Architekti z ateliéru PEPCHÁBL nedávno představili studii, která má jejich sídliště oživit a zútulnit. Zdůrazňují, že nemají v plánu sídliště zásadně měnit, ale spíše ho dotvořit a dokončit.
„Může-li revitalizace něčím přispět, tak především tím, že sídliště vyvede z dobové jednotvárnosti a schematismu,“ přiblížil architekt Ondřej Pchálek z ateliéru PEPCHÁBL.
Cílem je podle něj také podpořit osobitost a svébytnost jednotlivých míst či zákoutí.
Jako jeden ze zásadních problémů zábřežského Severovýchodu vidí architekti - stejně jako místní lidé - přerostlou a nezřídka problematicky umístěnou zeleň. Tu prý často vysazovali i sami první obyvatelé sídliště, přičemž základem byly břízy a jehličnany. Na veřejné prostory obecně a jejich další osázení zelení v době výstavby nezbývaly prostředky.
„Sídliště tak působí jako soubor domů vestavěných do kusu smíšeného lesa či polodivoké zahrady. Území je nepřehledné, zeleň vytváří temná a špinavá zákoutí, kam není radno vkročit. Je potřeba sídliště prosvětlit, proto navrhujeme postupnou úpravu zeleně, její přirozenější skladbu s větším zastoupením hodnotnějších listnatých stromů,“ popisuje Pchálek.
Zásadním tématem je též parkování. Architekti hledají způsoby, jak zvýšit počet parkovacích míst, aniž by se zásadně změnil charakter sídliště.
Současných 275 parkovacích míst architekti navýšili na 567
„Problém s parkováním je zásadní, je ale potřeba jej řešit takovým způsobem, aby se z venkovních prostor nestala jednolitá parkovací plocha,“ upozornil Pchálek. Místo podle něj skýtá velké rezervy, které lze využít úpravami a dílčím rozšířením parkovacích ploch.
Zábřežské sídliště Severovýchod po revitalizaci na vizualizacích architektů ateliéru PEPCHÁBL.
„Počet stávajících 275 parkovacích míst jsme zvýšili na 567. Toto číslo může být navýšeno o dalších více než sto úpravou přilehlé haly na parkovací dům,“ nastínil.
Jako zásadní pro život na sídlišti vidí architekt také zapojení základní školy.
„Školní areál pokrývá podstatnou část sídliště a měl by být pro Severovýchod obohacením. Na monofunkčním sídlišti může jedině škola zastřešovat komunitní, kulturní či sportovní aktivity, na něž jsou v centru města specializovaná místa,“ míní Pchálek.
Svůj potenciál má i prostor před vchodem do školy a školky. „Tímto místem denně prochází velká část obyvatel. Mohou se na něm odehrávat trhy, školní akce, kulturní vystoupení i úplně obyčejné chvíle jako setkání, hra, čekání na děti apod. Klíčové proto je změnit atmosféru tohoto místa z pouhého průchozího a shromažďovacího prostoru a učinit z něj klidné a přívětivé náměstí. Přinejmenším děti podnětné prostředí potřebují,“ přiblížil architekt.
Ateliér rovněž nastiňuje nenáročné úpravy školního hřiště, aby bylo možné jej částečně zpřístupnit veřejnosti. V návrhu je také několik menších hřišť a počítá se i s venkovní posilovnou.
Pojmenování ulic a uliček mohou vzít do rukou sami obyvatelé
Místům na sídlišti začali architekti pracovně přiřazovat jména, která jsou pro ně charakteristická.
„Domníváme se, že součástí revitalizace veřejného prostranství by mělo být také pojmenování ulic a uliček. To si mohou vzít do rukou sami obyvatelé. Je vlastně s podivem, že tolik lidí teď žije kolem jediné ‚ulice‘ nazvané Severovýchod,“ míní Pchálek.
Příběhy sídlišťseriál iDNES.cz |
Starosta Zábřehu František John zdůraznil, že k budoucí podobě sídliště Severovýchod přispívají také lidé svými podněty.
„Udělali jsme dotazníkové šetření, uskutečnilo se i veřejné projednání. Lidé přišli s řadou podnětných námětů, se kterými architekti pracují, a daří se je do projektů dostat, což je jenom dobře,“ míní.
Lidé si chystané změny na své adrese pochvalují. „Opravili jsme si paneláky, teď je čas na to, udělat něco s veřejným prostorem. Hodně se mi líbí, jak se toho architekti chopili. Je vidět, že myslí na všechny skupiny obyvatel a chtějí prostor skutečně zlidštit,“ říká jedna z obyvatelek sídliště, Andrea Lachmanová.
