Na otázku, zda by měla Česká republika zvyšovat výdaje na obranu i za cenu vyšších daní odpovědělo v regionu kladně 54,3 procenta respondentů, což je vůbec nejvíce ze všech čtrnácti krajů.
Místní a armádaOdpovědi obyvatel Olomouckého kraje v porovnání s průměrem v ČR v dotazníku: Měla by ČR zvyšovat výdaje na obranu i za cenu vyšších daní? ● Rozhodně ano – 10,2 % Myslíte si, že členství ČR v NATO zvyšuje bezpečnost naší země? |
U dotazu, zda členství našeho státu v Alianci posiluje bezpečnost země, dosáhla podpora 71,1 procenta, což je opět nad republikovým průměrem.
Podle odborníka z katedry politologie a evropských studií při Univerzitě Palackého v Olomouci Jakuba Lyska stojí za těmito čísly vojenská tradice na Hané.
Jen v krajském městě sídlí několik vojenských útvarů a podobná situace je i v dalších okresech, v Prostějově je to elitní 601. skupina speciálních sil, z Bochoře u Přerova má armáda v plánu udělat opět posádkové město.
„Myslím si, že je tady dost lidí, kteří mají přímou zkušenost s armádou. Jsou tu vojenské rodiny, které v regionu bydlí, a myslím si, že to může čísla ovlivnit,“ uvedl Lysek.
Celkově si tak vysoká čísla podpory vysvětluje přítomností profesionální armády v regionu. „Česká armáda má prestiž, už nejde o komunistickou lidovou armádu a lidé vidí, že jezdí v moderních vozidlech po dálnicích, mají americkou výzbroj, jsou to naše elitní jednotky. Takže proč by k vojsku měli mít negativní vztah? “ okomentoval politolog.
Politolog z katedry politologie a evropských studií olomoucké Univerzity Palackého Jakub Lysek.
Silnou armádní přítomností si čísla z průzkumu veřejného mínění vysvětluje rovněž sociolog z Univerzity Palackého Dan Ryšavý. „Máme zkušenost s vojenskými újezdy – Libavou a k okresu Prostějov přiléhá Březina. Ze zahraničních misí jsou známí vojáci z Prostějova,“ vysvětlil.
Podle sociologa je zároveň rozdíl mezi kraji zejména v rozhodnosti zdejších respondentů. „Rozdíl oproti celé ČR je v tom, že v našem kraji se našlo méně rozhodných příznivců, ale kompenzoval to vyšší podíl těch, kteří volili ‚spíše ano‘. Respondenti tak mají sklon k méně vyhrazeným odpovědím,“ dodal odborník.
Zajímavostí je, že čísla o podpoře obrany a NATO jsou v kraji vyšší navzdory skutečnosti, že ve vedoucích pozicích obcí, měst i kraje sedí politici za uskupení, která v celostátním měřítku dlouhodobě vystupují proti zvýšení výdajů na obranu nebo Alianci.
To si Lysek vysvětluje tím, že lidé si nespojí téma obrany s konkrétním hnutím. „Spousta voličů nezná programy politických stran, takže můžou volit SPD, ale zároveň mohou v dotazníku klidně říct, že chtějí víc NATO. To se paradoxně nebije. Navíc žijeme v době, kdy je politika bizarní a politici můžou říct cokoliv a lidé jim to prominou,“ podotkl Lysek.
„Od vojáka na stojáka.“ Historik poodhalí, jak armáda kdysi řídila prostituci |
Ryšavý zase připouští možnost, že by se do čísel mohla promítnout historicky silná podpora sociální demokracie. „Ta je, dejme tomu, pro zvýšení daní, ale do voleb s tím stejně nešla. Možná si pod tím mohou lidé představit, že vyšší daně na obranu by mohly v relativně vyšší míře proudit do Olomouckého kraje. Tak proč nebýt optimista,“ přiblížil sociolog.
Zbrojovky dávají práci
Zásadní vliv má podle Lyska také přítomnost obranného průmyslu – jde například o zbrojovku Excalibur Army ve Šternberku nebo výrobce optických systémů Meopta v Přerově.
„Všude vídáme billboardy, že firmy obranného průmyslu nabírají zaměstnance. Přestože kraj volí levicově, tak lidé vidí, jaký to pro ně má i ekonomický přínos,“ přiblížil.
Společnost Excalibur Army ze skupiny CSG otevřela novou výrobní halu |
Také Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje se sídlem v Olomouci, vyšší podporu přisuzuje přítomnosti vojenských jednotek.
„Když se podíváte, kde v České republice jsou dnes vojenské posádky oproti tomu, kde byly před rokem 1989, uvidíte ohromnou regionální koncentraci na Moravě – a právě na Hané,“ podotkl Zelinka.
„Zjednodušeně řečeno, když český důstojník vstupuje do armády, nejlepší, co může udělat, je pořídit si byt v Olomouci a má velkou šanci, že dvě třetiny kariéry stráví v tomto bytě a bude jenom měnit posádky. Chvilku bude sloužit ve Vyškově. Chvilku bude střílet v Hranicích a chvíli v Přáslavicích,“ rozvedl Zelinka.
Podle důstojníka je soustředění vojenských posádek na Hané neporovnatelné s jiným místem v České republice, což se promítá i do podpory zdejších vojáků, kterou Zelinka sleduje.
Ivo Zelinka, šéf komunikace české armády a bývalý velitel 43. výsadkového praporu na snímku z roku 2020
„Myslím, že přívětivost obyvatel k vojákům je daná hanáckou náturou. Zatím jsem se nesetkal s žádnými negativními reakcemi, když máme třeba akci na veřejnosti. Naopak místní nás vnímají jako ‚své‘ vojáky. Skutečně bych řekl, že tady je podpora nadprůměrná,“ podělil se o zkušenost.
Zelinka zároveň podotkl, že dobrý vztah k regionu má i armáda, jelikož se ve zdejších končinách dobře rekrutují noví vojáci. „Můžu to uvést na konkrétním příkladu. Když jsem před necelými třemi roky nastupoval jako velitel útvaru, byl naplněný z 69 procent. Ke konci minulého roku jsme měli už 92 procent, porovnal.
