„Prověřili jsme celkem 57 žádostí lidí žijících na ubytovnách, z toho 33 jsme doplatek zamítli. Šokuje mě, že podle pana ministra náš nesouhlas s vyplacením doplatku na bydlení nemusí být pro úřad práce závazný a ten může žadatelům peníze přes náš nesouhlas poskytnout,“ zlobí se zábřežský starosta.
Ministerstvo vnitra, stejně jako legislativní rada vlády upozorňují přes dřívější souhlas ministerstva na možný rozpor s ústavními právy.
„Dochází ke střetu ústavního práva obce na samosprávu a ústavního práva na pomoc v hmotné nouzi. Nelze plně upřednostnit jedno z ústavně zaručených práv,“ píše Chovanec v dopise ministryni práce a sociálních věcí.
Na vládu šel nyní ze Zábřeha otevřený dopis protestující proti Chovancově výkladu zákona.
„Ze strany ministra jde o diletantství, nesystémovost a neprofesionalitu. My jsme s posuzováním žádostí měli spoustu práce. Kdybychom se na to vykašlali a souhlasili s vyplacením peněz žadatelům, byl by efekt úplně stejný,“ konstatoval John.
Starosta: Stát nás do toho namočil a teď nám bere pravomoc
V dopise uvádí: „Z ubytoven se stávají sociálně vyloučené lokality, a to v těchto prostorách často žijí dokonce i rodiny s dětmi. Tato forma podpory znamená neefektivní využívání veřejných prostředků státu, doslova jejich mrhání,“ píše mimo jiné starosta.
„U příjemců této podpory se vytváří, pěstuje a upevňuje nároková mentalita, ze které pro ně vyplývá předpoklad, že na vyplácení nejrůznějších sociálních dávek mají právní nárok,“ dodává.
Podle něj stát vydal metodiku, podle které se město snažilo postupovat. „Stát nás do této problematiky namočil, dal nám odpovědnost a zároveň pravomoc a teď nám ji bere,“ řekl John, který krok ministra vidí jako nemotivující.
„Lidé, kterým jsme doplatek odmítli vyplatit, teď mohou žít s vědomím, že jim ty peníze stejně musíme dát. Nebudou se snažit cokoli změnit,“ doplnil John.
Dávky jsou dál byznys a ne sociální služba, kritizuje starosta
Řada z odmítnutých teď bude mít problém, jak za ubytovnu dál platit. Lidem bez příjmů by tak chyběly až tři tisíce korun.
„Ubytovny pro sociálně slabé jsou nesystémové, i po změnách v legislativě je to pořád byznys pro majitele, nikoli sociální služba pro lidi. Proto jsme se snažili vyplácení peněz na bydlení v ubytovnách omezit,“ zdůvodnil zábřežský starosta.
Radní si stanovili kritéria, podle kterých město posuzuje každou žádost. „Brali jsme v úvahu přestupky, zda žadatel dluží městu, jaký je jeho zdravotní stav, zda v Zábřeze dlouhodobě žije,“ objasnil a zdůraznil, že cílem není lidi vyhnat na ulici.
„My je naopak chceme motivovat. Když je žena, která odešla z azylového domu s dětmi na ubytovnu za svým druhem, není to v pořádku. Ubytovna není prostředí, kde by dítě mělo vyrůstat,“ vysvětlil John.
Sám je přesvědčen, že příjemci by si měli doplatek odpracovat. „Bohužel to Ústavní soud zakázal. Tito lidé tak sedí celé dny před ubytovnami a popíjejí alkohol a nemají motivaci něco udělat. Navíc pořád řešíme stížnosti lidí z okolí ubytoven na pořádek a hluk,“ doplnil John.
Ostatní velká města regionu vyplácení dávek neomezila
Peníze na bydlení v ubytovnách v Zábřeze tak dostávají především lidé v důchodovém věku nebo se zdravotními problémy. V řadě jiných měst tak přísná měřítka na posuzování žádostí o příspěvek nepoužívají. Vycházejí z toho, že nemají dostatek vlastních kapacit.
„Šumperk nemá volné kapacity pro azylové služby. Proto všichni žadatelé doplatek na bydlení v ubytovnách dostali,“ řekla šéfka sociálního odboru radnice Pavla Skálová.
Ani v Olomouci magistrát žadatele o doplatek na bydlení v ubytovnách neodmítal. „My jsme dali paušální souhlas všem, kdo si požádali a podle úřadu práce splňují příslušné podmínky. Pokud bychom to neudělali, ekonomické problémy těchto lidí jenom zhoršíme,“ uvedl náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs. Upozornil ale, že souhlas platí zatím jen na tři měsíce.
„Pokud by se do Olomouce začali stahovat lidé odjinud, začali bychom se bavit o změnách, například pokud jde o trvalé bydliště.“
Olomouc už pracuje na koncepci sociálního bydlení. „Chceme dát lidem bez domova šanci na důstojné bydlení. Potom nebudou mít o ubytovny takový zájem,“ doplnil náměstek primátora.
Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi už tak výrazně omezila vyplácení doplatků na bydlení v ubytovnách. Doplatky se na rozdíl od dřívějška nevyplácejí podle počtu lidí žijících v jednom bytě, ale pouze podle velikosti pronajímaných prostor. Zákonodárci si od změny slibují, že ubytovny nebudou přeplněné a stát bude platit méně.
Ubytovny povoluje úřad práce, který také říká, zda žadatelé splňují podmínky. Příspěvky však musejí podle zákona odsouhlasit obce, což ale nyní ministr svým výkladem zákona o pomoci v hmotné nouzi změnil.
