Do tehdy nově vzniklého vojenského újezdu Libavá byly obce začleněny v říjnu 1946. Zůstaly v něm 70 let do roku 2016, kdy Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou získaly opět samostatnost.
„Začali za mnou tehdy chodit lidé z těch obcí neobcí, které byly součástí vojenského újezdu, protože život pro ně tam byl nesnesitelný. Neměli tam obchody, a když, tak jenom vojenské, museli objíždět celý újezd, když si chtěli vyřídit sociální dávky, neměli zázemí pro děti, které se vrátily ze školy, neměli dopravu, neměli samosprávu,“ vzpomenula senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
„Situace obcí byla protiústavní“
Před lety se proto začala narovnání dědictví minulosti věnovat. Obrátila se na ústavní právníky i zástupce NATO a všichni se tehdy podle ní shodli, že takový stav nadále zůstat nemůže.
„Cesta byla buď obce vysídlit, protože ve vojenském újezdu nemůžou bydlet běžní civilisté, nebo vojenský újezd zmenšit. Se senátorem Františkem Mezihorákem (člen ČSSD, zemřel letos v únoru – pozn. red.) jsme tehdy napsali zákon. Ministr obrany pan Tvrdík (Jaroslav Tvrdík, člen SOCDEM) byl tenkrát proti. Později přišla vláda, kde byl ministrem obrany pan Vondra (Alexandr Vondra, člen ODS), současný europoslanec, jenž zákon vytáhl, předložil a nakonec byl schválen,“ popsala.
Citovala i ústavu, podle níž mají občané právo na samosprávu. „To tehdy lidé neměli, proto byla situace protiústavní,“ dodala Seitlová. Vše se změnilo s lednem 2016.
Lidé v obcích v odlehlé části kraje s armádním územím stále za zády se učili, jak se nově postarat o vše potřebné.
Hned po osamostatnění začali s opravami
Současná starostka Města Libavé Oldřiška Valtošová (nez.) připomněla, že hned po osamostatnění obec prioritně investovala do zateplení tří panelových domů, opravy lesní cesty Stará Voda, dvou zkušebních vrtů na zjištění kapacity zdroje pitné vody, opravy parkoviště i do rekonstrukce střech panelových domů v Domašovské ulici.
V posledních letech se radnice mohla s pomocí dotací zaměřit i na opravu věže kostela za osm milionů korun, vybudování nového obecního rozhlasu za 2,5 milionu a na opravu a modernizaci čtyř učeben základní a mateřské školy za deset milionů. Na seznamu investic je i projekt na opravu libavského náměstí včetně starobylé kašny.
Zachovat vandalské nápisy Sovětů? Na Libavé řeší, zda má kostel zůstat mementem |
Bez vyčlenění z vojenského prostoru by podle Valtošové nebylo ani možné postupně obnovovat poutní místo Stará Voda, které zdevastovala československá a sovětská armáda.
Znalec historie Libavska a místní patriot Jindřich Machala byl v době před deseti lety členem optimalizační komise.
Vojenský újezd Libavá● Vojenský újezd Libavá se zmenšil k 1. lednu 2016 na základě zákona o hranicích újezdů. ● Před zmenšením měla Libavá rozlohu 327 kilometrů čtverečních, v současnosti je to zhruba o 100 kilometrů čtverečních méně. Je druhým největším ze čtyř vojenských újezdů v Česku. ● Z újezdu se vyčlenily nové obce Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou. O okrajové části vojenského území se rozšířilo šest stávajících sousedících obcí. |
„Ministerstvo obrany se tenkrát snažilo vyjít obcím vstříc, tak organizovalo různá školení pro pracovníky, byl tady národní správce a dva roky dostávala obec dvojnásobek toho co jiné. Měli jsme i odpuštěné nějaké platby jako poplatek za popelnice. Průvodní jev ale bohužel byl, že lidé nebyli zvyklí řídit obec, všechno dřív zajišťovala armáda a počátky byly dost složité. Když se člověk ohlédne zpátky, existovaly tam promarněné šance,“ zhodnotil Machala, který žije ve Městě Libavé.
