Architekt představil odvážnou vizi Zábřehu. Pěkné, ale nereálné, říká město

  • 7
Architekt Miloslav Tempír ze Zábřehu navrhl odvážnou studii, jak upravit prostor mezi kulturním domem a fotbalovým stadionem. Nadčasová architektura propojuje kulturu, sport a dopravu a má potenciál stát se i turistickou atrakcí. Pěkné, ale nereálné, říká město.

Architekt připravil svou vizi bez zadání města, jen ze své iniciativy. „Kulturák letos slaví padesátiny a už je hodně za hranou. Na řešení čeká také autobusová doprava a stadion si přímo říká o to, doplnit sportoviště, aby v místě byla možnost celoročního sportovního vyžití,“ vysvětluje své ambice Miloslav Tempír.

Podle něj si prostor zaslouží řešení jako celek. „Myslím, že je to jedinečná příležitost,“ míní architekt, který poblíž bydlel patnáct let. „Mohu říct, že to místo detailně znám a mockrát jsem přemýšlel, jak ten prostor zkultivovat, protože se tam desítky let nic nedělá,“ sdělil. 

Projekt za 330 milionů korun

Zastaralý a zanedbaný kulturní dům se v Tempírově vizi mění na moderní kulturní stánek. Nová sportovní hala má poskytnout regulérní podmínky pro různé kolektivní hry – od házené přes basketbal po tenis. 

„Hala má navrženou zelenou extenzivní střechu a celá jižní fasáda, která je jako plná stěna z důvodu odclonění hluku, je navržena rovněž s porostem svislé zavěšené intenzivní zeleně,“ popisuje architekt. 

Hala může být využita také pro kulturní akce, pokud nebude stačit kapacita blízkého kulturního domu. Pro sportovce by sloužila nová venkovní lezecká stěna a gymnastický sál navazující jak na sportovní halu tak na stávající kulturní dům, aby ho mohly obě instituce nezávisle využívat.

Projekt počítá i s cyklověží a zakladačem bicyklů

Autobusové nádraží by se do tohoto prostoru přesunulo z Valové – místa, které je z pohledu dopravních odborníků dlouhodobě nevhodné. Tempír navrhuje také další kruhový objezd na Postřelmovské ulici, aby se zabránilo případným kolizím autobusových linek a ostatních vozidel.

Počítá i s cyklověží a automatickým zakladačem bicyklů, v jeho plánech nechybí ani nabíjecí stanice pro auta a kola na elektrický pohon. Koncept počítá s krytým parkingem pro návštěvníky přijíždějícími za sportem či kulturou. Stejně jako halu, bude i střechy dalších objektů krýt zeleň.

„Soubor staveb je navržen tak, že umožňuje rozdělení do etap kvůli vysokým nákladům, aby se daly využít dotace z různých zdrojů,“ řekl architekt. Cena areálu podle odhadu Tempíra by se mohla pohybovat kolem 330 milionů korun.

Šéf zábřežského stavebního úřadu Vlastimil Hloch vizi oceňuje. „Osobně si myslím, že je to velmi zajímavé řešení veřejného prostoru. Zábřeh by tak získal výrazně lepší kulturní a sportovní vyžití a městu by se rovněž dopravně ulevilo,“ shrnul Hloch.

Místní projektu většinou fandí. „Je to super nápad soustředit tyto aktivity do jednoho místa. Vím, že to bude velmi nákladné a náročné, ale přimlouvala bych se za to, aby tohoto nápadu město využilo. Vždyť tím vyřeší kulturu, sport i dopravu na desítky let. Stejně se musí těmito oblastmi zabývat,“ sdělila Jana Effenbergerová, obyvatelka Zábřehu.

Dobrý nápad za vysoké náklady

S Tempírovou vizí se seznámilo i vedení města. „Je pravda, že na papíře to vypadá dobře a dobrý se zdá i nápad centralizovat vše do jednoho místa,“ říká starosta František John. Zároveň však upozorňuje na vysoké náklady a řadu dalších věcí, které město musí řešit. 

„Ten projekt je sice pěkný a zajímavý, ale utopistický. Sáhnout si na dotace bude stále těžší, stejně jako další města dostáváme méně peněz od státu; a to se hned tak nezmění. Navíc Zábřeh je na takový ambiciózní projekt za stovky milionů příliš malý. Uměl bych si to představit třeba ve městě nad sto tisíc obyvatel,“ shrnul starosta. 

Zábřeh je však sedmkrát menší, žije v něm zhruba čtrnáct tisíc lidí. John připomněl, že radnice chtěla v tomto místě postavit dopravní terminál už před lety, ale nezískala dotaci. 

Stejně tak město už roky plánuje rekonstruovat kulturní dům, na nějž se za padesát let výrazněji nesáhlo. A zvažuje i sportovní halu, spíše však formou příspěvku Olomouckému kraji na její výstavbu u některé ze středních škol, aby ji mohla využívat i veřejnost. Samo se do stavby sportovní haly pouštět nechce.

„Budeme rádi, když se během následujících let podaří zrekonstruovat kulturní dům, což je jasná priorita a nutná záležitost za zhruba šedesát milionů,“ vysvětlil starosta.