Podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) přijaly loni záchranné stanice v zemi 8 204 ptáčat volně žijících druhů. „Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně,“ poznamenal Petr Stýblo z ČSOP.
„Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat,“ doplnil ornitolog.
Posuzovat jednotlivé případy je přitom hodně těžké, uvažuje Jiří Maixner ze Záchranné stanice Ruda nad Moravou. „Když nám sem lidé přivezou ptáče, aniž by to s námi dopředu konzultovali s tím, že tam nikde poblíž nebyli jeho rodiče ani hnízdo, nic jiného už asi nezbývá,“ vysvětlil Maixner.
Zachránci často argumentují tím, že se v okolí mláděte pohybovali kočky nebo dravci. „Když už mládě k nám dovezou, tak je to vlastně hotové. Ale lepší je vždy zavolat, protože se to vždy snažíme vyhodnotit a lidem poradit,“ podotkl ptačí záchranář.
Největší pomocí ovšem podle Maixnera je, když se podaří ptáka udržet na místě. „Pokud je tam ta možnost vrátit ptáče do hnízda, je to nejlepší. Ale pokud je zvíře zraněné, tak to opravdu jinak nejde,“ upozornil.
Opouštění hnízda
V současnosti stále ptáčata opouštějí hnízda. „To ovšem neznamená, že se děje něco nepřirozeného. Mláďata mnoha druhů prostě opustí hnízdo dříve, než se naučí létat. Rozptýlí se po okolí, ale jsou nadále pod dohledem rodičů,“ naznačila Alžběta Čechová z ČSOP.
Rodiče malá ptáčata ovšem dále krmí a postupně se učí létat. „Nemá smysl, aby lidé při nálezu ptáčete reagovali tím, že ho seberou, odnesou a pak v tom lepším případě hledají pomoc záchranné stanice. V tom horším případě pak mláďátko piplají doma,“ doplnila.
Pokud lidé najdou ptáče a mají pochyby, zda pomoci, měli by zavolat odborníky ze záchranné stanice. „K dispozici je také záchranářský dispečink na čísle 774 155 155, poslat jim lze třeba i fotografii ptáčete,“ poradil Stýblo.
Podle ornitologů mají takových telefonátů několik stovek denně. „Jenže přibývají i případy nesprávně odebraných ptáčat. Těm pak ošetřovatelé v záchranných stanicích musejí zbytečně dělat náhradní rodiče. Záchranné stanice v tomto období nestíhají a jsou výjezdy a péči o zvířata kriticky vytížené,“ podotkl ornitolog.
„Většinou rada zní: pokud je ptáče na nebezpečném místě, stačí ho vyzvednout na nejbližší větev, parapet, stříšku a vzdálit se. Pouze ptáčata s neopeřenými částmi těla, která ještě ani nestojí na nohách, patří zpět do hnízda a pokud to není možné, pak do záchranné stanice,“ řekl Stýblo.
„Ptáčata napadená kočkou či jiným predátorem pokud možno nezachraňujeme. Správný postup si však vždy předem zkonzultujte s odborníky,“ doplnil ornitolog.
Záchranná stanice Ruda nad Moravou má letos na jaře už plno příběhů zachráněných opeřenců. „Zdá se to jako maličkost, ale máme tak moc práce, že když nálezce zvířátko doveze, hodně nám to pomůže. Samozřejmě ne každé zvíře se dá lehce odchytit a dovézt. U větších zvířat a složitých situací je lepší zavolat, ať si pro něj přijedeme,“ uvedl Jiří Maixner.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
