Zatímco dříve vystačili k obsazení volebních komisí lidé delegovaní samotnými stranami, dnes už to přestává platit. Město v podhůří Jeseníků přitom do 30 komisí potřebuje celkem 210 dobrovolníků.
„Když skončilo delegování od stran, chybělo nám ještě 80 lidí. Proto jsme se vůbec poprvé rozhodli vyzvat veřejnost, aby se zájemci hlásili sami. Lidé reagují, ale i tak nám po prvním týdnu ještě pořád chybělo deset členů,“ informovala Petra Štefečková, vedoucí odboru správního a vnitřních věcí šumperského městského úřadu.
Téměř padesátka členů okrskových volebních komisí chyběla po delegování stranami rovněž v Prostějově. „Pro doplnění jsme využili ty, kteří se sami ozvali po vyhlášení voleb,“ sdělila mluvčí magistrátu Alena Vrtalová.
Přerov potřebuje 298 členů komisí, stranami a koalicemi jich ale bylo nadelegováno jen 250. Navíc jedenáct lidí nakonec svou účast zrušilo.
„Veřejnosti jsme dávali výzvu pro doplnění komisí v místních částech. Zatím se přihlásily pouze jednotky zájemců, takže řada komisí pořád není kompletní,“ shrnula za přerovský magistrát Daniela Novotná.
Za kumulované volby platí necelé tři tisíce
Pokud by volební komise neměla požadovaný počet členů, nemůže pracovat. „Zatím se ale nestalo, že by někde v regionu komise neměla potřebný počet členů a nemohla fungovat. Vždy se podařilo chybějící členy donominovat,“ uvedl Peter Garláthy, vedoucí oddělení správních činností Olomouckého kraje.
V menších obcích je nejnižší možný počet členů komise čtyři, u okrskových komisí ve městech pak šest.
Například na šumperské radnici vidí za poklesem zájmu nízkou odměnu. Zvýrazňuje ji, že se zde kromě krajských voleb konají i senátní.
„Pokud budou senátní volby dvoukolové, je celková odměna včetně krajských voleb 2 900 korun, v případě jednokolových pak 2 200 korun. Je to málo, když si člověk uvědomí, že u dvoukolových voleb do senátu jde celkem o čtyři dny a k tomu ještě příprava,“ vysvětlila Štefečková.
Pokles zájmu o účast v komisích mezi svými členy či sympatizanty potvrzuje třeba ODS. „Problém je ve většině velkých měst. Více než třetina míst, která jsme chtěli obsadit našimi lidmi, zůstala z naší strany bohužel neobsazena,“ popsal krajský manažer Josef Kaštil.
Stejně jako Štefečková souhlasí s tím, že odměny pro volební komisaře jsou nízké, zvláště při souběhu voleb. „Ten nyní nastane v senátních obvodech Šumperk a Prostějov. A právě tam je nejpatrnější pokles zájmu o účast v komisích,“ upozornil.
Zapojme víc středoškoláky, navrhuje politolog
Například ANO naopak s účastí svých členů či sympatizantů problém nemá. „V regionu se nám podařilo obsadit asi 90 procent všech postů v komisích, jež jsme měli v plánu obsadit, což si myslím, že je slušné číslo,“ míní krajský manažer Milan Passinger.
Politolog Univerzity Palackého Jakub Lysek je přesvědčen, že zvýšení odměny za práci ve volební komisi je nevyhnutelné. „Je evidentní, že už přestává být zajímavá i pro vysokoškoláky či seniory. Pokud nedojde k úpravě, může za několik let vzniknout problém, že do okrskových volebních komisí jednoduše nebudou lidé,“ varoval.
Podle něho by stálo za zvážení do voleb víc zapojit školy. „Ve Velké Británii a Irsku sčítají hlasy studenti středních škol pod dohledem v tělocvičnách. Je to cesta, jak mladé vtáhnout do celého systému. Pokud by se navíc volby konaly jen v jeden den a byly zapojené školy, celý proces by se významně zkrátil a zlevnil. A i současné odměny by pak mohly být pro účastníky zajímavé,“ doplnil Lysek.
