se například setkala s Marií Curie-Skłodowskou a později pak Emma dohlížela na svého manžela, aby dostudoval. „Za druhé světové války zachránila vnuky Ctirada a Josefa od poněmčení a vnučku Zdenu od zavraždění – vzhledem k jejím vrozeným zdravotním komplikacím jí jiný osud nacisté nenabízeli,“ vysvětluje spisovatel.
Rodina byla kvůli otci, jenž působil v legendární odbojové skupině Tři králové, perzekvována, matku zatklo gestapo.
S nohama svázanýma pupeční šňůrou
Na dívenku, která kvůli vrozené vadě nohou podstoupila v dětství šestnáct operací a samostatně začala chodit až v jedenácti letech, se dívali jako na mrzáka.
„Všude se dočtete, že to tak bylo, jenže už nikde nepíší, proč tomu tak bylo. A tak jsem jednou našla odvahu a paní Zdeny se zeptala,“ vylíčila herečka Vladimíra Včelná, jež v inscenaci Jejich sestra ztvárňuje hlavní postavu Nendy.
 |
„Hrát žijící postavu, která navíc bydlela v Olomouci kousek od divadla, diváci ji mohli potkávat a prohodit s ní pár slov, mi přišlo hodně zavazující. Nemůžete si to zahrát po svém, musíte se držet faktů a dodnes mám spoustu otázek, na které si musím ještě dostudovat odpovědi,“ překvapilo herečku, jak neskutečně pestrý a plný zlomů život Zdeňky Mašínové byl.
A zda dostala odpověď i na svoji odvážnou otázku? „Paní Zdena se mi svěřila, že se narodila s nevyvinutými klouby horních i dolních končetin, protože v bříšku u maminky měla kolínka omotaná pupeční šňůrou a nemohla je mít skrčené jako jiné děti. V podstatě se tak narodila s nataženýma, a ještě svázanýma nohama,“ popsala Včelná.
Divákům inscenace popřála hlavně odvahu
I ona se, stejně jako tvůrci inscenace, setkala při premiéře hry s negativními reakcemi, kdy se jí lidé ptali, proč hraje „sestru vrahů“. Podobným otázkám čelil také Petr Zavadil.
„Při první výstavě na Dolním náměstí v Olomouci v roce 2018 za mnou přišel nějaký pohoršený spoluobčan, co prý tam dělá ta sestra vrahů, tak jsem se s ním pustil do diskuse, jak mu nebo komukoliv jinému paní Zdena ublížila... Nějak mu došly argumenty,“ vzpomíná.
Ačkoliv křest Tří královen Zdena Mašínová ještě stihla, na premiéru Jejich sestry už bohužel ze zdravotních důvodů dojít nemohla. „Ale několik dní před ní ji tvůrčí tým navštívil a natočili asi jeden z posledních vzkazů paní Mašínové. Ten mě v závěru představení dojal k slzám,“ svěřil se Zavadil.
Zemřela Zdena Mašínová, dcera legionáře a perzekvovaná sestra uprchlých odbojářů |
Divadelníci Mašínovou v Domově seniorů Pohoda ve Chválkovicích navštívili přesně před měsícem. „Bylo to pár dní před premiérou a s paní Zdenou jsme se viděli naposledy, abychom natočili její poselství do naší inscenace. Při osobních setkáních jsem si uvědomil, jak křehký příběh držím v rukou a jak citlivě sním musím zacházet,“ uvedl režisér inscenace Jan Janča.
Středeční zpráva o jejím odchodu ze světa ho zasáhla. „Dotklo se mě to. Paní Mašínová pro mě byla vždy zosobněním odvahy, nezlomné vůle a síly postavit se zlu,“ doplnil. Sama Mašínová v závěru inscenace vzkázala: „Já jsem na konci a vy na začátku, tak uvidíte, jak váš život bude pokračovat.“
A popřála všem hlavně odvahu.
Poslední rozloučení se Zdeňkou Mašínovou se koná ve čtvrtek 18. června ve 13.00 v evangelickém kostele v Blahoslavově ulici v Olomouci.
„Zemřela statečná dáma. Zachovala si hrdost“Jak na Zdeňku Mašínovou mladší vzpomínají lidé, kteří se s ní potkali? Jaroslav Morávek, „Navštívil jsem ji v jejím olomouckém bytě v roce 2017, když měla narozeniny a já jí přinesl kytku. Popřál jsem jí a dlouho jsme si povídali. Vyprávěla mi jejich příběh, hlavně z období druhé světové války, mluvila o svém tatínkovi, mamince. Smáli jsme se, protože jsme se z okna jejího bytu dívali na vazební věznici, kde byla za komunistů zavřená. Pro mě to vždy byla a bude zajímavá dáma, morálně na výši, měl jsem ji moc rád. Mám od ní podepsanou knihu Cesta na severozápad, napsala mi tam věnování i za své bratry. Až teprve předloni, kdy můj kamarád letěl do USA, navštívil Josefa Mašína a přivezl mi od něj fotku s věnováním. Mám ho založený v knize jako záložku.“ Martin Šinkovský, „Byla to neuvěřitelně silná a ve svých postojích pevná osobnost. Nikdy nepodlehla tlaku okolí, aby se přizpůsobila a například pro osobní prospěch se ohnula či jinak hledala kompromisy s komunistickou diktaturou. To je dodnes trnem v oku mnoha lidem, jde snad o jakousi formu závisti, že oni takto zásadoví nikdy být nedokázali. Věřím, že její odkaz v podobě jednoduché maximy „Zlu se neustupuje, proti zlu se musí bojovat“, bude rezonovat i dnes a najde mnohé následovníky. David Drábek, „Zemřela statečná dáma. Hnědá a rudá totalita ji obraly o nejbližší rodinu, sama raději děti na tento svět nepřivedla. Zachovala si v bestiáriu dějin noblesu a hrdost.“ David Gerneš, „Ještě to není tak dávno, co jsme měli tu čest spolupracovat na inscenaci Jejich sestra. Bylo pro nás mimořádně cenné poznat ženu, která v sobě nesla nejen silný životní příběh, ale také obrovskou lidskost, moudrost a noblesu. Každé setkání s ní bylo inspirativní a obohacující. Jsou chvíle, kdy člověk jen těžko hledá slova a klade si otázku, proč se takové věci dějí. Odchod výjimečných osobností vždy bolí o to víc, že po sobě zanechávají prázdné místo, které nelze zaplnit. Děkujeme za vše, co nám předala. Za otevřenost, laskavost i ochotu sdílet svůj příběh.“ |
