Tři desítky domů lehly popelem, unikla jen kaple a škola. Původní obec, které se pro její pohnutý osud přezdívá „moravské Lidice“, úplně zmizela z mapy – současné Javoříčko leží o několik desítek metrů dál.
Lidé přesto vědí, jak to ve vsi před desítkami let vypadalo. Díky Iniciativě pro podporu vypálených obcí, obci Luká a spolku Nové Javoříčko se před osmi lety začala psát nová éra tohoto pietního místa a jeho okolí.
Budova školy se dočkala rekonstrukce za 13 milionů korun a kolem ní vyrostlo zázemí pro turisty včetně dětského a dopravního hřiště, oázy klidu s jezírkem a zahradního baru. Spolek Nové Javoříčko dělá všechno pro to, aby areál oživil.
Impozantní synagogu v Holešově vypálili nacisté, připomíná ji jen pamětní cedule |
„Za sezonu kolem nás na pietní místo a do Javoříčských jeskyní projde zhruba padesát tisíc lidí. Chceme, aby věděli, že v budově školy je k vidění expozice, jež je důstojnou připomínkou pohnutých válečných událostí,“ přibližuje předseda spolku Nové Javoříčko Martin Vyhlídal.
„Promítáme zde i snímek prostějovského filmaře Theodora Mojžíše o javoříčských událostech, který se opírá o vyprávění pamětníků,“ doplnil.
V expozici lidé najdou i model někdejší vesnice s původní zástavbou i současnými staveními.
„Na modelu je vidět, že původní domy stály kolem potoka, protože lidé měli svá hospodářství a potřebovali přístup k vodě. Později už nebyl důvod situovat domy kolem meandrujícího toku, a vyrostly v linii na svahu,“ vysvětluje Vyhlídal.
Motiv zůstává dodnes nejasný
Na místě zmizelých stavení jsou dnes vyznačeny obrysy jejich základů, takzvané hrobodomy. Vše doplňuje malé muzeum a naučná stezka. Je zde vyznačená někdejší cesta obcí, jež byla po válce přeložena.
Právě po ní přišlo do Javoříčka přepadové komando SS z nedalekého hradu Bouzova, na akci se podílela též jednotka Schutzpolizei z Litovle. Motiv hrůzné události není dodnes spolehlivě doložen.
Důvodem pro vypálení obce a povraždění téměř všech mužských obyvatel mohlo být krátké bojové střetnutí ustupujícího útočného komanda s partyzánskou skupinou Jermak-Fursenko z předchozího dne a podezření, že sovětští partyzáni mají právě v této obci svou základnu.
O zvěrstvech nacistů papež Pius XII. věděl, dokazují tajné dopisy s pobočníkem |
Rovněž ale mohlo jít o pomstu za dřívější vraždu Hildy Viktorinové a jejích dětí Hannelore a Manfreda na hájovně poblíž Javoříčka. Tu 9. dubna 1945 spáchali dva členové zmíněné partyzánské skupiny, kteří se domnívali, že je Hilda Viktorinová chce jako Němka zradit, ačkoli jim sama nabídla pomoc a několik měsíců je skrývala v hájovně.
Ať už to bylo jakkoliv, fakta jsou jasná. V devět hodin ráno příslušníci SS a policie vesnici obklíčili a vyrabovali hospodářská stavení. Pomocí pancéřových pěstí a fosforových granátů postupně zapálili všechny budovy kromě kapličky a školy.
Muži starší patnácti let byli popraveni
„Všechny muže starší patnácti let zastřelili. Někteří museli lehnout na zem a byli zezadu popraveni, mnohé utloukli v hořících domech, kde se později našly jejich spálené mrtvoly,“ popisuje Vyhlídal, který události zná z vyprávění své babičky Marie Zapletalové a strýce Jiřího Zapletala, tehdy dětských svědků masakru.
Naživu esesáci nechali jen nejstaršího obyvatele vesnice, aby dosvědčil, že se jednalo o pomstu za spolupráci s partyzány. Ženy a děti vyhnali směrem k Veselíčku, po třinácté hodině se vražedné komando vrátilo na bouzovskou základnu.
Mrtvoly zastřelených lidé postupně nalézali i mimo obec, pohřbeny byly až 7. května. Od roku 1955 na události upomíná Památník obětí druhé světové války.
