V Plumlově zatím nedovedou říct, kdo a jak zámek zrekonstruuje, ale už vědí, že začnou letos. Opravu severní fasády zámku chystá vedení města ve druhé polovině roku.
Rekonstrukce bude stát přes sto milionů korun. Město, které památku spravuje, na ni zatím sehnalo 57 milionů z evropských dotací. Další peníze se snaží získat od Olomouckého kraje, část bude hradit z vlastního rozpočtu i dalších dotačních výzev. Kolik peněz ovšem nakonec na opravy shromáždí, není zatím jisté.
O možnost vrátit památce původní lesk a slávu vedení Plumlova nechce navzdory chybějícím padesáti milionům korun přijít, proto spouští od března veřejnou sbírku a doufá, že se do ní zapojí nejen lidé z Prostějovska, ale i další, například turisté a návštěvníci zámku, kteří se do památky začínají po pandemické pauze vracet.
Stavbu nedokončili
Zámek Plumlov vznikl na konci sedmnáctého století na místě původního hradu. Stavba je výjimečná tím, že je nedokončená.
Takzvaný vysoký zámek začal stavět Jan Adam z Lichtenštejna a původně měl mít čtyři křídla, postaveno bylo však pouze jedno, které se tyčí nad Podhradským rybníkem. Ani to nebylo dokončeno podle plánů, původní majitelé totiž místo označili za nevhodné pro barokní zámek a od stavby upustili.
Od loňského roku je komplex vysokého zámku a okolních budov národní kulturní památkou.
Plumlovský zámek se má stát památkou, možná bude víc peněz na opravy |
Severní fasáda barokního zámku, kterou zdobí dórské, jónské i korintské sloupy, je v havarijním stavu, některé prvky opadávají a hrozí, že by mohly ohrožovat návštěvníky na nádvoří.
Oprava je podle starostky Plumlova Gabriely Jančíkové (KDU-ČSL) nutná. „Od roku 1994, kdy město zámek získalo, byla dokončena řada záchranných prací, opravy se dělaly po částech. U fasády to ale nejde, je nutné ji udělat celou. Teď máme alespoň část potřebných peněz, proto musíme napnout všechny síly a sehnat i zbytek financí,“ popsala stav zámku starostka.
Do původní podoby by se podle ní unikátní zdobená fasáda měla vrátit za tři až čtyři roky.
Na opravy zámku přispěje také Olomoucký kraj. O výši částky však budou krajští zastupitelé teprve jednat.
16. září 2017 |
Podle radního Jana Žůrka (Spojenci), který má na starosti památkovou péči, poskytne kraj Plumlovu podporu rozloženou do následujících let po dobu trvání oprav.
„Je možné, že by celková podpora z krajského rozpočtu mohla dosáhnout až dvaceti milionů korun. Nechci ale předjímat, nejdříve musíme záležitost projednat. Rozhodnutí budeme mít nejpozději v červnu,“ uvedl Žůrek.
Zapojit se mohou i občané
Na rozhodnutí o krajských penězích nechtějí zástupci Plumlova čekat, také z toho důvodu spouští od 1. března veřejnou sbírku. „Chodí za námi lidé a ptají se, proč s podobou zámku něco neděláme. Teď jim dáváme možnost, aby s ní sami také něco udělali,“ vyzvala starostka Jančíková.
Přestože nemají jistou celou potřebnou částku, v srpnu letošního roku už chtějí začít s opravami. Zatím není jisté, kdo se jich ujme, město v první polovině roku vypíše výběrové řízení.
Prací se musí chopit odborná firma, dispozice a okolí zámku například neumožňují, aby se na nádvoří dostala těžká technika. „Bude ale už úkolem vítězné firmy, aby si s podmínkami poradila,“ poznamenal plumlovský místostarosta Marek Otruba. (KDU-ČSL).
Konzervativním způsobem
Vybranou firmu čeká podle odborníků výzva. Autor projektu na opravu fasády Zdeněk Beran zdůraznil, že cílem rekonstrukce je, aby zámek zůstal ve stavu, v němž ho zanechali dělníci před více než 330 lety.
„V opravách se bude postupovat konzervativním způsobem. Zachová se nedokončený ráz zámku. Objekt je specifický i použitými materiály, jsou tu výjimečné směsi omítek, které jsou použity na štuky. Kromě klasických materiálů jako vápno nebo písek se používala k jejich obarvení třeba drcená cihla, škvára, peří či popel. Ukázal nám to laboratorní rozbor a spolupráce s restaurátory, kteří určili recepturu pro opravy jednotlivých částí fasády,“ popsal architekt Beran.
Zámek v minulosti sloužil mnoha účelům, sídlil v něm berní úřad, okresní soud i vězení. V roce 1931 byl v rámci pozemkové reformy převeden do správy státu. Krátce v něm sídlilo muzeum, od šedesátých let minulého století ale postupně chátral. Po revoluci se jeho vlastníkem stalo město Plumlov a rozhodlo se jej zachránit.
11. října 2016 |
Podle kastelána Pavla Zástěry byla horní patra zámku naplněna tunami odpadu, chyběla také některá okna a v části zámku byly propadlé stropy. Navzdory tomu se v budově dochovala štuková výzdoba, fresky na stropech či původní krovy.
Dnes jsou již ve stejných místech výstavní sály a prohlídkové trasy. Vedení zámku chce nalákat v další sezoně návštěvníky na akce, doufá, že i na nich lidé přispějí do sbírky na opravy.
„V loňském roce se návštěvnost konečně začala vracet na úroveň před covidem. Chtěli bychom k nám návštěvníky nalákat nejen na prohlídky, ale i na kulturní akce. Chystáme mimo jiné v červnu benefiční koncert. Také chceme upozornit na věci, které jsou o plumlovském zámku málo známé, například to, že zde bylo v kapli krátce umístěné slavné Pražské Jezulátko,“ zmínil Zástěra.
25. září 2016 |
