Německý magnát změnil Zábřeh v centrum textilu, rod ale razil nacionalismus

  12:51aktualizováno  12:51
V uplynulých dnech tomu bylo už 200 let od narození muže, který proměnil Zábřeh na Šumpersku v centrum textilu. Zatímco jeho otec měl v německém Rheydtu jen barvířskou manufakturu, Wilhelm Brass, který se u otce vyučil řemeslu, už textilní výrobu v Zábřehu dostal do „fabrických“ rozměrů. Nebyl ovšem jen kladnou postavou.

Fotografie areálu Brassovy přádelny bavlny v Zábřehu z přelomu 19. a 20. století a zakladatele úspěšného podnikatelského rodu Wilhelma Brasse. | foto: Archiv Městského úřadu Zábřeh; koláž: iDNES.cz

„Přes nesporná pozitiva osobnosti továrníka Wilhelma Brasse, jako byl vyvinutý smysl pro podnikání, téměř nadlidská energie, se kterou se vrhal do práce, houževnatost a osobní obětavost, jej lze v celkovém hodnocení označit za až ‚urputného germanizátora‘ severní Moravy, který se snažil ve všech oblastech prosazovat německé zájmy,“ sdělila historička Dagmar Tempírová Kotrlá.

Zpět ale k začátkům textilního magnáta. Ten se po studiích rozhodl spolu s bratrem osamostatnit a založil obchod s textilem v Langenbielau, tehdy pruském Slezsku (dnes Bielawa v Polsku). Obchod však nevynášel a Brass se rozhodl odejít. Vytipoval si Uničov, kde založil po vzoru svého otce barvírnu textilu.

Brzy ale zjistil, že ve městě bez železničního spojení podnikání nepokvete tak, jak si představoval, a v roce 1856 se odstěhoval do Zábřehu, kde se stal společníkem tamního známého barvíře Julia Lensena. Po jeho smrti v roce 1870 pak Brass odkoupil podíl od Lensenovy rodiny, firmu zcela ovládl a začal zvyšovat výrobu.

Po světě se proslavil barvením takzvanou tureckou červení. A protože kapacita zábřežské barvírny přestala stačit, založil Brass další v Dolním údolí u Varnsdorfu. O čtyři roky později přistavěl přádelnu bavlny v Zábřehu, kterou dál rozšiřoval, a v roce 1879 vybudoval další barvírnu v dnešním Polsku.

Pustil se také do cukrovarnictví, když ovládl cukrovar v Mohelnici. Do dravého podnikání rychle vpluli i Brassovi potomci. Firma Wilhelm Brass a synové prosperovala a začátkem 20. století už zaměstnávala na 1 500 lidí. Ze Zábřehu mířilo prvotřídní žádané zboží do celého Rakousko-Uherska a dalších evropských zemí, ale také do Ameriky, Indie či Egypta.

Brass se navíc se stejnou vervou pustil i do komunální politiky. Zábřežským radním byl od roku 1864 a od roku 1874 byl 17 let starostou.

Podnikatelské schopnosti zdědili všichni synové...

Jeho podnikatelské buňky navíc zdědili vrchovatě i tři synové. Všichni tak zdárně pokračovali v rozšiřování rodinného majetku. Syn Otto se stal provozním šéfem zábřežské textilky a později také spolu s oběma bratry společníkem ve Schmeisserově přádelně ve Vitošově na Zábřežsku.

Brassovské impérium pak rozšiřoval i do jiných oblastí, když se stal společníkem zábřežské slévárny a strojírny Lederer. Založil také německý spořitelní a záloženský spolek. Mladší Gustav byl zase dlouhé roky ředitelem závodu u Varnsdorfu, kde později vybudoval další vlastní textilní továrnu.

Otec ale vsadil především na nejmladšího syna Hermanna a podle všeho dobře udělal. Po studiích na prestižních švýcarských školách nastoupil Hermann v roce 1875 do rodinné firmy a po otcově smrti se stal jejím šéfem.

Rovněž on se neuzavíral jenom do textilního oboru. V roce 1904 založil spolu s Ludwigem Doczekalem elektrotechnickou továrnu v Mohelnici, ze které později vyrostl velký závod Siemens, dnes patřící mezi největší výrobce elektromotorů na světě.

...zároveň ale byli radikálními nacionalisty

Vedle pozitivního rozvoje podnikání se však Otto a Hermann Brassovi zapsali do historie taky negativně jako fanatičtí němečtí nacionalisté. Otto byl šéfem kontroverzního Spolku severomoravských Němců a členem německé národní rady pro Moravu.

Hermann se zase kromě jiných funkcí v řadě německých spolků podílel na založení německé nacionální strany na Moravě a za tu se stal také poslancem moravského sněmu a členem říšské rady ve Vídni. Dlouhé roky byl zábřežským zastupitelem a radním.

Proslul mimo jiné jako horlivý podporovatel německého školství. Nelitoval peněz a zakládal německé základní školy i tam, kde Němců žilo málo. Pak měli ředitelé problém školy vůbec naplnit. Měl také hlavní zásluhu na vybudování německé průmyslové a dívčí školy.

