Ostatní exponáty z pozůstalosti jsou digitalizované a skryté ve videích pod QR kódy. Počítač zase vytvoří podle zadání obrázek nebo báseň inspirovanou autorovými texty, které se vzápětí stávají součástí výstavy.
Nejzajímavější příspěvky se dostanou na sociální sítě a měly by být také vydány knižně.
Wolkerovská výstava je už pátou v pořadí, kterou muzeum připravilo od roku 1940. Tentokrát má ovšem velmi současnou formu.
„Naší ambicí bylo vytvořit expozici, která bude nejen informovat, ale i inspirovat. Jiří Wolker nebyl jen básníkem, byl vizionářem, jehož slova mají stále co říci,“ řekla ředitelka muzea Veronika Hrbáčková.
Výstavnímu sálu, do nějž návštěvníci vstupují bez bot, dominuje architektonická instalace. Na jedné straně je počítač s umělou inteligencí, na druhé obrazovka promítající výsledné texty a obrazy.
„Expozice není jen o prohlížení, je o zážitku. Pomocí umělé inteligence mohou návštěvníci vstoupit do dialogu s Wolkerovými texty a vizemi,“ popsal architekt Petr Jakšík.
Vliv bouřlivého začátku století
Wolker (1900–1924) žil v době velkých politických, kulturních a sociálních změn, na které ve své poezii přímo nebo nepřímo reagoval. Muzeum chce básníka představit jako člověka, který měl své cíle, přání a touhy.
„Formou časové osy nás seznamuje samotný Jiří, coby vypravěč celého příběhu, se svým životem, který doplňují ukázky z jeho básnické tvorby. Na životopisnou linku navazují vybrané události z domova a ze světa, které jeho život zasazují do širšího dějinného kontextu,“ zvou pořadatelé.
Další rozměr Wolkerova odkazu přinášejí doprovodné výstavy RE-WOLKER a Wolkerovy lásky, které představují díla Luďka Bárty, Michala Zajačka a Miloše Karáska.
Wolkera město slaví celý rok
Wolkerovu výročí patří v Prostějově celý letošní rok. Na sobotu je například připravená prohlídková trasa vedoucí po místech spojených s básníkovým životem.
V květnu zase ožije náměstí T. G. Masaryka historickým dnem v duchu první republiky. V plánu je také další výstava, tradiční festival poezie nebo módní přehlídka.
O literaturu se básník začal výrazněji zajímat na klasickém gymnáziu v Prostějově. Později odešel studovat práva na univerzitu do Prahy. Angažoval se ve spolcích. Působil například v Devětsilu, kde se seznámil s Jaroslavem Seifertem nebo Vítězslavem Nezvalem.
Psal i pro časopisy Kmen, Červen a Var. Za jeho života mu vyšla tři díla – sbírky Těžká hodina, Host do domu a pásmo Svatý Kopeček.
Zlom přišel po roce 1921, kdy vstoupil do komunistické strany, a ztratil tak podporu rodiny i prostějovských přátel. V roce 1922 na dovolené v dnešním Chorvatsku se u něj projevily příznaky tuberkulózy.
Nemoc lékaři diagnostikovali v dubnu 1923. Léčil ji v sanatoriu ve Vysokých Tatrách. Tam mu přitížil ještě zánět mozkových blan. Wolker zemřel 3. ledna 1924 v Prostějově.
