Původně dohodnutou předvolební spolupráci si rozmysleli lidovci kvůli obavám, že se uskupení nepodaří překročit desetiprocentní hranici nutnou pro vstup koalice do Poslanecké sněmovny. Starostové následně odmítli návrh KDU-ČSL, aby i tak zůstali na lidoveckých kandidátkách.
O rozpadu spojenectví se rozhodlo na celostátní úrovni, v Olomouckém kraji se lidovci a Starostové stali – soudě podle vyjádření místních představitelů obou dnes už bývalých volebních partnerů – rivaly takříkajíc z donucení.
Kandidátky do voleb podle krajů |
„Rozpad koalice jednoznačně považuji za chybu. Mrzí mě, že to tak dopadlo. Rozhodnutí ale musíme respektovat a vypořádat se ním,“ reagoval krajský předseda lidovců Ivo Slavotínek.
Podobně se vyjádřil lídr Starostů Sršeň. „Určitě je to velká škoda. V Olomouckém kraji spolupráce funguje výborně, a to zejména na krajské úrovni, kde máme v zastupitelstvu společný poslanecký klub. Myslím, že z celé republiky nás ten rozpad koalice mrzí nejvíc,“ řekl s tím, že volebnímu úspěchu koalice věřil.
„Ta synergie by tam zafungovala, podle volebních map bychom se s lidovci výborně doplňovali,“ podotkl lídr Starostů.
Obě strany už mají jasno o svých krajských lídrech
Ukončení předvolební spolupráce nepotěšilo ani krajského předsedu STAN Radka Brázdu.
„Členská základna z regionu byla koalici jednoznačně nakloněná. To ale mluvím o koalici, nikoliv o nabídce, aby Starostové zůstali na samostatné kandidátce lidovců. Této variantě naši členové nefandí,“ popsal Brázda.
Obě strany musí znovu sestavit kandidátky, o lídrech ale mají jasno už nyní – lidovce povede ministr zemědělství Marian Jurečka, STAN krajský zastupitel a starosta Dolních Studének Radim Sršeň.
Jako „škodu pro oba“ hodnotí rozpad koalice politolog olomoucké Univerzity Palackého Pavel Šaradín.
„Myslím tím nejen ztrátu časovou a finanční, ale do určité míry i ztrátu prestiže. Volič má rád klid a stabilitu – pokud se volební subjekty domluví, dokáže to náležitě ocenit,“ míní politolog. Rozhodnutí celostátního vedení lidovců ovšem do jisté míry chápe.
„V koalici byli lidovci v mnohem větším ohrožení. KDU-ČSL je na rozdíl od STAN tradiční a zavedenou parlamentní stranou, pro kterou by nepřekonání desetiprocentní hranice znamenalo ztrátu poslaneckých křesel,“ podotkl Šaradín.
Politolog: KDU-ČSL se do Sněmovny dostane, Starostové těžko
Podle jeho prognózy samostatná kandidátka KDU-ČSL pětiprocentní volební hranici překoná a do Sněmovny se tedy probojuje. „U Starostů o tom pochybuji,“ řekl.
Lídr STAN má opačný názor. „Věřím, že uspějeme. Výsledek odhaduji na sedm až deset procent,“ tipuje Sršeň. Optimistou zůstává i přesto, že Starostové musejí stejně jako lidovci svoji předvolební strategii „překopat“, neboť ji až dosud ladili společně.
„Nezastírám, že po technické stránce je to komplikace. Na druhou stranu v našem uskupení cítím velké odhodlání popasovat se s tím. Navíc čas na to, abychom přesvědčili voliče, je ještě dostatečný. Nerozhodnutí voliči se většinou rozhodují až tak měsíc před volbami,“ podotkl lídr Starostů.
Společné volební billboardy budou muset přelepit
Slavotínek rozchod se Starosty považuje – co se volební strategie týče – za dílčí problém. „S přípravou samostatné kampaně jsme už začali, dohodli jsme se na základních věcech a rozdělili si úkoly,“ podotkl krajský předseda KDU-ČSL.
Jak lidovci, tak Starostové budou muset například přelepit billboardy jejich dnes už neexistující koalice.
„My s vylepováním nových billboardů začali už v pondělí. Těch společných každopádně nebylo vylepeno moc,“ uvedl Sršeň. Čím se volební program STAN bude lišit od programu někdejších spojenců?
„Naším hlavním mottem bude odvaha. Jako starostové obcí totiž musíme přijímat odvážná rozhodnutí. Před voliči se budeme prezentovat jako proevropsky orientované uskupení s důrazem na rodinu. Chceme se také zaměřit na elektronizaci veřejné správy a vyvážený regionální rozvoj, což souvisí s tím, že stát chceme řídit odspodu,“ odpověděl Sršeň.
Stavotínek s odpovědí na stejnou otázku odkázal na volebního lídra. Vyjádření Jurečky se však MF DNES nepodařilo získat.
