Za malý peníz, ale hlavně bez daní a nutnosti platit pojištění. Motivace zaměstnavatelů nabírat nelegálně pracující ze zahraničí je různá, na Hané jejich počet roste.
Celníci za první letošní pololetí odhalili více načerno pracujících cizinců než za celý loňský rok.
„Na území kraje jsme jich vypátrali již 64, loni se jejich celkový počet zastavil na čísle 55,“ porovnal mluvčí krajských celníků David Kubenz.
Stavby a sklady
Největší akci k odhalení nelegálních pracovníků podnikla celní správa v květnu, kdy za měsíc objevila 37 viníků. Poslední větší výjezd měli celníci 14. června.
„Na stavbě poblíž Šumperka jsme zajistili dalších třináct nelegálně pracujících Ukrajinců,“ upřesnil Kubenz.
Právě práce na stavbách či ve skladech patří mezi nejčastější načerno vykonávaná zaměstnání.
„Od začátku válečného konfliktu na Ukrajině vydala vláda nařízení, ve kterém osvobodila občany ukrajinské národnosti od nutnosti vyřizování pracovního povolení, tato výjimka ovšem skončila. A právě tito občané jsou častými aktéry nelegální zaměstnanosti,“ osvětlil Kubenz.
Další skupinu nelegálních pracovníků pak tvoří cizinci, kteří ani nemají platná víza, a na území České republiky tak nesmějí pobývat.
O prodloužení ochrany nežádali, zůstávají v ČR
Váleční uprchlíci z Ukrajiny letos v březnu museli žádat o prodloužení dočasné ochrany, ovšem část z nich tak neučinila. Navzdory tomu v Česku stále zůstávají.
„Od začátku válečného konfliktu na Ukrajině bylo v kraji vydaných přes 15 tisíc víz,“ vyčíslila mluvčí olomouckého hejtmanství Alena Minxová.
Podle Jiřího Frelicha z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu o jejich prodloužení ovšem nepožádalo ani deset tisíc. Není přitom jasné, kolik cizinců skutečně odešlo, z dat ministerstva vnitra však vyplývá, že za letošní rok stoupla nelegální migrace a pobyt na území republiky o 35 procent oproti stejnému období za uplynulý rok.
„Je přirozené, že se část válečných migrantů usadí v nové vlasti. Podle mých propočtů více než polovina lidí, kteří požádali o dočasnou ochranu, zde plánuje zůstat dlouhodobě. Záleží to však i na délce konfliktu a na tom, zda jsou u nás rodiny kompletní,“ vysvětlil expert na migraci Daniel Topinka z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Je ovšem pravda, že v současné chvíli pozorujeme odliv Ukrajinců nejen z kraje, ale i z republiky,“ dodal.
Návrat do vlasti
I tak ovšem nelegálně pracujících přibývá, a to i proto, že vláda razantně zkrátila podporu ukrajinským uprchlíkům.
„Podle informací, které máme k dispozici, je skutečně pro část Ukrajinců lepší návrat do vlasti, především v těch případech, kdy nejsou schopni ekonomicky uživit svou rodinu,“ informoval Marek Navrátil z Arcidiecézní charity Olomouc.
Cizinci, kteří zůstali, svoji tíživou situaci řeší zdánlivě nejjednodušší cestou. Zákon je totiž staví do situace, kdy je pro ně podpora v nezaměstnanosti mnohonásobně vyšší než dávky, které by tu dostávali jako zaměstnanci.
„Uprchlíci v řadě případů dostávali větší podporu než české chudé rodiny,“ zmínil pro server novinky.cz vedoucí programu Dluhové poradenství ve společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle. To se však přijetím ustanovení lex Ukrajina V změnilo.
Menší podporu budou nově dostávat také domácnosti, které poskytují utečencům ubytování.
„Hodně Ukrajinců se na nás teď obrací s žádostí o pomoc právě v souvislosti s žádáním o nové, nižší dávky, na které mají nárok v souvislosti s lex Ukrajina V,“ řekl Navrátil z olomoucké Charity.
Podle odborníků lze očekávat, že se nelegální zaměstnanost v kraji dál bude těšit velké oblibě.
„Je to fenomén jak mezi cizinci, tak i v české populaci. Řada lidí z něj profituje a je jasné, že něco jako válečná migrace jej významně posílí. Mnoho cizinců je teď v kritické situaci, takže přistoupí na nevýhodné podmínky. Uvažují aktuálně, zaměřují se pouze na svoji situaci, aniž by zvažovali důsledky. Nebo je vůbec neznají, stejně jako pravidla zaměstnání v Česku,“ vysvětlil Topinka z olomoucké univerzity.
Milionové pokuty
Celníci však varují – za nelegální pracovní činnost hrozí pokuty zaměstnavatelům i pracujícím. V prvním případě se sankce může vyšplhat až do výše deseti milionů korun, pokuta pro pracovníky pak do výše sto tisíc korun.
„Proces navíc může skončit i vyhoštěním, pokud zde osoba nelegálně pracující také nelegálně pobývá,“ uzavřel mluvčí krajských celníků Kubenz.
13. března 2017 |
