Zadávám GPS souřadnice do navigace a vyrážím na „nepojmenované místo“ v blízkosti Slatinic a Čelechovic na Hané na Prostějovsku. Cílem je rozkvetlá louka, kde to bzučí a hemží se hmyzem a na kopretinu vedle mne usedají hned tři motýli okáči.
„Louka není jen tráva, je to domov pro tisíce druhů rostlin a hmyzu. Mnoho z našich luk však bylo v minulosti rozoráno a následně znovu zatravněno, ale tentokrát již pomocí běžně dostupných, druhově chudých jetelotravních směsí. Kvůli tomu louky často ztratily svoji krásu a druhovou rozmanitost,“ uvádí Tereza Flečková z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Proto experti spustili program Obnova tradičních luk, kdy mapují vhodné lokality, sbírají semena a chystají nové výsevy, aby zachránili tato na malé škále druhově nejrozmanitější místa naší planety. Pomoci navrátit loukám jejich barevnou krásu mohou i lidé v darovací kampani na portálu Darujme. cz, která běží do konce července.
„Chceme ukázat, že i na menších plochách lze obnovit druhovou pestrost, která bude inspirovat další majitele pozemků. Za každou pomoc, která umožní rozkvést dalšímu kousku naší krajiny a vrátit do ní přirozený bzukot opylovačů, předem velice děkujeme,“ vzkazuje Flečková.
„Kopretiny, šalvěje i chrpy z přírody mizí“
Společně s kolegou startuje speciální kartáčový sběrač a ručně ho vede do terénu. Louku na Prostějovsku nevybrali náhodou. Proběhl tady botanický průzkum, který potvrdil, že je druhově pestrá a vhodná. „Nejde nám o vzácné druhy bylin, spíše o ty klasické, běžné, jako jsou kopretiny, šalvěje, chrpy luční a podobně. Ty do naší přírody patří, přitom se z ní často ztrácejí,“ vysvětluje Flečková.
Horské svahy kolem Pradědu zachraňuje stovka ovcí, doplní je koně a skot |
Vytipovaná louka se pak dostane do databáze zdrojových lučních ploch, jakési online mapy, v níž je už přes 50 cenných lokalit z různých koutů republiky. Z Olomouckého kraje je to ještě například louka u Bělé pod Pradědem na Jesenicku.
„Sběr regionálních směsí začal v Bílých Karpatech, které jsou svými loukami známé, a postupně se projekt dostává i na Moravu a do dalších míst v zemi,“ popisuje Flečková. Šíření regionálních semen podléhá legislativě a je potřeba povolení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Není kopretina jako kopretina, i když jsou stejné
I když se to pro laika zdá neuvěřitelné, kopretina z Hané může být jiná než třeba ta ze západu Čech. „Barevně bude asi stejná, ale budou patrné genetické rozdíly, které mohou mít vliv třeba na výšku porostu, každá kytka je nejlépe přizpůsobená místním podmínkám. Takže kdybychom naši kopretinu vysadili někde úplně jinde, pravděpodobně by tak dobře nerostla,“ popisuje odbornice.
„Regionální směs je tak zárukou, že jsou semena adaptovaná na místní podmínky a budou odolná,“ dodává, zatímco otevírá sběrný koš na kartáčovém stroji a pod vrstvou stébel ukazuje semena travin a bylin a také velké množství hmyzu. „Kartáče jsou udělané tak, že hmyzu neublíží. Takže ho necháme vylézt a směs ručně přebereme a dosušíme, než ji budeme zase vysévat,“ nastiňuje další postup.
Vzácná luka v Jeseníkách ohrožuje změna klimatu i lidé. Ochranu přiblíží nový film |
Výsev probíhá většinou na podzim na vhodně připravenou půdu. Letos chce ČSOP osít regionální směsí minimálně jeden hektar pozemků. Směs z Hané zůstane v regionu, zájem o ni projevil zemědělec na Prostějovsku.
„Výtěžek kampaně pomůže zajistit nejen založení luk, ale i nezbytnou následnou péči v prvním roce po osetí. Další péči pak již převezmou vlastníci pozemků. Bez pravidelného kosení nebo pastvy by totiž tyto plochy postupně zarostly náletovými dřevinami a svou vzácnou pestrost by opět ztratily,“ přibližuje Flečková s tím, že upozornit ochranáře na vhodnou louku mohou i samotní lidé a majitelé pozemků.
„Mít kvetoucí louku je bonus, blahodárně působí na lidskou psychiku a díky ní budete mít přírodu na dosah. Také však skvěle zadržuje vodu, hned tak nevyschne a je odolnější. Dokáže zajistit vhodné mikroklima,“ uzavírá Flečková.
