Olomoučtí odborníci zkoumali, jak jsou na tom děti s drogami. Tisíce z nich kouří a pijí alkohol. (Ilustrační snímek)

Olomoučtí odborníci zkoumali, jak jsou na tom děti s drogami. Tisíce z nich kouří a pijí alkohol. (Ilustrační snímek) | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Tisíce dětí se opíjí a denně vykouří až pět cigaret, ukázal průzkum

  • 11
Tisíce dětí od 11 do 15 let vykouří denně více než pět cigaret. Hodně z nich má zkušenosti také s marihuanou a alkoholem. Čísla, která přinesl výzkum Katedry psychologie Filozofické fakulty UP v Olomouci, jsou podle odborníků alarmující. Na zkušenosti s drogami, ale i na šikanu či krádeže se zeptali celkem 4 200 dětí z 54 škol.

Ačkoliv to, že děti čím dál více holdují alkoholu a cigaretám, se všeobecně ví, aktuální čísla odborníky překvapila. „Ve sledované populaci je v přepočtu téměř 14 tisíc dětí, které jsou každý měsíc opilé. Podle odborníků je to vzhledem k věku respondentů zarážející číslo,“ uvedla Martina Šaradínová z oddělení komunikace UP.

Průzkum například ukázal, že téměř jedenáct tisíc dětí do 15 let vykouří čtvrtinu krabičky cigaret denně. Experimentování s marihuanou potvrdilo skoro 11 procent školáků.

„Považuji to za obrovský problém. Potvrzuje se, že primární prevenci je třeba dělat už v mateřské škole rozvojem osobnosti, asertivity, altruismu a dalších vlastností, které dětem později pomohou odolávat sociálnímu tlaku skupiny. Na střední škole je už na prevenci pozdě,“ míní jeden z autorů studie, psycholog Martin Dolejš.

Dívky tíhnou k závislostem, chlapci k problémovému chování

Riziko podle odborníků stoupá s věkem. Zatímco šesťáci mají s drogami, násilím či krádežemi malé zkušenosti, se vzrůstajícím věkem se situace mění. Například počet obětí šikany je nejvyšší v osmé třídě základní školy. S postupujícím věkem se u žáků také často snižuje jejich sebehodnocení a zároveň narůstá agresivita.

„Tyto oblasti se navzájem ovlivňují. Kvalita sebehodnocení adolescenta ovlivňuje jeho chování a rozhoduje například o tom, zda má tendence experimentovat s návykovými látkami nebo vyhledávat další rizikové aktivity včetně šikany či vandalismu,“ uvádí Dolejš s tím, že výsledky průzkumu mohou odborníci dále využít při plánování prevence.

Dotázané dívky podle psychologů více tíhnou k závislému chování, chlapci naopak k delikventnímu. Obětí zesměšňování či ubližování prostřednictvím sociálních sítí se stalo sedm procent školáků, fyzickou agresivitu zažilo dvanáct procent z nich. Problémy s policií mělo sedm procent respondentů, čtvrtina z nich si záměrně ublížila.

Rozdíly v chování pozorovali odborníci také mezi jednotlivými kraji. „Olomoucký kraj patří k regionům, kde děti vykazují nižší míru fyzické i verbální agresivity. Na střední Moravě jsou děti také nejméně hněvivé a mají nižší potřebu kontrolovat své okolí,“ shrnula Šaradínová.

Celkem olomoučtí výzkumníci navštívili 35 základních škol a 19 víceletých gymnázií. Data sbírali od září loňského roku do letošního února.