Na mysli má například možnost v dosídlení. „Když se tenkrát všechno tvořilo, Libavá byla svým způsobem v kurzu, hodně se o ní psalo a lidé měli i zájem. Jenže třeba u nás nebyl pořádně zpracovaný územní plán. Jakmile se později začaly parcely prodávat, vstoupil do toho koronavirus, ceny narostly a takový zájem už teď nepanuje. A také tu není práce,“ komentoval Machala nedostatek nových lidí. Ostatně hodně jich pracovalo u armády, například jako lesní dělníci nebo při údržbě střelnic.
Obtížné dědictví, mnohé problémy přetrvávají
Případný rozvoj výroby komplikuje nutnost mít propustku do vojenského prostoru, kde jsou však často cvičení nebo střelby, ve směru na Olomouc jsou zase v Domašově nad Bystřicí nákladní auta limitovaná při průjezdu pod železničním mostem výškou 3,3 metru a kamiony musejí mířit na Moravský Beroun. Oproti tomu Kozlov na východním okraji Libavé leží na krajské silnici a jen pár minut jízdy od dálnice D35.
„Od roku 2022 investujeme nemalé finanční prostředky, zhruba pět milionů korun ročně, také do obnovy zdevastovaných obecních lesů. Jedná se především o zalesnění holin vzniklých rozsáhlou těžbou v uplynulém období, za kterou bylo kritizováno bývalé vedení,“ zmínila Valtošová.
„Při převodu nemovitostí například nebyly zahrnuty pozemky na Povodí Odry. Tyto parcely jsou ve vlastnictví obce, která hradí veškeré náklady na jejich údržbu. Na obec byly převedeny všechny místní komunikace a několik lesních cest, které však využívá z větší části ministerstvo obrany pro vstup a vjezd do vojenského prostoru. Až poslední dva roky řeším možnou finanční kompenzaci na jejich opravy a údržbu,“ řekla Valtošová.
Obyvatelé Města Libavá odkupují po letech domy, pořídí je do půl milionu |
Problematické jsou podle starostky i dodávky pitné vody, které zajišťuje ministerstvo obrany. „Nejde ani tak o množství, ale o kvalitu a cenu. Takových věcí z pohledu majetkoprávního oboru je u nás více a je nutné je narovnat. Je to ale dlouhodobý proces. Převod a vznik nové obce není běžnou záležitostí a vzhledem k tomu, že nebyly žádné předchozí zkušenosti v této problematice, je jasné, že nebylo možné myslet na všechny dopady,“ podotkla Valtošová.
I Machala je přes všechny komplikace rád, že se obce vymanily. „Vojáci obce nazývali sídelními celky a prostor systematicky upravovali pro svoje podmínky, civilisté stáli víceméně na okraji, pro některé důstojníky jsme byli trochu přítěž. Zásadní bylo, že si lidé poté mohli koupit domky, ve kterých bydleli. Předtím jim nic pořádně nepatřilo, jedině takzvaný vnesený majetek, čímž se rozuměla třeba plechová garáž, a to ještě se souhlasem správy budov nebo třeba vojenských lesů,“ líčí pamětník.
Po Sovětech zbyli všude švábi. Oficír vás mohl klidně zničit, líčí pamětník z Libavé |
Osamostatnění obce považuje za přínosné s odstupem deseti let také Valtošová. „Asi by se mnou někteří obyvatelé nesouhlasili, neboť je armáda hýčkala 70 let a najednou se musejí začít o sebe starat. Mají možnost podílet se na řízení a chodu obce, na jejím zvelebování a mohou se vyjadřovat k návrhům. Netvrdím, že se tak děje, ale tuto možnost nám již nemůže nikdo upřít. To je podle mého názoru hlavní přínos optimalizace,“ dodala starostka.
Také senátorka Seitlová, která v regionu působí čtyři volební období, vidí vývoj pozitivně. „Obcím se samozřejmě hospodaří těžko, ale už to začalo fungovat. Vezměte si, že ostatní samosprávy měly po revoluci 25 let náskok,“ porovnala.
7. května 2024 |
