Stavbu sice neurychlíme, chceme ale, aby budování trasy už znovu neoddalovala byrokracie. S tímto požadavkem se obracejí na ministerstvo dopravy autoři petice za výstavbu olomoucké východní tangenty, která by měla odvést z okrajových částí Holice, Hodolany, Bělidla, Pavlovičky, Chválkovice a Týneček přetíženou tranzitní dopravu mezi Přerovem a Šternberkem.
Lidé se nyní upínají k roku 2021, kdy by obchvat měl podle posledních plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začít fungovat. O stavbě východního obchvatu Olomouce se přitom hovoří už roky, jenže v minulosti stavba nabrala zpoždění mimo jiné proto, že ŘSD obchvat původně připravovalo v sousedství domů v Holici a Hodolanech. Jejich obyvatelé se proti tomuto plánu postavili a radnice na jejich popud před deseti lety změnila územní plán.
Obchvat posléze vypadl ze seznamu prioritních staveb ministerstva dopravy. Nová trasa, která už v seznamu opět figuruje, povede dále od obytných staveb. Více než sedm kilometrů dlouhý obchvat bude ve směru od Přerova začínat u Vsiska, místní části Velkého Týnce, a povede kolem Bystrovan až za Týneček.
„Východní tangenta by pro nás znamenala výraznou úlevu. Přerovská ulice je naprosto přetížená dopravou, často dochází k nehodám. I po přechodech bývá obtížné ji přejít, v podstatě rozděluje Holici na dvě části,“ podotkl obyvatel městské části a člen petičního výboru Miloslav Šmída.
Tranzitní doprava komplikuje život i obyvatelům ulic Rolsberská, Hodolanská, Divišova, Pavlovická, Chválkovická a Šternberská. Za běžných podmínek jimi projede až 20 tisíc aut denně a odborníci už před několika lety varovali, že zhruba do roku 2020 v nich provoz úplně zkolabuje.
Přípravy jdou zatím nadstandardně dobře, zní z ŘSD
Poslední plány ŘSD počítají s tím, že se dělníci pustí do stavby obchvatu v roce 2019 a dokončí ho o dva roky později.
„Vzhledem ke složitosti celé stavby je tento termín optimistický a doufáme, že i realistický. Neděláme si tedy iluze, že by ho šlo posunout na dřívější období. Na druhou stranu se snažíme naší peticí dospět k tomu, aby termín nebyl z byrokratických důvodů oddalován. Aby se projekt nezasekl a nezůstal někde ležet,“ zdůraznil Šmída.
Podle šéfa olomoucké krajské správy ŘSD Martina Smolky se zatím v přípravě obchvatu nevyskytly žádné překážky, jež by ohrožovaly plánovaný termín.
„Na přípravu máme schválen dostatek financí a dá se říct, že běží až nadstandardně dobře,“ zdůraznil s tím, že ŘSD má hotový předběžný geologický průzkum a geodetické zaměření stavby a už také vybralo zpracovatele dokumentace pro územní rozhodnutí a pro inženýrské činnosti k získání stavebního povolení.
Komplikace mohou nastat při výkupu pozemků
Obavy dopravou sužovaných obyvatel mírní také ministerstvo dopravy. „V srpnu 2015 byl schválen záměr tohoto projektu s předpokládanými celkovými investičními náklady 2,56 miliardy korun bez DPH a s předpokládanou realizací v období srpen 2019 až listopad 2021,“ uvedl Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva.
„Pokud nám podporovatelé budou pomáhat i při formálním projednání, například při územním řízení, stavba bude v plánovaném termínu opravdu zahájena,“ dodal.
Smolka ovšem v této souvislosti upozornil, že zahájení stavby by mohly oddálit okolnosti, které ŘSD neovlivní. Jako příklad uvedl výkupy pozemků od soukromých vlastníků. Celkově si stavba vyžádá zábor půdy o rozloze více než 57 hektarů.
„Problém by mohl nastat také v lokalitě u Olmy, kde se nachází ochranné pásmo podzemních vod,“ doplnil.
Petici za výstavbu východní tangenty lidé budou moci podepsat do konce června v restauraci Holický statek, v Regionálním centru Olomouc a v ordinaci v Jiráskově ulici v Hodolanech. Svou podporu žádosti zájemci mohou vyjádřit také na prostřednictvím internetových stránek.