Na druhou stranu pro české školství neměl pochopení. Zcela otevřeně vystupoval proti nově zbudovanému českému gymnáziu v Zábřehu, dokonce vyhodil několik desítek českých zaměstnanců jeho zábřežského závodu, kteří se přes výslovný zákaz Hermanna Brasse zúčastnili slavnostního otevření gymnázia v roce 1901.

Třetí generace Brassů navázala na to dobré i špatné

Do rodinného podnikání v Zábřehu zasáhla úspěšně i třetí generace Brassů, byť byli bohužel tak jako jejich otcové až fanatickými nacionalisty.

Rodinný klan Brassů

  • Wilhelm Brass (1819–1897)
  • jeho synové
    - Otto Brass (1845–1909)
    - Gustav Brass (1851–1922)
    - Hermann Brass (1855–1938)
  • jeho vnuci
    - synové Otty Brasse: Richard Brass (1877–1966) a Kurt Brass (1880–1964)
    - synové Hermanna Brasse: Otto Brass ml. (1878–1928) a Gustav Brass ml. (1887–1956 )

Syn Otty Richard firmu řadu let spravoval. Kromě toho spoluzaložil německé zábřežské noviny a zastával vysoké funkce v nacionalistických spolcích, od roku 1938 do roku 1945 byl zábřežským starostou. Také byl životopiscem rodu, mimo jiné v padesátých letech sepsal knihu vzpomínek Rodina Brassova v Zábřehu.

Richardův bratr Kurt se nevěnoval podnikání, ale vědecké práci. Byl uznávaným chemikem a po válce zastával místo profesora na technické univerzitě v Lindau.

K rozvoji rodinné firmy přispěli i synové Hermanna Brasse Otto a Gustav. Otto se vypracoval také v komunální politice, v letech 1920–1928 byl zástupcem starosty Zábřehu a i on byl nositel německého nacionalismu. Otto ml. byl dokonce v říšském vedení německé nacionální partaje.

Ottův bratr Gustav získal po studiích vysoký post ve strojírnách v Brně a zakládal strojírny v Rumunsku. Do Zábřehu se vrátil až několik let před válkou.

Brassové velmi ochotně vyhověli požadavkům Říše a v roce 1938 rychle předělali zábřežskou textilku na zbrojní výrobu. Nejen to bylo důvodem, proč pak byli po válce i s rodinami vysídleni do Německa.

Po roce 1945 se do zábřežské továrny vrátila textilní výroba a stala se součástí Spojených českých a moravských bavlnářských závodů a od roku 1953 byla jedním ze závodů nově založeného národního podniku Perla. Výroba zde definitivně skončila v roce 2005.

  • Nejčtenější

Nemocnice si kvůli rekondičnímu pobytu „šťouchla“ do Zemana, Ovčáček se zlobí

Nařčení z neetického chování, kterým by se měl zabývat ministr zdravotnictví, si od mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka...

Fandové řvali: Dejte mu dýchnout! Alkohol vylučuji, brání se sudí Houdek

„Dejte mu dýchnout!“ skandovali na adresu hlavního rozhodčího Jiřího Houdka olomoučtí fanoušci při utkání první...

Kompletně česká koloběžka zvládne 150kg tlouštíka i sto tisíc kilometrů

Řezání a vrtání laserem, sváření roboty, ohýbání počítačem řízenou 3D ohýbačkou … Koloběžka sice vypadá jako jednoduchý...

Prostějov vyhlásil boj byznysu s chudobou, centrum zaplňují nepřizpůsobiví

Situace s nepřizpůsobivými lidmi, kteří se v poslední době stěhují do centra Prostějova, je kritická. Radnice už...

Sražení dítěte naštvalo Droždín, chce okamžitě zvýšení bezpečnosti chodců

Lidem z olomoucké městské části Droždín došla trpělivost s nebezpečným provozem ve vsi. Poté, co zde nedávno auto...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Kraj slibuje naštvanému Droždínu kruhový objezd a žádá o snížení rychlosti

Dvě dopravní opatření chystá Olomoucký kraj v olomoucké městské části Droždín, jejíž obyvatelé minulý týden vyzvali...

Premium

Geniální léčitel z Jeseníků málem upadl v zapomnění. Dnes je pojmem

Průkopník vodoléčitelství, jehož odkaz žije dodnes. Od narození jesenického génia Vincenze Priessnitze právě uplynulo...

Jesenické skiareály sází na lyžování před otvíračkou či lepší děla i zázemí

Jesenické skiareály už přezbrojují na zimu a chystají řadu novinek. Třeba jízdu na nové dvousedačkové lanovce na...

Auto mu rozebrali zloději, řidič dostal pokutu za chybějící technickou

Nepříjemnou dohru měla pro motoristu z Přerovska porucha jeho auta. Nechal ho totiž odstavené na polní cestě ve...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz