V muzeích bývají pro zvukové znázornění konfliktu využity například Hitlerovy plamenné projevy v originále či výbuchy a výstřely, i když jde o zjednodušená symbolická zobrazení.
„Když něco vidíme a zároveň slyšíme, lépe si to zapamatujeme a více to působí na naše emoce. Proto mohou muzea minulost jistým způsobem vytvářet,“ říká v rozhovoru historička z Univerzity Palackého v Olomouci Radmila Švaříčková Slabáková.
Co si můžeme představit pod spojením zvuková paměť?
Jelikož jde o paměť, nestudovali jsme druhou světovou válku jako takovou, ale sledovali jsme, jak je interpretována v současnosti, a to prostřednictvím zvuku. Tedy jaké její reprezentace a zvukové podoby můžeme najít. Vybrali jsme tři okruhy.
Němci nebyli jen nacisté, byli to i civilisté, antifašisté, německy mluvící Židé odvlečení do koncentračních táborů. Co je překvapivé, že v české literatuře právě němečtí Židé nemluví německy. Židé nejsou nikdy Němci, protože ti jsou negativní.
