Alespoň o malé sněhové zásobě lze mluvit ve výškách nad 1 100 metrů, kde leží v průměru necelých 20 centimetrů.
„Situace není růžová. Rok od roku stále více selhává základní zimní mechanismus a to je dostatek sněhu. Vláha ze sněhu začne nejvíc chybět po nástupu vegetačního období,“ shrnul hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Unucka.
Rostliny ještě naštěstí „nepijí“
Svrchní vrstva půdy je podle něj suchá. Hlouběji do země to ještě s vodou není tak špatné, ale situace se může rychle zhoršovat. Portál Intersucho zmiňuje, že největší sucho panuje ve vrcholových partiích Jeseníků. Průměrná nasycenost půdy v regionu je pouze 60 procent.
„Povrchová vrstva je velmi špatná. Naštěstí vegetace se díky nočním mrazíkům ještě neprobudila, takže nenastává razantní odčerpávání vody,“ vysvětlil šéf krajské agrární komory Ivo Kasal.
Podle něj ale současné počasí sedí na pranostiku „Na podzim zamaž, na jaře zapraš“. „Když to trochu vysvětlím, tak ozimy se mají sít do mazlavé půdy, jařiny do prašné, což se teď děje, ale do konce března by to chtělo pár vydatnějších dešťů,“ zhodnotil Kasal.
Nedostatek srážek se už projevuje v řekách na celém území Olomouckého kraje. Průtoky jsou podprůměrné a nejčastěji dosahují hodnot od deseti do 50 procent obvyklých v tomto období, uvedlo Povodí Moravy.
Sucho v kraji
Nasycení půdy vodou
|
Například řekou Bečvou v přerovské části Dluhonice aktuálně protéká 16 procent dlouhodobého průměru, Veličkou v Hranicích na Přerovsku pouze deset procent, Bystřicí ve Velké Bystřici na Olomoucku 14 procent.
Oskavou v Uničově na Olomoucku 18 procent, Třebůvkou v Lošticích na Šumpersku 27 procent a Moravskou Sázavou v Lupěném na Šumpersku 21 procent dlouhodobého průměru.
„Nízké hodnoty průtoků vykazuje i samotná řeka Morava. V Olomouci dosahuje jen 33 procent obvyklých hodnot, v horní části jejího toku se průtoky pohybují okolo 50 procent,“ poukázala mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
„Tento stav v řekách způsobil nedostatek srážek v uplynulých měsících a také nízká zásoba vody ve sněhové pokrývce. Sníh je přitom velmi důležitý nejen pro doplnění vody v řekách, ale i pro doplnění zásob podzemní vody,“ shrnula mluvčí státního podniku.
V podzemí je vody zatím dost
Největší vodárenskou společností dodávající vodu v regionu je Moravská vodárenská, zásobující jen na Olomoucku přibližně 130 tisíc lidí. Skupinový vodovod Olomouc zásobuje výhradně podzemní pitná voda ze sedmi pramenišť s celkovou vydatností 866 litrů za sekundu.
„Hladiny podzemních vod jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány na pozorovacích vrtech hydrologické sítě,“ sdělila mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová.
„Vzhledem k tomu, že podzemní voda není přímo závislá na dešťových srážkách, je jí v současnosti dostatek. Deficit by se projevil až v dlouhodobějším horizontu několika měsíců,“ doplnila.
Zatímní letošní úhrn srážek od začátku ledna je napříč regionem na 25 až 50 procentech dlouhodobého průměru. Zhruba na polovině průměrných hodnot srážek jsou i Jeseníky, protože napadlo jen málo sněhu.
Situaci aspoň trochu zlepšily srážky koncem minulého týdne a ochlazení z posledních dní.
