„Vlci jsou všude kolem a já se bojím. Pokud je budeme mít na Hané, tak není šance mít tu zvířata,“ zlobí se Jarmila Zelenská z Kozí farmy Rozinka v Čelechovicích na Hané na Prostějovsku.
Vlků se děsí od chvíle, kdy byl před dvěma lety nalezen sražený samec u dálnice ve vedlejších Olšanech u Prostějova.
„Ochranáři z DNA jeho slin u obětí, které cestou zakousl, zmapovali jeho trasu. Putoval z Bavorska přes Moravu kolem Kosíře až do Olšan, takže šel přímo kolem nás,“ mrazí Zelenskou.
Jistě také ví, že vlci jsou i v nedalekém vojenském prostoru Libavá a u Stínavy. „Chodí do okolních vesnic a já se bojím, že napadnou mé kozy. Mám plemenná zvířata s rodokmenem, mám je v kontrole užitkovosti a tak kvalitní zvířata by mi už nikdo nenahradil. Takže je nechám dožít a s chovem končím,“ je rozhodnutá chovatelka.
„Haná nejsou Jeseníky, vlk sem nepatří“
Svá stáda má kolem Běleckého Mlýna na Prostějovsku také podnikatel Richard Benýšek.
„Přibližně před měsícem jsem viděl dva mladé vlky, šelmu jsem tu zaznamenal i před pěti lety. Nahlásil jsem to ochranářům a ti mi potvrdili, že vlci jsou na Drahanské vrchovině a vzhledem k jejich akčnímu rádiu je velice pravděpodobné, že tu už před těmi pěti lety byli,“ popisuje.
Vlk urazil bez úhony cestu z Rakouska do Polska, na Moravě překonával dálnice |
Z vlčí přítomnosti radost nemá. „Mám celoroční pastevní chov dobytka, a i když krávám vlk nic neudělá, bez problémů pochytá telata a může splašit stádo, které se vám rozuteče. Takže musím vymyslet, jaká přijmu opatření a zda budu v chovu vůbec pokračovat,“ přemítá Benýšek, který je přesvědčený, že tato šelma na Hanou nepatří.
„Je rozdíl, jestli máte vlka někde v Jeseníkách, kde je minimální urbanismus, nebo tady na Hané, kde je kulturní krajina a co kilometr máte vesnici. V takové oblasti je také těžké zabezpečit stádo a stavět ploty, protože se tím snižuje prostupnost krajiny,“ vysvětluje. Neuvažuje ani o pořízení pasteveckých psů.
„Počítá se minimálně se dvěma psy na jednoho vlka, jenže ti chodí ve smečkách, takže nevím, kolik bych těch psů musel mít. A upřímně, raději na pastvině potkám vlka než pasteveckého psa, který je vycvičený bránit stádo a je podle mě mnohem nebezpečnější než vlk, který je plachý a většinou uteče,“ říká Benýšek.
Ideální jsou pro ně lesnaté horské oblasti
Že šelma postupuje regionem a hledá nová teritoria, potvrzují ochranáři i myslivci. „Vlků jsou plné lesy. U Stínavy je zachytila fotopast, v Nivě a na Drahanech vyvádí vlčice již druhým rokem mláďata. Víme bezpečně, že vlci jsou ve vojenském prostoru Březina a Libavá,“ oznamuje Jiří Procházka z prostějovského okresního mysliveckého spolku.
30. října 2024 |
Dvojici z jihozápadního výběžku Olomouckého kraje u Protivanova a Nivy se nedávno podařilo potvrdit i Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK).
„Nepotvrzená hlášení o výskytu vlků se k nám dostávají již delší dobu, doposud ale chyběly jednoznačné důkazy. Ty se však nyní podařilo získat díky průzkumu za pomocí fotopastí, které postupně zachytily pohyb jednotlivých zvířat a nejnověji i dvojici vlků. Jednoho pobíhajícího přes pole a silnici se pak podařilo zdokumentovat díky veřejnosti,“ informuje Antonín Krása z AOPK.
Vlci tímto územím podle ochranářů doposud jen procházeli. „Opakovaná pozorování z posledních týdnů však ukazují, že s jejich možným výskytem je i tady třeba počítat,“ připouštějí s tím, že i přes rozsáhlou těžbu v lesích v minulých letech zde šelmy stále ještě nacházejí dostatek úkrytů a potravy v podobě spárkaté zvěře.
Chybí nám historická zkušenost s vlkem, říká ochránce o novém kalendáři |
Podle Petra Šaje z AOPK bude ojedinělých výskytů vlků přibývat. „Když nevytvoří smečku, putují krajinou a hledají, kde by jim to vyhovovalo nejlépe. Ideální jsou pro ně lesnaté horské oblasti,“ přibližuje.
„Jižní část Olomouckého kraje navazuje na vojenský prostor Libavá, kde vlci prokazatelně jsou, takže tam se mohou objevit. Přibývá záznamů i na Zábřežské vrchovině, takže je pravděpodobné, že také tam se vytvořil nějaký vlčí pár,“ dodává.
Vlk může i pomáhat, míní chovatel
Na příchod vlka už se chystá například Michal Hrdlička z Brníčka na Zábřežsku, který chová bezmála tři stovky ovcí a beranů, deset krav a třináct koní.
„Pořídil jsem si dva čuvače, kteří jako strážní psi chodí se stádem a značkují si teritorium. Také se chystám stavět lepší ploty, mám elektrické ohradníky a kde to jde, pasu v elektrických sítích,“ líčí Hrdlička, který tak nic nenechává náhodě.
„Je důležité nevytvářet pro vlky krmítka, protože když putují krajinou a narazí na nezabezpečené stádo, tak jím nepohrdnou, je to pro ně doslova prostřený stůl,“ upozorňuje farmář.
11. května 2023 |
Ten si myslí, že vlci do zdejší krajiny patří. „Více než 90 procent jejich potravy tvoří hojná a místy přemnožená zvěř, na hospodářská zvířata připadají jen dvě procenta. Takže takový vlk zachrání spoustu mladých stromků před okusem a pastviny rozryté od divočáků,“ přibližuje.
„Můj kolega zemědělec v Českých Budějovicích, kde žije smečka už několik let, si pochvaluje, že mu vlci každoročně zachrání třicet procent ozimého obilí,“ doplňuje Hrdlička.
Podle Jindřišky Jelínkové z AOPK je klíčové, aby chovatelé svá stáda zabezpečili, na což mohou čerpat dotace. Celoplošně je jim také vyplácena náhrada za zabitá či zraněná zvířata.
