Bolestivé okamžiky prožívaly tisíce lidí z vesnic na Drahanské vrchovině, které Němci za nacistické okupace nuceně vystěhovali z domovů. Po osmdesáti letech, kdy se veřejně o nuceném vystěhování příliš nemluvilo, chtějí jejich potomci události příští rok připomenout při výročí konce druhé světové války.
Nacisté měli dva důvody, proč naplánovali vysídlení 33 vesnic s více než 18 500 obyvateli během čtyř let od roku 1941. Jednak chtěli rozšířit vojenský výcvikový prostor zřízený už československým státem v roce 1935 na Prostějovsku, Vyškovsku a Blanensku, tedy zhruba dnešní vojenský újezd Březina.
Zároveň měli v plánu území poněmčit, dosídlit a propojit tak německé jazykové ostrovy na Šumpersku a Konicku s těmi v okolí Rostěnic a Hlubočan u Vyškova.
Moje babička i děda vystěhování zažili, bylo jim tehdy 13 a 14. Nesli si to celou dobu s sebou a trochu to cítili jako křivdu, sami o něm ale moc nemluvili, jen když jsme se zeptali.
