Příprava kruhového objezdu, jenž by vyřešil komplikovanou situaci v křížení ulic Polní, Dluhonské a Tržní, a navíc bude součástí průtahu městem, uvázla na mrtvém bodě. Či přesněji na pozemku společnosti MJM Litovel, která má v Dluhonské ulici areál.
Jednání o ceně, za kterou firma potřebný pozemek o rozloze asi 1 100 metrů čtverečních prodá, nikam nevedla. Investorem stavby je sice Olomoucký kraj, ale Přerov se musí postarat o chodníky a cyklostezky, které budou její součástí.
Na nedávném zasedání zastupitelstva se lidé z vedení radnice do majitele pozemku pustili velmi tvrdě. „Město by se nemělo nechat vydírat,“ prohlásil přerovský radní Petr Vrána v reakci na to, že firma podle něj žádá trojnásobek ceny, která je v místě obvyklá.
„Je to z jejich strany opravdu neseriózní postup, kdy odhadní cena je 985 korun za metr čtvereční, přičemž oni svůj požadavek několikrát změnili a v tuto chvíli jsme na 3 200 korunách za metr čtvereční. Není to proto až tak otázka finančních prostředků, ale je to už otázka principiální, ten nárůst a způsob jednání se mi nelíbí,“ řekl Vrána zastupitelům.
Podle dalšího radního Pavla Košutka společnost dříve žádala 2 200 korun za metr čtvereční. „Posléze ale navýšili cenu na 3,5 milionu, vysvětlovali to tím, že v ceně jsou zahrnuty i náklady za zábor pozemků během stavby a věcná břemena,“ doplnil Košutek.
Stavba ublíží podnikání, stěžuje si firma
Právnička Dana Holcman, která MJM Litovel v kauze zastupuje, však takovou verzi odmítá.
„Nemohu souhlasit s tím, že by požadovaná cena pozemků převyšovala trojnásobek ceny obvyklé, když cena požadovaná společností MJM Litovel je 2 200 korun za metr čtvereční a cena stanovená znaleckým posudkem je 985 korun za metr čtvereční. MJM Litovel by v případě dohody o ceně nepožadovala ničeho dalšího z titulu ušlého zisku, tedy náhrady škody,“ odpověděla na dotaz MF DNES.
Doplnila, že prioritou firmy je zabezpečení provozu areálu po dobu výstavby. Podnikání v provozu v Dluhonské ulici je podle ní zaměřeno výhradně na prodej a služby v oblasti zemědělství, přičemž největší provoz probíhá v období jara, léta a podzimu čili právě v období plánované výstavby.
„Současně je plánované zkrácení železniční vlečky ve vlastnictví MJM Litovel, což společnost pociťuje rovněž jako újmu. Požadavky MJM Litovel jsou od počátku zejména technického charakteru, a to právě s ohledem na významné zásahy do vlastnických práv, ale zejména do fungování a obslužnosti areálu po dobu přípravy a samotné výstavby,“ uvedla Holcman.
Primátor otevřeně mluví o vyvlastnění pozemků
Jenže přerovští zastupitelé dali najevo, že příliš vyjednávat už nechtějí. Shodli se na tom, že cenu vyšší než obvyklou – tedy celkem asi 1,1 milionu korun – za pozemky nedají.
Primátor Vladimír Puchalský pak rovnou mluví o možnosti, že město potřebné pozemky vyvlastní: „Počítáme s tím, že celá věc bude mít svůj vývoj, to jsme konzultovali také na krajském úřadu. Když tuto částku navrhneme společnosti MJM Litovel a ta ji odmítne, vytvoříme jakýsi předpoklad pro vyvlastňovací proces a to je cílem.“
Spor o pozemky má však ještě jeden – a dost možná důležitější – kontext. Rázné odmítání tlaku na cenu má totiž vyslat signál potenciálním spekulantům, kteří by chtěli vydělat na chystaných hromadných výkupech pozemků pro poslední úsek dálnice D1 z Říkovic do Přerova.
„Nechceme zažít situace, jako byl spor o pozemky s farmářkou Havránkovou při výstavbě dálnice u Hradce Králové,“ uvedl již dříve radní Košutek.
Na dostavbu úseku dálnice D1 přitom v Přerově spěchají ze dvou důvodů. Kvůli koordinaci s jinou etapou výstavby dálnice z Lipníku nad Bečvou do Přerova a také kvůli přípravě strategické průmyslové zóny v místě bývalého letiště v Bochoři.
Pro její vybudování je dopravní napojení klíčové. Nejprve však bude nutné vykoupit potřebné pozemky, jichž zatím stát získal zhruba polovinu. Město mu ve výkupu pomáhá například tím, že pro tento účel zřídilo speciální kancelář.
Na rondel obyvatelé ulic čekají roky
Ale zpět k přerovské okružní křižovatce. Její stavba totiž už zpoždění nabírá také. Olomoucký kraj chtěl původně začít stavět letos, ale zádrhel s výkupem pozemků to nejspíš nedovolí, protože bez souhlasu vlastníka pozemků nemůže investor získat územní rozhodnutí.
„Termín výstavby není doposud znám, protože se nedaří dořešit majetkoprávní vztahy s majiteli pozemků,“ potvrdila mluvčí kraje Kamila Navrátilová.
Na okružní křižovatku zmíněných tří ulic přitom v Přerově čekají dlouhá léta. Kvůli velkému provozu je zde problém dostat se z vedlejší cesty nebo případně na některou z vedlejších silnic v protisměru odbočit.
V rámci plánovaného dálničního sjezdu navíc ŘSD plánuje rozšířit Polní ulici na čtyřproudovou silnici, kde už nebude možnost odbočit přes protisměrné jízdní pruhy, které budou odděleny svodidlem. „Okružní křižovatka by i tento dopravní problém vyřešila,“ dodala mluvčí kraje.
