Podnikatel Petr Látal, jenž investici prostřednictvím své firmy prosazuje, byl navíc odsouzen za dotační podvod, který se zčásti týká i této památky.
Lidé si kladou otázku, co bude s nedokončeným objektem dál. „Ptají se jak místní, tak návštěvníci. Bohužel jim nemůžeme dát jasnou odpověď,“ lituje starostka Loučné Petra Harazímová (Loučná spolu a srdcem).
Obec je vlastníkem parku, který zámek obklopuje. Zahrada je opravená a slouží návštěvníkům, stejně tak zámecká oranžerie.
Jediná uzavřená budova v parku je zámek. „Pro nás je pozitivní alespoň to, že už nehyzdí náš park. Lidé oceňují jeho nádherný exteriér. Tím víc je nám líto, že není dokončený,“ doplnila starostka.
Kauza se táhne roky
Stavební práce kvůli nesrovnalostem s dotacemi stojí od roku 2016, soud začal kauzu řešit v roce 2019. „Loučnou chceme v letošním roce dostavět a rozprodat. Zámek se bude rozprodávat jako apartmány,“ sdělil Petr Látal na konci května novinářům po ukončení soudního líčení.
Původní plán vybudovat z objektu hotel padl. „Projekt hotelu už do konce dotáhnout nemůžeme, ani pro to není doba,“ dodal Látal.
Obci se taková změna projektu nelíbí. „Určitě ji nepodporujeme. Podle nás je pro využití zámku nejlepší hotelnictví. Neumím si představit, že by na zámku bydleli lidé a kolem pořád chodila spousta návštěvníků. Navíc tam ani nejsou žádná místa k parkování,“ upozornila starostka.
Šéf Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak s ní souhlasí. „Zámek v Loučné je natolik atraktivní, že by bylo dobré, aby sloužil cestovnímu ruchu. Této straně podhůří Jeseníků by stylový hotel jednoznačně prospěl,“ míní Rak.
Fasády jsou hotové
Rekonstrukci zámku Loučná Látal spustil v roce 2013. První etapa zahrnovala opravu exteriéru, výměnu oken, dveří a rekonstrukci střechy. Zevnějškem začínal investor právě proto, aby nevzhledná neudržovaná budova nehyzdila zrekonstruovaný zámecký park patřící obci. Podle Látala jsou práce hotové zhruba ze dvou třetin.
Zámek se pokoušeli zrekonstruovat už v devadesátých letech minulého století spolu s obcí potomci slavného rodu Kleinů. Loučná do projektu vložila zámek, který získala bezúplatným převodem od státu. Ještě předtím musela obec zajistit přesun výchovného ústavu pro dívky, který tam sídlil.
Práce začaly v roce 1994. Kleinové tam chtěli původně vybudovat hotelovou školu. Do budovy nainvestovali dvacet milionů, v průběhu stavby ale změnili plány. Ze zámku měl být luxusní hotel. Jenže jim došly peníze.
Vztahy se šlechtou skřípaly
Obec se proto rozhodla ze společnosti vystoupit. Navrhla šlechtickému rodu, aby jí vyplatil její podíl ve výši osm milionů, kterým měla být hodnota zchátralého zámku. Vztahy Kleinů s Loučnou poté začaly skřípat. Došlo dokonce i na žalobu na Kleiny. Obec je vinila z porušení zákona a vzájemných dohod.
Po několikaleté pauze Kleinové tvrdili, že sehnali padesát milionů a mají rozjednaných dalších třicet milionů na opravy zámku. Obec mezitím už zahájila opravu zámecké kaple, která jí dál patřila.
Později Loučná přestavěla také bývalou zámeckou oranžerii na kulturní dům nebo dům správce na vyhledávanou turistickou ubytovnu. A došlo rovněž na celkovou revitalizaci zámeckého parku.
Kvůli dluhům šel zámek do dražby
Kleinové ale nebyli schopni v obnově „svého“ zámku pokračovat a marně se ho pokoušeli prodat. V roce 2009 šel kvůli dluhům do dražby. Prodal se po slevách až na třetí pokus právě sdružení podnikatelů Za záchranu zámku Loučná v čele s Látalem.
„Jsem milovníkem renesanční architektury a loučenský zámek je opravdový skvost,“ zdůvodnil tehdejší koupi šéf sdružení Látal, jenž nedávno dostal za zneužití dotací trest pět a půl roku vězení. Soud odsoudil k peněžitým trestům a zákazu činnost také dvě jeho firmy, které byly příjemci dotací. Látalův obhájce uvedl, že podá proti rozsudku odvolání.
Kauza se týká dotací nejen na přestavbu zámku v Loučné, ale taky zámku v Branné, která leží v jiné části jesenického podhůří. Tam už byl zámecký hotel dokončen před šesti lety a slouží svému účelu. Přestavbu tamního zámku odborníci ocenili jako mimořádně zdařilou rekonstrukci historického objektu.
Látal s verdiktem soudu nesouhlasí, proces označil za zmanipulovaný. Mimo jiné tvrdí, že je obětí spiknutí s účastí například bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera či vlivného olomouckého podnikatele Ivana Kyselého. A to proto, že měli o zámky sami zájem. Kyselý jej už dříve pro Českou televizi potvrdil, spojení s Látalovým případem však odmítl.
