„Klenot“ obřího leknínu, který v Česku pěstuje jen několik botanických zahrad, se totiž dožívá maximálně dvou dnů.
„V rozvitém stavu navíc květ vydrží jen několik málo hodin. Pak uvadá a postupně mění barvu. Původně je bílý, do druhého dne se zbarví do fialových odstínů,“ popsala zahradnice Flory Jana Pajerová.
Doplnila, že ve skleníkových podmínkách viktorie královská kvete pouze jedenkrát ročně, v období od července do přelomu září a října. Lidé, kteří nestihnou zajít na Floru nyní, tedy ještě mají naději vidět leknín kvést.
„Už nyní je na rostlině zárodek dalšího květu,“ upřesnila zahradnice s tím, že mnohem více šancí prohlédnout si viktorii královskou v květu lidé mají v Jižní Americe. Ve své domovině, v okolí řeky Amazonky totiž rostlina kvete podstatně častěji.
Obří leknín objevil v roce 1801 severočeský cestovatel
Olomoucké výstaviště má letos ve skleníku jednu rostlinu největšího leknínu světa. Získala ho jako malou rostlinku z brněnské botanické zahrady.
„V našich klimatických podmínkách leknín musíte kvůli nedostatku slunečního světla v zimních měsících každoročně pěstovat znovu ze semen. V okolí Amazonky roste jako vytrvalé rostlina,“ dodala zahradnice.
Obří leknín objevil v roce 1801 v jednom z přítoků nejdelší řeky světa severočeský rodák, botanik, lékař a cestovatel Tadeáš Haenke. Jméno rostlina dostala po anglické královně Viktorii.
„A to proto, že se leknín podařilo poprvé v Evropě vypěstovat ve skleníkových podmínkách v anglické botanické zahradě, a to v roce 1847, u nás to bylo o šest let roky později v Děčíně,“ řekla Pajerová.
28. července 2015 |
