Nyní je už naštěstí jisté, že všechny čtyři vlaštovky, staré pouhé čtyři dny, přežijí. „Vlaštovčí sirotci jsou v pořádku a baští, takže to u nás určitě zvládnou,“ oddychl si šéf záchranné stanice Ondřej Csik.
Vlaštovčí tragédie začala ve čtvrtek zoufalým voláním majitelů statku z Kluzova, části obce Haňovice na Olomoucku, kteří našli za zavřenými ventilačkami mrtvý vlaštovčí pár. Kvůli horku nalezl smrt za sklem v chlívku.
V hnízdě zanechali čtyři malé, sotva čtyřdenní vlaštovky. „Protože v celé stáji se jednalo o jediné hnízdo a nebylo možné dát mláďata k adopci jiným rodičům, museli jsme je odebrat a odvézt k nám na stanici,“ popisuje Ondřej Csik.
 |
Mláďata hlasitě švitořila a měla velký hlad, takže na stanici se je hned napoprvé podařilo nakrmit.
„Mají se čile k světu a jsou naprosto v pořádku. Je štěstí, že je majitelé nalezli včas a neupekla se stejně jako jejich vlaštovčí rodiče,“ dodává Csik, který se teď musí se svými pomocníky pořádně ohánět a několikrát denně je dokrmovat, což není snadné.
„Ideální by byly samozřejmě mouchy, ale na jejich lovení tady nejsme přizpůsobení, to bychom se asi zbláznili. Naštěstí stačí alternativa v podobě červíků, takže přikrmujeme různorodě podobně jako naše jiřičky, které tu také ve stanici máme,“ vysvětluje.
Náhradní rodiče nenašli
Běžná praxe u nalezených mláďat bývá nalézt sirotkům náhradní ptačí rodiče. Mláďata v hnízdě by měla být ideálně stejně stará a také jich v hnízdě nesmí být moc, protože by je rodiče nezvládli nakrmit.
„Bohužel žádné takové ideální hnízdo jsme nikde v okolí nenašli. Všechny vlaštovky, o kterých víme, jsou krátce před výletem, takže by nebyla šance, že by naše malá mláďata náhradní rodiče dokrmili. Jakmile jejich děti vyletí, na hnízdo se už nevrátí,“ vysvětluje zvířecí záchranář.
„Také je zde vždy riziko při každém zásahu do zavedeného hnízda, protože se může stát, že mláďata změnu nezvládnou a mohou vyskákat ven nebo umřou hlady, protože jim ti starší všechno zbaští,“ dodává.
Čápice zbyla na čtyři mláďata sama, dvě odchovají v záchranné stanici |
Pro malé sirotky z Kluzova jsou teď mámou i tátou obyvatelé zvířecí záchranné stanice. Vedoucí Ondřej Csik s manželkou Janou a kolegyněmi Petrou Faksovou a Alicí Šimšovou.
Na šrumec jsou zvyklí. Už přes deset let pomáhají všem volně žijícím zvířatům, která se dostala do ohrožení a bez pomoci by nepřežila. Zároveň jsou sami rádi za jakoukoliv pomoc zvenčí.
V Pateříně řeší nové případy takřka denně. „Není to snadné, protože mým živobytím je jiné zaměstnání, a tak například jen krmení širokého spektra zvířat mi zabere zhruba dvě hodiny před odchodem do práce a stejný čas po návratu z ní,“ svěřuje se Csik, který spolu s Petrou Faksovou pracuje v pivovaru Litovel.
Když se dravci vrací pro svačinku
Na jejich dvorku se prohání volavka Ďublena, krkavec, sovy, dravci nebo třeba liška. Přibližně 80 procent zachráněných zvířat se podaří vrátit do volné přírody.
Stanice spadá pod Záchrannou stanici Stránské. Ondřej Csik pochází z myslivecké rodiny a zvířata zachraňoval už v dětství. „Nejtěžší je to s mláďaty, která se sice musí vychovávat, ale před navrácením do přírody se v nich musí probudit dravost. Často se stává, že se dravec vrátí na dvůr pro svačinku,“ popsal Csik.
Ošetřovat, krmit, venčit. Záchranná stanice se stará o prase, čápy i mývala |
Každý případ je podle Csika speciální. „Občas se objeví i kuriozita v podobě želvy (kajmanka dravá z okolí Uherského Hradiště) nebo krokodýla,“ přiblížil.
Stanice má v kopci za vesnicí malou oboru, kde žijí kozy, srnka nebo kamzík. „Postupně by se toto místo mělo stát domovem i pro trvale hendikepované dravce, kteří se už nemůžou vrátit do volné přírody,“ vysvětlil Csik.
